Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Že J. Kawalerowicz umí kvalitně zpracovat známou knižní předlohu, dokázal svým (a Prusovým) Faraonem. Pětatřicet let nato se pustil do dalšího polského držitele Nobelovy ceny za literaturu a jeho asi největšího románu. Bohužel se jen potvrdilo ono staré známé rčení o dvojím vstupu do téže řeky - tenhle film není úplně špatný , ale zároveň ani neuchvátí a za předlohou zaostává o mnoho stadií. Když polský historický velkofilm, tak volím raději Hofmana, ten nezklame a speciálně Sienkiewicze má v malíku. ()
Slabéééééééé. Pisu to nerad, ale Americane svou adaptaci tentokrat Polaky totalne rozbili. Pozn. Zatimco LeRoyva verze byla zalozena na preciznim vykonu Petera Ustinova ve vedlejsi roli Nera, nyni byla pro Polaky nejvetsim tahakem polska herecka modla Boguslaw Linda jakozto predstavitel Petronia. Ja bych vsak uz potreti upozornil na Krzysztofa Majchrzaka, ten chlap hraje ve filmu jednou za uhersky rok, ale vzdy je to udalost. ()
Nevím, jestli by se tahle verze Sinkiewiczovi líbila. A to mluvím o kratší stopáži. V plné délce by to muselo být dost slušné utrpení. I během těch dvou a půl hodin člověk často znuděně kouká na čas a očima tlačí vteřinovou ručičku dál a dál. Poláci se snažili, ale dopadlo to podobně, jako kdybychom něco takového točili my. 50% ()
Poláci holt mají svého Sienkiewicze a potřebují světu připomenout, že proslulý příběh prvních křesťanů vyšel právě od nich. Proti scénáři vůbec nic nemám a myslím si, že své předloze odpovídá vcelku obstojně. Horší to už je pochopitelně s filmem jako takovým. Režie tedy nic moc. A neuvěřitelně mě iritoval český dabing, i když polská verze nemohla být o nic lepší. Já osobně, kdybych si měl vymýšlet ty krkolomné tvary vokativů typu: Petronie!, Urse! , tak bych byl dříve rozsekán na kusy, než bych si vzpomněl na to, jak mám přivolat svého ochránce na pomoc. ()
Proč jsem to dosud nehodnotil? Vždyť už jsem to viděl snad podesáté právě dneska... Film zdaleka není dokonalý, ale ta síla hlavní myšlenky je tak nosná, že ani občasný lehký amatérismus a přílišná názornost, jednoduchost či topornost mi v tomhle filmu nevadí. A několik scén je svou přístupností hodně daleko (upalování na kříži, roztrhání šelmami, pár vražd...). Nero je zde krutý debil, jako byl ve skutečnosti. Petronius vychcaný kariérista, který nakonec prohlédne (stejně jako Vinitius), Lygie je nevinně krásná a Ursus je pořádně stavěný polský juzek. A hlavně - vždycky mě dostane ta úplně poslední scéna, která ten film zaktuální pro jakoukoli dobu a jakoukoli zemi a jakéhokoli člověka, který má pocit, že jeden člověk nic nezmůže. To je největší posranost současného světa - stejně s tím nic nenadělám, tak to nechám být... Quo Vadis Domine? ()
Reklama