Fízlové, hajzlové

Wrong cops na prvý pohľad vyzerá, ako presne ten typ filmu, ktorý si nepustím ani omylom, ale Quentin Dupieux je zaujímavý človek a tak len kvôli nemu som tomuto filmu predsa len skúsil dať šancu a urobil som dobre. O nejakej plnohodnotnej zápletke sa tu úplne hovoriť nedá, cítiť z toho nízky rozpočet a ten humor je skutočne skôr taký jednoduchší a vulgárnejší, ale práve to netradičné režisérovo prevedenie z toho robí pomerne originálnu a nadštandardnú zábavu. Prakticky všetky postavy, možno až na jednu, dve výnimky sú úplne nesympatické a pôsobia až tak slizko úchylne, takže fandiť sa im dá len s určitou dávkou sebazaprenia, ale aj tak mi táto partička svojou rozmanitosťou sadla, vzťahy medzi nimi fungujú a bavil som sa na nich, pričom poteší aj pár známych tvárí, či už Ray Wise alebo Eric Robets, ktorí ale majú len minimum priestoru, no hlavne Marilyn Manson, ktorého som tu takmer ani nespoznal. A rozhodne veľkým plusom je samotná hudba a spôsob, akou slúži filmu, keďže tu sa nejedná len o jednotlivé skladby z priebehu filmu, ktoré sú ale inak tiež slušné a filmu to dodáva netradičný štýl, ale aj plnia úlohu v deji, postavy ich sami hodnotia, alebo dokonca aj rovno tvoria. Humor sám o sebe by nebol práve najvtipnejší, ale práve pri tomto prevedení mi aj tento jednoduchší štýl sadol a miestami som sa bavil výborne. A po stránke réžie a technickej stránky som mimoriadne spokojný, síce rozpočet určite nebol najväčší a aj tie lokácie a vizuál sú skôr také lacnejšie, ale vynahradzuje to všetko ostatné, či už netradičné uhly kamery, celková bizardnosť a neopakovateľná atmosféra. Takže Quentin Dupieux ma ani v najmenšom nesklamal, aj z takejto témy urobil nezabudnuteľnú záležitosť a som zvedavý na jeho ďalšiu tvorbu. 75% (21.02.2016)

Všetci čo sme tento film dokázali dopozerať by sme mali dostať diamantovú plaketu za statočnosť. Ľutujem dve veci. Prvou je premárnených 82 minút môjho života a druhou je, že mohli dať aspoň umelý smiech do scénok čo mali byť vtipné .... Ukáž prsia ! hovorím ukáž prsia !, tu máš potkana, trenko plienky .... bla bla bla .... (17.07.2014)

Mám tady velmi vážného kandidáta na nejpodivnější film desetiletí. Absurdní metahumor obsažený v téhle svérázné komedii jde sice zcela mimo můj záběr a hrubozrnný amatérismus z toho trčí na sto honů (ale pozor, záměrně, takže umělecká licence), ovšem podprahová ladnost, s jakou je do toho šílenství namíchán šlapající soundtrack, stojí přinejmenším za poslech. Mr. Oizo to se zvukem umí jako málokdo, osobně na jeho živé vystoupení vzpomínám s příjemně rezonujícím pocitem ve sluchovodech, ale na videokameru by raději sahat neměl. Špetka abstrakce ve standardních videoklipech není nikdy na překážku, ale tolik expresivního materiálu napěchovaného do osmedáti minut je spíše na vraždu. Nejvíce zarážející otázkou nakonec zůstává, jak se tohle vůbec mohlo ocitnout v oficiální tuzemské kinodistribuci. (25.09.2015)

Jeden dýluje hulení v krysách a ve volném čase udílí hudební lekce teenagerům. Druhý má trochu úchylku na prsa. Třetí našel na dvoře zakopaný balík peněz, aby mu ho vyfoukla blonďatá kolegyně a rozfofrovala za botox a butiky. Další je jednooký černoch s nádorem na hlavě, co skládá hudbu, ale musí mu s tím trošku helfnout soused toho prvního, co pořád ne a ne umřít, i když už by teda sakra měl. Zapomeňte na Policejní akademii, tohle je alespoň fakt sranda! (29.09.2014)

[FOD 2014] Za hluchý pasáže bych nechal Dupieuxe poslouchat ten příšernej song jednookýho tragéda do skonání věků. Škoda, nejlepší chlupatej film se nekoná. Každopádně, dealer s výborným hudebním vkusem, pepřák, Marilyn Manson, nákup rýče, epická pasáž s osudovým klavírním podkresem (od předání ryb do nemilý příhody na zahradě), perfektní scény s dcerou, jelen(!)… To prostě musíte vidět dřív než se vám stane nehoda při zalívání zeleně na (jiný) zahradě. (07.03.2014)