Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Nerozumím zdejšímu podprůměrnému hodnocení. Ano, film se neblýská holywoodskou výpravou, působí skromněji, komorněji a řekla bych divadelněji. Ale má duši, atmosféru. Prostředky, které měli možnost Poláci využít, naplno využili. A plný počet bodů za film navyšuji pro gladiátorské scény a pro závěrečnou scénu s apoštolem. Scéna se lvy byla velice syrová, přímo dechberoucí, srdcervoucí. Myslím si, že Hollywood by její provedení mohl závidět. Díky objevení tohoto snímku jsem zažila zážitek. ()
Kniha je podle mě mnohem lepší, film pokulhává v atmosféře, rozměru zpracování i ve ztvárnění některých postav. Spokojenej jsem byl zejména s Petroniem ( ikdyž v knize byl ještě o level zajímavější ), Chilónem a správně praštěnej mi přišel i Nero. Polákům musim připsat ke cti, že se vůbec pouštějí do historických spektáklů - u nás už se jich asi moc nenatočí... Shrnutí = radši si to přečtěte :-) ()
Nejdražší projekt polské kinematografie si určitě tolik peněz nezasloužil (a navíc tu nejsou nikde vidět). Hlavním viníkem je určitě režisér a scénárista v jedné osobě, jehož práce nevzbuzovala dojem adaptace historického románu, ale realizace divadelní hry v exteriérech. Skoro všicni buď neustále přehrávají, nebo zase jen odrecitují své repliky a zmizí. Kromě Boguslawa Lindy (a hrstky dalších ve vedlejších rolích) tu snad ani nejsou žádní herci (že by tedy amatérské divadlo?). Na Magdalenu Mielcarzovou se aspoň dobře kouká (rozhodně mě nenudila tolik jako Diane Kruger v Troji), ale jsem přesvědčený, že obsazení skutečných herců by bylo jednoznačně přínosem. ()
Že to trvá tři tři hodiny, je dobrý v tom, že se člověk pěkně vyspí. Tím končí veškerá pozitiva. Celej film je neuvěřitelně špatnej, až se Sienkiewicz musí obracet v hrobě. A za ztvárnění hořícího Města měst by si režisér (a vlastně i všichni zúčastnění na tomto "skvostu") zasloužil velice bolestnou smrt. Velice dobrý způsob: připoutat ho ke křeslu jako chudáka Alexe a donutit ho sledovat tu jeho slátaninu až do konce. ()
Doufám, že napříště bude tento snímek povinně ve všech filmařských učebnicích jako exemplární příklad jak se NEMÁ dělat adaptace, potažmo jakýkoliv historický velkofilm. Původně jsem chtěl napsat obsáhlý jedovatý komentář - cosi o senilních režisérech a pornohercích v tunikách - ale nemá to smysl, je to jako kopat do mrtvoly. Vystačím si proto s konstatováním, že jde po všech stránkách o špatný film bez jakéhokoliv nápadu, což je o to smutnější, že knižní předloha je vynikající. V krajině přelíbezné zavraždili Henrykův příběh! ()
Reklama