Prokletí žlutozeleného škorpióna

Ohňostroj smysluplných a neskutečně vtipných hlášek, který je smíchaný se skvělou hudbou a sympatickým hereckým obsazením, utvořil velice chutný a lahodný koktejl v nefritovém odstínu, který svou důmyslností a intelektem zcela opojí lidské smysly v mnoha směrech. Allenův smysl pro humor jsem zaregistroval poprvé v Sólokaprovi a zde jsem pomalu ani nestíhal registrovat všechny položky tak skvěle vystavěného scénáře. Zkrátka jsem se opravdu bavil, čemuž dopomohly zejména dialogy, Allen&Hunt, chytlavá melodie a samotný nápad. (03.06.2011)

Woody Allen nám Prokletím žlutozeleného škorpióna ukazuje, že se nebojí vstoupit ani do divokých vod situační komedie. Samotná zápletka filmu se od ostatních Allenů velice liší. I když snímek není tentokrát zaplněn dialogy – čehož si velice cením, protože jsem mohl u filmu přemýšlet co se to vlastně děje – tak jak bychom čekali, jsou to právě ony, co mu dodávají jeho komedičnost (kromě zde již zmíněných třeba: „Pokud zemřu, řekněte balzamovačům, ať mi zanechají úsměv...“). Kromě skvělého scénáře opět spatříme dobré herce, zvláště samotný režisér však překvapí. Woody Allen totiž opustil svou tradiční koktavost, za což si zaslouží velikou pochvalu, protože tento herecký styl mi vyhovoval daleko více. Další, ne ale tolik razantní změnou, prošel hudební doprovod. Místo starých známých retro tónů k nám z bedýnek vystupuje o kousek modernější změna. A možná je to právě jeho netradičnost, co mě tolik zaujalo, vlastně Prokletí žlutozeleného škorpióna byl první Allen, který mě opravdu chytil a nedovolil mi ani jednu maličkou myšlenku na přepnutí televizního kanálu. (27.12.2005)

Prokletí má na novodobou Allenovku až nebývale vysoké hodnocení a vážně mě mrzí, že s ním nevycházím. Helen Hunt nemá s Woodym dostatečnou chemii a i přes slušné slovní přestřelky nebo nápaditý happyend se ani k nadprůměru nedostanu. Nosný příběh totiž působí jako bláznivá komediální jednoaktovka a nic víc. (27.12.2005)

Řečeno raperskou terminologií Woody k stáru už tolik nedává. Přesto je umanuté opakování motivů, protředí a hrdinů paradoxně spíš pozitivním jevem - činí to jeho filmy nepokrytě "allenovskými" a i průměrný Allen je pořád lepší než většina ostatního. Škorpión je jako celek aluzí na Allenovy oblíbené filmy noir a obsahuje další reference: na výtvarné umění ("Našel jsem toho Picassa, ale byla to fuška, dvě hodiny jsem hledal nos."), na Woodyho vlastní dílo (Charlize Theron hraje ženu kterou (jak Woody napsal v jedné ze svých povídek) "by člověk z postele nevyhodil" - což se nakonec paradoxně stane). Jsou to prostě spíš detaily než celek, co člověka potěší (například hrátky s narativem - Woody na oslavě říká, že nejlepší by bylo kdyby jako detektiv honil sám sebe a myslí to jako vtip - nakonec se ale přesně tohle stane...). Krom výrazných detailů a zmíněné "allenovštiny" drží film také herecký "allenovský" výkon Woody Allena. Obecně platí, že Allenovy filmy ve kterých Woody nehraje potřebují k úspěchu daleko větší kvalitu než ty ve kterých se objevuje... (25.01.2008)

Napriek Woodyho prehláseniu, že sa jedná o jeho najhorší film, som si ho veľmi užil a dovolím si s ním nesúhlasiť. Od posledného jeho snímku uplynul nejaký ten rok a musím povedať, že tento rukopis mi veľmi chýbal. Po mnohých komédiách dnešných dní si takýmito snímkami divák spomenie na pravé čaro vypointovaných scén s dokonalým načasovaním humoru. Tak príjemne naladenú komédiu so záhadným scenárom som naozaj nečakal a práve o to viac som prekvapený a spokojný. Je škoda, že Woody je v novom tisícročí nahradzovaný vo svojich filmoch v hlavných úlohách inými hercami, aj keď je pravda, že do jeho romantických línií už predsa len nepasuje tak ako kedysi. Napriek tomu si to užíva, inteligentnými hláškami vyplnil každú konverzáciu, režisérsky to zvláda bravúrne, svižne a s prehľadom. To všetko dopĺňa podmanivá hudba a skvelý výber hercov. 85%. (25.01.2023)