S Molièrem na kole

Převážně konverzační, lehce úsměvná komedie z přímořského francouzského městečka, mě zaujala hlavně díky sympatickému herectví obou hlavních představitelů. Ať už Gauthier se Sergem deklamovali své role v chystaném Misantropovi nebo se mezi nimi odehrávala psychologická válka dvou starých přátel, pokaždé jsem si to náramně užívala a když se k nim ještě připojila Italka Francesca, mou spokojenost to jen dovršilo. Pohodový snímek i když nakonec s krapet trpkou příchutí. (25.07.2015)

Měli jste už někdy pocit déja vu? Něčeho už dříve viděného či prožitého? Tenhle nenápadný film mi rychle připomněl jeden z majstrštyků americké nezávislé scény - Přednostu z dílny Thomase McCarthyho. Dva muži, jedna žena, hledání cesty k sobě navzájem, komediální i dramatické prvky v jednom. Jenže přece jen je tu zásadní rozdíl. Oba dva filmy jsou sice o přátelství, jenže v případě Přednosty je to pozitivní film, který vyznívá až jako nekritický hold ryzímu přátelství zbavenému všech postranních úmyslů nebo sexuálního jiskření, v případě Moliéra postupně film nabývá temnějšího zabarvení a nakonec vyznívá jako příklad sobeckého chování, které pravé přátelství zabíjí. Přátelství totiž vyžaduje velkorysost a toleranci, které hrdinové francouzského snímku v rozhodujících okamžicích nejsou schopni. Velké je mužské ego a nezměrná je umělecká ješitnost... S Moliérem na kole je malý, intimní, civilně pojatý snímek o jednom setkání, ze kterého se mohlo zrodit něco velkého, kdyby v sobě jeho aktéři dokázali potlačit malost. Celkový dojem: 70 %. (10.06.2015)

Výborný konverzační film, který mi promluvil do duše. Jsem totiž svým způsobem skutečně misantrop a po tomhle filmu asi budu shánět po antikvariátech text Moliérovy veselohry o muži, který nenáviděl lidi, protože každý z nich měl nějakou nectnost - a proto byl raději sám. Přesně jako já... Gauthier touží po roli misantropa stejně jako jeho přítel Serge, jenže Serge tu roli nehraje, on ji skutečně prožívá, kdežto slavý Gauthier je při premiéře jen jeho odvarem a nakonec zapomene text. Také díky tomu, že mu na něj nenahrává jeho dávný přítel Serge. Prostě osudová chyba z ješitnosti... Prostě pět jasných hvězdiček. (31.03.2018)

Nesplnilo očakávania, takmer vôbec. Pritom základ to malo naozaj veľmi dobrý. Dokonca som si pred týmto filmom ešte oživil spomienky na Moliérovho Mizantropa, aby som náhodou o nič zásadné neprišiel. Dej tohto príbehu ma však nehorázne uspával, pretože to bola nekonečná konverzácia s nacvičovaním a neustálym vymieňaním rolí. Čakal som, že sa to celé rozvije aj do nejakej paralelnej dejovej línie, ale to sa prakticky stalo až v záverečnej fáze filmu. No škoda. Celkom som bol na toto zvedavý, ale bola to nuda. (16.10.2014)

„V tom našem bezbožném, zločinném století chci být co nejdále od lidské havěti. Už nechci přihlížet, jak tu ti lotři tyjí. Ven z téhle džungle! Ven! Pryč z toho klubka zmijí! Jak vlci žijete, podobni jejich smečkám. To bez vás raději, v samotě, život přečkám!” - Už z citace se dá odvodit, že humor není hlavní náplní této výborné konverzačky, přesto se tu pár vtipných okamžiků najde. Za všechny bych ráda zmínila situaci po zapnutí venkovní vířivky, ta převážně dramaticky laděný příběh báječně odlehčuje. Herecky se mi dostal pod kůži vynikající Fabrice Luchini coby Serge, který Molièrova Mizantropa jen nehraje, on totiž s jeho smýšlením přímo bytostně souzní, na rozdíl od svého vychcaného přítele Gauthiera v přesném podání Lamberta Wilsona. (80%) (21.10.2022)