Střih:
Jan ChaloupekZvuk:
Antonín KleisnerObsahy(1)
Dokument k 30. výročí vzniku sboru národní bezpečnosti. Není lidské žít bez strachu ze smrti. Ale není také lidské umírat mladý. Jestliže je smrt poslední tečkou za naším životem, ptáme se proč nás poráží a zdá byla nutná. Stopy zapomenutých výstřelů vedou do prvních poválečných dnů, kdy se formoval útvar sboru národní bezpečnosti. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Vzhledem k době vzniku tohoto dokumentu bych byl velmi opatrný s jakýmkoliv hodnocením. V té době se lhalo jako když tiskne... Ze zdi jmen padlých při obraně republiky dokument vybírá pár jmen, která se konkrétními příběhy snaží připomenout. Dozvíme se tak o smrti mladého strážce hranic při přestřelce s Banderovci či příslušníka SNB, kterého měla zabít skupinka chlapců snažít se přejít na západ. Nejsou tam však jen ti co zemřeli ve službě během divokých padesátých let. Dokument např. přopomene i jméno příslušníka SNB, který byl smrtelně postřelen při honičce s poštovním lupičem.... Závěr vyzdvihuje práci příslušníků SNB, která klade vysoké nároky a je zcela zásadní pro bezpečí socialistické společnosti... Dávám za jednu modrou volhu s bílým pruhem. * ()
Neviem si predstaviť, že by dnes dokumentaristi natočili takýto, alebo podobný dokument. Tento pre mňa nič nehovoriaci dokument bol pripomienkou padlým príslušníkom Zboru národnej bezpečnosti. Mňa tu zaujala predovšetkým prvá časť a to boje proti Banderovcom. A prečo práve táto otázka? Muž ktorého polovica Ukrajiny, ale aj Slovenska (ktorí prežili besnenie banderovcov v priebehu a po 2. svetovej vojne) považuje za vraha, vojnového zločinca a fašistu, dostal 21.1.2010 od Ukrajinského prezidenta Viktora Juščenka Rad hrdinu Ukrajiny im memoriál (nakoniec mu tento titul odobral Najvyšší Ukrajinský súd hneď v roku 2010). Už keď si odmyslíme ich postoje (UON a UPA) k Hitlerovej armáde (kde boli spojenci) a postoje k Červenej armáde (proti ktorej otvorene bojovali) nemôžme zabudnúť ich besnenie na slovenských občanoch po vojne. Keď ich Červená armáda vytlačila s Ukrajiny do Poľska pokračoval ich rukopis hromadného vraždenia na Poliakoch, Ukrajincoch, Slovákoch, Židoch a komunistoch. Celá ich činnosť smerovala k jedinému cieľu a to prebiť sa na západ, aby sa vyhli trestom, ktoré ich oprávnene čakali. A tak nasledoval záťah československej armády a príslušníkov ZNB v roku 1947, v histórii známa ako „Akcia B“. Ale to je ďalšia téma na široký záber a to sa v dokumente nepodarilo ani náznakom objasniť. ()