Návrat do Cold Mountain

V Hollywoodu se stalo dobrou tradicí, že každé větší studio musí každoročně vyrukovat se svým zářivým oscarovým kandidátem. V případě Miramaxu se tím čekatelem na vavříny vítězství stala historická freska "Cold Mountain". Privilegiovanému projektu studio zajistilo prvotřídní herecké obsazení, ve kterém jestli se o někom dá říct, že skutečně září, a to na míle daleko, je jí R.Zellweger v roli zdánlivě jednoduché až buranské, ale přitom překvapivě nejisté vesničanky Ruby. Také překvapí, nebo spíš potěší, cameo N.Portman (holt jsem její fanda). Co se týče formální stránky filmu, je bez nadsázky dokonalá. Hlavně exteriéry - prostě krása. Po obsahové stránce už to taková výhra bohužel není. Snímek je po většinu času rozdělený na dvě samostatné dějové linky (1. Inman dezertuje 2. Dvě ženy živoří), které se ale příliš nedoplňují, a každá si naopak spíš žije svým vlastním životem. Je mi jasné, že tvůrci se snažili podat v rámci možností ucelený pohled na dobu války Jihu proti Severu, ale následkem rozdělení filmu se mi stalo, že zatímco při sledování dua Renée - Nicole jsem se docela slušně bavil a předně - příběh mě zajímal, v případě "Jude Law Story" jsem se bohužel trochu nudil. Co dodat závěrem? "Návrat do Cold Mountain" je pěkný film, a speciálně díky R.Zellweger a velmi dobré režii A.Minghelli, si určitě zaslouží aby mu byla věnována dostatečná pozornost, i když se mu (i přes připravenou půdu a ke smutku šéfů Miramaxu) na vysněnou vítěznou metu dosáhnout nakonec nepodařilo. (06.10.2004)

Strastiplné putování občanskou válkou, které má jediný cíl: aby si Nikolka Děckochlapová a Žid Zákon zatrtkali. Romance nevyhledávám, milostné áchání a tokání mě obvykle nudí a nutí ke stolici, ale čas od času se najdou výjimky, co mě přece jen zaujmou a chytí za srdce. "Cold Mountain" mezi ně patří; má sympatické hrdiny, pěknou výpravu, dobrou hudbu a přesně tu správnou dávku lásky i krutosti, dobra i zla, situací úsměvných i slzopudných, aby to obměkčilo dokonce i mou cynickou, zatvrzelou dušičku. Navzdory chvále nemůžu dát plnou palbu hvězdiček: když jsem předevčírem večer přišla s 45-minutovým zpožděním k TV obrazovce, uvědomila jsem si, že jsem ten film už skutečně před několika lety viděla a pamatuju si z něj takřka kulové. A to se u opravdu výjimečného snímku stát nemůže, takhle dokonale se vykouřit z paměti :-/. 81% A drobná poznámka na závěr: nálepka "mysteriózní" se na CSFD rozhazuje plnými hrstmi filmům, ke kterým obvykle vůbec nepatří, ale když má konečně nějaké opodstatnění (koukání studnou do budoucnosti), tak film mysteriózní není ;-). (15.11.2010)

Byl bych s návratem do Cold Mountain neměl problém, kdyby zůstal filmem o návratu vojáka z dosud neskončené občanské války v USA domů, o teroru domobrany či potížích opuštěné ženy s hospodařením. Co by mně přišlo dosti, možná by jiným přišlo málo a tak bylo nutné film nějak ošperkovat a jelikož bižuterie je levnější a na první pohled i vypadá lépe, použil Minghella právě ji. Všeliké postavy tak vymýšlejí nepřirozená (ale originální a zdánlivě hluboká) pacifistická hesla, mají plno romantických řečí, když jim jde o kejhák a vůbec žvaní jako romantik, kterého někdo prvně vzal na pivo. Nejlepší (a kolikrát opravdu dobré) jsou ty scény, kde postavy mluví minimálně, případně se alespoň netváří, že říkají něco objevného... Nejstrašnější, bohužel převelice přítomný motiv je Láska. Láska, kterou voják ke své milé chová po pár dnech známosti a letech odloučení. Láska, z které čerpá sílu pokaždé, když mu dochází. Láska rozhýbává jeho nohy. Každý moment, který mohl nějak způsobně vyznít se obrací v hluboké vzdechy: "Ach, oni se tak milují." Když se Láska objeví, veškerá reflexe jde vniveč. Odyssea, ve které v každé sloce Oddyseus vzývá Penelopé zatímco ta maká na poli se stachanovcem s prořízlou hubou v sukních a na oplátku vzývá Odyssea, pro mě prostě a jednoduše není. Silné **. (29.03.2010)

Neuvěřitelně silný film z války. Anthony Minghella je mistr romancí a srdce mi bušilo od začátku do konce. Po odchodu Inmana do války sice přichází trochu slabší část, jenže po jeho útěku z nemocnice, kdy se touží vrátit ke své Aydě začne být film pro mě přímo dechberoucí. Mistrná režie, skvělé herecké trio v hlavní roli, nádherný příběh lásky uprostřed hrůz války. Pro mě jednoznačně nejsilnější momenty z filmu například část s Natalii Portman, rodiče bránící své děti za každou cenu a samozřejmě konec filmu, který skončil asi tak jak má. Mrzí mě jen, že Anthory Minghella už není mezi námi, věřím, že by nám toho ještě mohl ukázat hodně. Pro mě je Návrat do Cold Mountain jeho nejlepším filmem, který převyšuje i jeho nejoceňovanější film Anglický pacient. Film má neuvěřitelnou sílu a dokáže zasáhnout. (24.11.2010)

Bezesporu kvalitní milostný příběh (a ideální oscarový kandidát), kde ale hlavní milostná linie něco postrádá. Scenárista sice prosytil příběh vedlejšími postavami (nadprůměrní Hoffman, Ribisi nebo Portmanová), ale tu a tam už neví, kam svoje hrdiny nasměrovat. Minghella je ale mnohem lepší vypravěč milostných příběhů, takže Lawova cesta domů byla příšerně dlouhá (a místy nesnesitelná). Bez připomínek je skvostná vizuální stránka. Ta společně s vynikajícími herci a hudbou Gabriela Yareda zachraňuje to, co scénář nedokázal. Minghella tak namíchal velmi specifický nápoj, který občas velmi zachutná, ale jinak je místy docela studený!! (25.04.2006)