Statečné srdce

Gibson už ve svém režijním debutu dokázal, že umí, ale tentokrát možná překvapil sám sebe. Bezchybná choreografie bojových scén, velmi naturalisticky ztvárněných. Krev stříká na všechny strany, divák je vtažen do víru boje. Gibson je jistý i v komorně laděných scénách a řekl bych, že ty Oscary jsou zasloužené. (13.04.2003)

Historický film není mým oblíbeným žánrem, a pokud nějaký upoutá mou pozornost, tak se tak většinou stane díky kultovnímu statusu, hereckému obsazení či hudbě. To je i případ Statečného srdce. Nesmírně a s velkým očekáváním jsem se těšila hlavně na hudbu Jamese Hornera. Ta se také stala prvotním důvodem mých slz, které se mi při sledování draly do očí. Měla jsem pocit, že v tomto případě tvořila hudební stránka snad více než polovinu jeho celkových kvalit, stejně jako se zapříčinila na mém výsledném dojmu z tohoto oceňovaného snímku. Nebýt těch magických Hornerových melodií, bylo by pro mě Statečné srdce jen lehce nadprůměrným dílem. Mel Gibson je výborný, stejně jako jeho režie a výprava, ale příběh sám o sobě není zase tolik jedinečný. Když v úvodu filmu malá holčička utrhla kytičku a nesla ji malému Willu Wallacemu, do toho začaly hrát ty úžasné tóny, do očí se mi vlily slzy a byla jsem dojata na nejvyšší míru. Hornerova hudba dokáže divy:) (10.11.2010)

(1001) Celou dobu jsem přemýšlela, zda si myslím, jestli je to dobrý nebo špatný film. A nemohla jsem si odpovědět, protože v mých očích je to prostě nijaký film. Teď nad ním přemýšlím, ale do zítřka, nejpozději do pozítřka už o něm nebudu vědět a vše bude dobré. Nesnesitelně dlouhý, fabulující do hloupě telenovelových detailů. Gibson v jednom rozhovoru řekl, že museli z někoho udělat klaďáka a z někoho záporáka a trochu to celé zromantizovat, aby to kamera unesla. A já říkám, že kamera unese všechno, kdyby měli odvahu neromantizovat. Ještě že v rámci filmu alespoň trošku pracují s tím, že to není pravda, že to je legenda z lidských řečí. Ale mohli by to dát nějak pořádněji najevo i o filmu samotném. Navíc se mi zdá, že film poměrně trpí tím stavěním Mela Gibsona (který vypadal vždycky až příliš fanaticky na můj vkus a zdá se být o dost starší než postava, kterou má hrát) na vyvýšený osvícený sokl, zatímco mnohem sympatičtější herci jsou odsouzeni k několika hláškám a existenci v ústraní - a přitom bych si moc přála, aby zrovna Brendan Gleeson, Tommy Flanagan a David O'Hara dostali mnohem víc prostoru. A na druhé straně barikády mezi záporáky už vůbec není nikdo, kdo by to svým charismatem táhl. Herec ztvárňující Edwarda I. je příliš starý a vetchý na to, abych mu věřila vyhazování lidí z okna a celkově zosobnění hrozby a zla. Nějaký ten potenciál ještě skrývá Angus Macfayden, protože ten se pro brečení a morální dilemata snad narodil, ale díky přelidnění filmu tolika figurkami nemá příliš šancí vyniknout. Možná mohlo mít Statečné srdce nějakou hodnotu v době svého vzniku, já to ale nepamatuji a neposoudím. Dnes už se mi tento film zdá bezcenný a právem jeden z nejhorších, které kdy vyhrály Oscara. (06.08.2017)

Ak existuje lepšie a dokonalejšie historické spracovanie niečoho, tak neuverím, pretože toto je filmový skvost! A nielen toho, aj osudovej lásky, nádherného a srdečného patriotizmu a mnoho iných citlivých tém. A kebyže môžem, tak drastický koniec zmením pre potešenie diváka, lebo to utrpenie som cítil akoby som tam vtedy bol namiesto Willa. Tak reálny snímok to je. Nádherné vykreslenie pomsty a túžby po spravodlivosti a slobode, so záverom, pri ktorom chtiac-nechtiac slzu vyroníte. Gibson sa kupodivu prekonal nielen ako režisér, keď som sa pri trojhodinovej neodlepil zrak z obrazovky ani na sekundu, ale hlavne ako herec. 100%. (18.05.2006)