Statečné srdce

Tak jeden z kinematografických restov po 12-tich rokoch splatený. Keďže som nedávno videl 300, Gibsona mám rád a škótsky akcent priam zbožňujem tak pod 5 ísť nemôžem. A ani nechcem. Trochu desivá stopáž frčí ako po masle a film nemá jedinú zbytočnú, či nudnú pasáž. Trochu plytké a prvoplánové, ale vo výsldeku veľkolepé, strhujúce a účinné. (21.04.2007)

Jsou filmy, které dokáží rozbrečet. Ale už se Vám někdy stalo, že brečíte skoro každou nově započatou scénou?? Mě ano. Tenhle film mě dokáže pokaždé tak rozhodit, že mám smíšené pocity ještě několik hodin poté. Když si jej jdu pustit, beru si automaticky kapesníčky. Již úvodní titulky s jménem Mel Gipson mi ženou slzy do očí. Ta bolest, ta láska, to odhodlání, ta odvaha, ta bezmoc, to když se všechno spojí a mnohé další přidá, vzniká z toho nejlepší akční historické drama. Poukazuje na to, že i osoba se srdcem na pravým místě, dokáže víc, než někdo kdo má královskou krev. A závěrečný výkřik FREDOM možná otevře oči těm, kteří si neváží toho co mají a můžou být rádi, jak žijí. Možná většinu filmu probrečíte, nebo posmutníte, ale stojí za to se na něj alespoň jednou podívat. Takže se obrňte a hlavně pohodlně usaďte, protože je to na delší posezení. (31.03.2009)

To, co domorodec často prožívá v případě, že si oblíbené téma jeho země zvolil muž či žena, kteří je pojednají po svém a často velmi volně, se při pohledu zvnějšku nezřídka mění v pominutelnou maličkost, pokud je to ovšem divákem - i velmi poučeným divákem! - tohoto typu vůbec zaznamenáno. V případě STATEČNÉHO SRDCE vznikla strhující epopej o důležitém zlomovém dějinném okamžiku stále existující skotské identity. Pokud by Wallace neuspěl, anglická nadvláda nad Irskem by přišla o 300-500 let dříve s průvodními negativními dopady pro skotskou skutečnost někdejší současnou. Dynastie Bruceovců a Stuartovců posunuly tento mezník hluboko do XVII. století a spoluzasloužily o významný podíl na současném přelomovém stavu srbské národní i regionální identity. Wallace je tu popisován jako skotská obdoba Wata Taylora, Jiřího z Poděbrad nebo Matyáše Korvína. Gibsonův výkon v hlavní roli je strhující, kresba prostředí i konfliktu rovněž. Otázka, zda exteriéry byly točeny tam nebo jinde nebo zda do posledního bodu souhlasí historická identita fakt, souvislostí, dobových sebereflexí je z tohoto hlediska irelevantní. Skutečnost strhujícího obrazu je jednoznačná, tragické vyústění Wallaceova života rovněž. Hlas divákův, hlas boží! (15.03.2008)

ač z Williama Wallace dělají chudinečku malou na kterou jsou všichni moc zlí, pravdou je ve skutečnosti to byl válečník (to že byl z vysoké šlechty asi Gibsonovy nešlo do krámu) který chodíval oděn v šatu z lidských kůží, je film vážně dobrej [0´= ps: kdyby vážně měl něco s princeznou, byl by to zvrhlý pedofil, ve skutečnosti jí v době děje filmu byli asi dva roky, ale takových historických nepřesností je tam asi bžilíon (30.06.2012)

Historický film jako takový podle mě neexistuje. I sebelepší snaha o historičnost může velmi rychle blednout spolu s rostoucím historickým výzkumem a povědomím a co potom zbude? Ve většině tak obstojí pouze příběh, pro nějž je historie převážně kulisou. V tomhle případě příběh o cestě za svobodou s nádechem romantiky. K takto pojaté látce, která navíc vyloží karty hned na začátku, prostě určité klišé a patos patří. Patos nejde jen tak vyloučit z lidských prožitků jako apriori negativní a zkuste se někdy zamyslet i nad rozdílem slov klišé a archetyp. V tomhle filmu je dávka obého přesně taková jaká má být (na rozdíl třeba od takového "Posledního samuraje"). Všechno navíc s krásnou hudbou (kterou si sice Horner tak trochu vypůjčuje třeba ze svého filmu "Glory", ale za ty píšťaly mu to rád odpustím). Ale možná stačilo napsat jen, že jsem tentokrát podlehl celkem rád. (28.04.2005)