Mustang

DODATOK: 24. 11. 2015 získal Mustang CENU EURÓPSKEHO PARLAMENTU LUX PRIZE 2015 ako najlepší európsky film. SPOILER! Prišiel som, videl som a som sklamaný. Kontrast medzi pubertálnym chovaním sestier a štandardmi tamojšej spoločnosti bol tak očividný, že neverím, že kosa nenarazila na kameň už dlho pred svadbou. Samovražda bola absurdná, ak si uvedomím, že v takej Saudskej Arábii žijú ženy v 10x horších pomeroch než tu. Chlípny strýko tam bol snáď predovšetkým preto, aby si európsky divák mohol utvrdiť svoje predsudky o islame. Chlap, ktorému ide o česť rodiny, predsa neznásilní vlastnú neter s vedomím, že ak nie je panna, nikdy sa nevydá a tým vrhne tieň na celé príbuzenstvo!! Absurdne protikladné. Tie kuchárske chvíľky iba naťahovali stopáž. 85% hodnotenia (13. 11. 2015) si vysvetľujem tým, že diváci sú radi, ak im filmy hrajú na city. IFF BA 2015 (13.11.2015)

Mustang, kôň žijúci slobodne vo voľnej prírode. Hrdinky tohto filmu, tiež túžili len po jednom. Žiť slobodne a rozhodovať o svojom živote. Žial tradície majú ešte stále v mnohých častiach zemegule prednosť pred ľudskosťou, slobodou či rozumom. Pomerne chladný štýl spracovania vytvárajúci dojem odstupu od príbehu, akoby nechcel pôsobiť prehanane na emócie diváka, ale snažil sa len o vyrozprávanie príbehu. Mohlo by sa tiež zdať, že je tento príbeh pritiahnutý za vlasy v kontraste so zábermi života žien v iných častiach Turecka (a verím, že aj realita je skôr taká), ale v podstate filmy sú aj o extrémnych prípadoch...a tento bol zaujímavý. Videné v rámci projektu 52 films by women. (25.01.2016)

Virgin Suicides bez Eugenidese a Sofie Coppoly v přehnaně hysterickém podání tureckých rádobyreálií. Sračka zacílená na návštěvníky festivalů a diváky artových filmů o sirotcích. Hezká kamera a dobrá hudba, pod kterou se odehrává příběh, který neví, co říká a čím chce být. A především nikoho nezajímá. Výstřel v šedesáté minutě je vysvobozením (obávám se ale, že tím byl i pro zoufalou scenáristku/ režisérku), bohužel už je pozdě. O čtyřicet minut pozdě. (18.03.2016)

Turecko se cpe do EU, tak je dobré se podívat, jak zaostalá země to ve skutečnosti je. Pět sester je díky dovádění na pláži rodinou odsouzeno k domácímu vězení a připravováno na svoji jedinou možnou budoucnost: role dobrých manželek. Režisérka se nesnaží o žádnou nesnesitelnou depresi a odlehčuje příběh humorem (v tomto ohledu hrají prim události kolem jednoho fotbalového utkání) a dokonce si dovoluje něco jako částečně optimistický závěr. (21.03.2016)

(50th KVIFF) Jeden ze tří nejlepších filmů, které jsem letos na karlovarském festivalu viděl. Docela se divím zdejším občasným výtkám vůči filmu jako citovému vyděrači. Mně se totiž vůbec nezdálo, že by se mě režisérka kdykoli za celou stopáž snažila citově vydírat, dojímat mě. Téma má Mustang velmi podobné loňské Křížové cestě, kdy se zabývá dopady výchovy v tradiční náboženské společnosti na mladé dívky. Brüggemann byl loni ostřejší a nekompromisnější, seknul takříkajíc do živého. Film Ergüvenové je oproti tomu přístupnější, odlehčenější a taky mnohem víc "sexy". To pro mě ale není důvod, abych ho automaticky odstřelil jako neupřímnou líbivou pózu. Každý festivalový film pojednávající o vážných věcech přece nemusí nutně vypadat jako natočený na levnou kameru ve statických záběrech, s hrdiny dlouze čumějícími do zdi a hovořícími v těžkopádných filosofických replikách, potažmo mlčejícími. První polovina filmu je vzhledem ke svému námětu až nečekaně vtipná. Pak situace zhoustne, ale ani v těch nejvypjatějších chvílích, kdy hrdinky trpí nejvíc, mi prostě nepřišlo, že by režisérka jejich situaci přes míru vkusu využívala k tomu, aby své publikum dojala. Nebo se jí to alespoň v mém případě nepovedlo tak katastrofálně, že jsem si ani nevšiml, že by se o to snažila. Závěr imho spíš velmi kvalitně thrillerově napínavý, než ubulený. 90 % (11.07.2015)