Návrat do Cold Mountain

Neuvěřitelně silný film z války. Anthony Minghella je mistr romancí a srdce mi bušilo od začátku do konce. Po odchodu Inmana do války sice přichází trochu slabší část, jenže po jeho útěku z nemocnice, kdy se touží vrátit ke své Aydě začne být film pro mě přímo dechberoucí. Mistrná režie, skvělé herecké trio v hlavní roli, nádherný příběh lásky uprostřed hrůz války. Pro mě jednoznačně nejsilnější momenty z filmu například část s Natalii Portman, rodiče bránící své děti za každou cenu a samozřejmě konec filmu, který skončil asi tak jak má. Mrzí mě jen, že Anthory Minghella už není mezi námi, věřím, že by nám toho ještě mohl ukázat hodně. Pro mě je Návrat do Cold Mountain jeho nejlepším filmem, který převyšuje i jeho nejoceňovanější film Anglický pacient. Film má neuvěřitelnou sílu a dokáže zasáhnout. (24.11.2010)

V Hollywoodu se stalo dobrou tradicí, že každé větší studio musí každoročně vyrukovat se svým zářivým oscarovým kandidátem. V případě Miramaxu se tím čekatelem na vavříny vítězství stala historická freska "Cold Mountain". Privilegiovanému projektu studio zajistilo prvotřídní herecké obsazení, ve kterém jestli se o někom dá říct, že skutečně září, a to na míle daleko, je jí R.Zellweger v roli zdánlivě jednoduché až buranské, ale přitom překvapivě nejisté vesničanky Ruby. Také překvapí, nebo spíš potěší, cameo N.Portman (holt jsem její fanda). Co se týče formální stránky filmu, je bez nadsázky dokonalá. Hlavně exteriéry - prostě krása. Po obsahové stránce už to taková výhra bohužel není. Snímek je po většinu času rozdělený na dvě samostatné dějové linky (1. Inman dezertuje 2. Dvě ženy živoří), které se ale příliš nedoplňují, a každá si naopak spíš žije svým vlastním životem. Je mi jasné, že tvůrci se snažili podat v rámci možností ucelený pohled na dobu války Jihu proti Severu, ale následkem rozdělení filmu se mi stalo, že zatímco při sledování dua Renée - Nicole jsem se docela slušně bavil a předně - příběh mě zajímal, v případě "Jude Law Story" jsem se bohužel trochu nudil. Co dodat závěrem? "Návrat do Cold Mountain" je pěkný film, a speciálně díky R.Zellweger a velmi dobré režii A.Minghelli, si určitě zaslouží aby mu byla věnována dostatečná pozornost, i když se mu (i přes připravenou půdu a ke smutku šéfů Miramaxu) na vysněnou vítěznou metu dosáhnout nakonec nepodařilo. (06.10.2004)

Po prvních třiceti minutách jsem se cítil jako v ráji. Nevím, jestli to bylo mojí extrémní nákloností k Nicole, ale každý okamžik milostného oťukávání mezi ústředními hrdiny jsem prožíval neobyčejně intenzivně, v duchu šeptal Nicolce do ouška zamilovaná slůvka, a když musel Jude Law odejít, málem mi pod tíhou zoufalství puklo srdce. Začal jsem podezřívat Minghellu, že natočil dokonalou romanci, která mě přímo v kině zpopelní a rozpráší na kilometry, ale brzy přišlo vystřízlivění. Film najednou zasypala spousta vedlejších postav, které mě prostě v kontextu hlavní milostné linie přišly naprosto nezajímavé. Řekl bych, že s Renée přišla do Cold Mountain nuda, ale není to chyba Zellweggerové. Její výkon mi sice nepřišel na Oscara ani omylem (obzvlášť ze začátku dost přehrává, jak vehementně máchá rukama), ani mi až na zasněžený záver nepřipadla kdovíjak vtipná, ale výtky padají na hlavu scenáristy, který rozplizl film malými výstupy Ribbisiho, Hoffmana a spol. Sice skvělých herců, kteří však v příbehu nehrají důležitou roli, ať už emocionální nebo dějovou. Prostřední hodina mě skoro vůbec nebavila, najednou jsem se musel "jen" kochat krásně nasnímanou přírodou. Tady měly podle mého nůžky nekompromisně stříhat, omezit se jen na několik málo epizodek včetně té jedné z mála, která je opravdu úchvatná (opuštěná Natalie Portman), a dotáhnout strhující milostnou linii co nejdřív do konce (popř. ji ještě více rozehrát, než se tomu nakonec stalo). Když se Minghella ke svým hrdinům vrátí a srdíčko začne zase roztrpčeně tlouct, je nadmíru jasné, že k dokonalosti tomuhle filmu chybí to správné dávkování důrazu. Lawovy problémy a neslané nemastné peripetie cestou domů neměly hrát prim, protože Minghella je mnohem silnější jako vypravěč nádherných milostných příběhů. A když má u sebe tak skvělé herce, nádhernou vizuální stránku a scenáristu, který dokáže z láskyplného jiskření vyždímat bez balastu slov maximum, měl by vzniknout geniální film. Ale přestože se Nicole svlíkla a vypadala opět překrásně, nedopadlo to... Upřímně, snad nikdy v životě mě tolik nemrzelo, že nemůžu dát plný počet hvězdiček. V první čtvrtině jsem totiž ani nedýchal a říkal si, že teď teprv vznikl pravý film mého srdce. (21.03.2004)

No já tomu možná nerozumim, ale za sebe bych řek, že na tom nic tak zvláštního nevidim, jak by řekl Varel Frištejnský. Především dementní scénář používající neskutečné množství berliček typu jdu, najdu pilu, něco přeříznu, chytěj mě, zabijou je, najde mě kmotřička babička a tak dále, zkrátka jakmile se najde nějaká komplikovaná situace, hned se jako deus ex machina snese dobrý anděl, který vše vyřeší. Mám-li to říct jasněji, něco takovýho bych taky uměl napsat. Hlavním hrdinům vůbec přeje štěstí, všichni jsou na ně hodní i když sami mají hluboko do kapsy, starají se o Nicole, zachraňují Juda a vůbec je vám jasné, že film před setkáním ústřední dvojice nenabídne nějaký zásadnější zvrat nebo nápad. Snad jediná skutečně nefalešně silná scéna je poprava otce Renée Zellwegerové, to je jedna *. Druhou dávám za vizuální zpracování, kdy bahno je bahno a krev krví. Ještě bych vyzdvihl miniroličku Cilliana Murphyho. To je asi vše dobré, co bych mohl říct. (31.10.2005)

Cold Mountain jsem shodou okolností shlédnul teprve až dnes 20. března 2008, dva dny po Minghellově nešťastné smrti. Do jisté míry tak mohu brát svou premiérovou projekci jako pietní akt (bohužel). U tohoto snímku se sešel (ne)skutečně talentovaný ansábl (výteční herci, citlivý skladatel, sám režisér, kameraman...) a stvořili nádherné a poetické dílo o lásce a válce, aniž by se dopustili levného sentimentu. Mít tak klobouku ke smeknutí, který by nahradil všechna ta slova, jichž se mi nedostává... (20.03.2008)