Není čas zemřít

Rise of Skywalker bondovskýho vesmíru. Nesmyslný, překýčovaný melodrama, ve kterým nefunguje chemie klíčových postav a ve kterým se zahazuje vše z minulosti ve prospěch generickýho finále s tragicky směšným Malekem. Jediný záběr na fotku Vesper a slovní výměna s Felixem vydají emocionálně za hodinu s capartem a uplakanou pipinou, co má školy, ale ne antikoncepci. (02.10.2021)

Dějová revoluce v souvislosti s tímto Bondem rozhodně není sametová a musím říct, že ihned po konci mě napad i odpad, ale čím víc si zpracovávám v sobě to, co jsem před chvíli viděl, tím víc je mě jasný, že jsem dostal mimořádně silné emoce, kvalitní herectví a promyšlené civilní dialogy aniž by se ale ztratil šarm a sarkasmus, který dělá Bonda Bondema a samozřejmě i akční scény, například honičky mají velmi vysokou kvalito. Tohle je James Bond plný vnitřní bolesti, ale nádherný lidskosti a citu ve kterém se filmařům podařilo natočit nejen vizuálně akční pompéznost, ale i křehkost lidského srdce, který teda "craigovky" zdobily a odlišovaly od ostatních "bondovek" od začátku, ale tady je teda tento prvek dovedený k dokonalosti. (29.09.2021)

// Bond se rozloučil ve velkém stylu. Lidštější éra Daniela Craiga započatá Casinem zde byla dovedena do zdárného a řádně dojemného konce, formu nastavenou Samem Mendesem se Fukunagovi navíc povedlo ještě o level posunout, nádherné obrazy ale tentokrát režisér vyplnil i skvělou akcí a silnými emocemi, jež ve Spectre, ale vlastně i Skyfall tak trochu chyběly. Daň za tohle všechno pak byla bohužel vyplacena místy neúnosnou stopáži, slabším záporákem a kolísavým tempem, kvůli kterým se Není čas zemřít nejspíš nezapíše na úplný vrchol bondovek po bok Casina či Zlatého oka, příliš daleko k ním mít ale rozhodně nebude. 8/10 (01.10.2021)

Dosud mě bavilo, že 007 není jen tím nezranitelným bourákem. Právě poloha Daniela Craiga, kdy byl jeho agent unavený, zatrpklý, špatně střílející, chybující v úsudcích a s několikadenním strništěm, mi byla ve všech předchozích nadprůměrných dobrodružstvích blízká. Tady je hrdinou z masa a kostí jen co se emocí týče. Zbytek pokulhává. Respektive já viděl spíš snahu o citlivější než civilnější pojetí Bonda. V dlouze odkládané oběti koronavirové pandemie mu nicméně tvůrci nabídli řadu hereckých výzev. A ty Craig chytil za pačesy. Celé to začne u hrobu milované Vesper Lynd, skončí s rovněž milovanou Madeleine při telefonickém hovoru, u kterého zaslzí nejedno oko. Mezitím vším se skládají starší zápletky s novými, řada starých postav dostává svých pár minut slávy a upřímně jsem se ve všech těch spikleneckých liniích místy ztrácel. Navíc Rami Malek na záporáky Javiera Bardema a Christopha Waltze nenavázal, nepomáhají mu s tím hlavně věty, které rvou za uši. A za těmi velmi málo joky evidentně stojí Phoebe „Potvora“ Waller-Bridge. Problém jsem měl i s akcí. Ano, kamera se mazlí s velkorysými scenériemi a hned hororový prolog pod ledem velmi potěší, ale třeba při akci v Norsku v autě prchající Bond třikrát totožně žďuchne do svých pronásledovatelů (potřetí jsem už vážně skoro zívnul), naštěstí vzápětí leccos vynahradí štvanice v lese utopená do mlhy. Finálové střílení po chodbách (prásk – padající žoldák – prásk – padající žoldák) opravdu nápadité není. Čekal jsem víc. Slabé čtyři hvězdy. (21.10.2021)