Brazil

"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. (25.01.2016)

Můj další zoufalý boj s Terry Gilliamem. Já toho chlápka prostě nechápu a pomalu si začínám myslet, že kromě Pythonů byly jen Opice jeho jediným snesitelným filmem. Zpočátku to vypadalo jako jasně daný Montyho humor na téma byrokracie, kdy na každou sebevětší pytlovinku je třeba se papírově vyzbrojit. Mé zklamání dostoupilo vrcholu při zjištění že srandy si tady moc neužiju, protože zde jde hlavně o motiv lásky. Ten je ovšem tak zvláštně reprodukovaný, že mě přešla chuť na jakéhokoliv Terry Gilliama na hodně dlouho. Ten člověk je šíleně vynalézavý, o tom žádná. Ale ani přesto bych tento film rozhodně neoznačil za nějak mimořádný. Jonathan Pryce není zrovna můj oblíbenec a Robert De Niro se zde mihne ve třech scénách. 30% (11.12.2012)

Příběh tohohle snímku je dnes už ve filmové branži bezmála legendou. Producenty filmu výsledná podoba tak znechutila a vyděsila, že ho vůbec nechtěli pustit do širší distribuce a když, tak v silně sestříhané verzi. Spočítali si, že půjde o propadák (což se koneckonců potvrdilo ) a nechtěli vyhazovat peníze za reklamu. Gilliam začal za jeho uvedení bojovat a získal na svou stranu publicisty a odbornou kritiku. Ta i s odstupem času více méně pravidelně zařazuje Brazil do desítky nejlepších filmů všech dob. John Cleese z Monty Pythonů označoval Gilliama za vášnivého megalomana, který snadno podléhá svým tvůrčím vizím a je nutné ho mít pod kontrolou. V Brazilu se to producentům očividně nepovedlo a tak vzniklo nanejvýš osobité a výtvarně přinejmenším pozoruhodné, leč z hlediska diváků ne zcela stravitelné dílo. Osobně mám radši Dvanáct opic -jsou přímočařejší a lépe konzumovatelné. V Brazilu Gilliam místy podléhá manýře a pohrává si s výtvarnými detaily a s atmosférou na úkor celku. Herecké výkony a už zmíněná výtvarná stránka jsou na špičkové úrovni, takže 90 % hodnocení je na místě. Zajímavý je casting, který nadělil hereckým hvězdám jako je De Niro či Palin pro ně velmi netypické role. Brazil je každopádně film, který stojí za to vidět, ať už si o Gilliamově nekompromisnosti myslíme cokoliv. (11.10.2007)

Ne, prostě to nejde. Ani napodruhé. Miluji Gilliamovy filmy, miluji antiutopie, ale Brazil mě prostě nevzal. Celé to prostředí pseudo parodicko-byrokratické totality mě nijak zvlášť nezaujalo a i když jednotlivé gagy v jeho rámci fungují a opraváři jako superhrdinové, plastická chirurgie zkrášlující až k smrti a teroristické útoky které všichni ignorují (pokud zrovna nehledají svoji utrženou nohu) jsou velice zábavné, ale stejně nejsou ničím víc než montypythonovskými skeči dotaženými ad absurdum, rozmělněnými v nezajímavém příběhu a hromadě vyšinutostí. Sám sobě se divím PROČ? se mi to nelíbilo, vždyť já si v šílenství a depresi vyloženě libuji, ale tohle mi prostě nesedlo. 6/10 (12.10.2007)

Bizár má jméno Brazil. Nejen v porno oblasti. Tenhle film je jako výplach mozku, jako pořádná rána do hlavy velkým smetanovým lízátkem. Když jsem ho sledoval prvně, měl jsem horečku. Mohlo by vám přijít, že to zřejmě mohlo ovlivnit můj úsudek. Když jsem ale viděl Brazil zdravý, došlo mi, že jsem mu rozuměl ještě mnohem míň. A to já mám rád. (13.05.2007)