Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nesmělému filmaři Jasonovi (Alain Chabat) se může splnit sen. Bohatý producent Bob Marshall souhlasí, že zafinancuje jeho hororový film. S jedinou podmínkou: Jason má 48 hodin na to, aby objevil nejlepší výkřik v historii filmu. Jeho hledání se však postupně mění v noční můru... Osobitý režisér Quentin Dupieux naplnil Realitu absurdním humorem, snovými pasážemi i hudbou Philipa Glasse. Do české distribuce film vybrala stovka filmových nadšenců v rámci projektu Scope100. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (95)

evapetra 

všechny recenze uživatele

Tedy, ne že bych se v těch realitách neztrácela, a vlastně si ani nejsem jistá, zda se v nich neztratit dalo, nicméně humor, který Quentin Dupieux vymýšlí, mě dost baví. Užila jsem si těch jeho absurdních šíleností už ve filmu Moucha v kufru a těším se na další bláznivé kousky z jeho dílny. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Myslím, že ona proslulá vyrážka, o které se ve filmu tolik mluví, vyrazila směrem dovnitř do hlavy nejen jedné z vedlejších postav, ale v podstatě všem, kteří se na tomhle veledíle podíleli. Režiséra evidentně postihla tvůrčí krize, tak ji vyřešil osvědčeným způsobem po vzoru maxipsa Fíka - zfilmoval svoje zmatený sny. Kdyby je alespoň vyložil podle Frojda, že jako každej sen je splněný přání a zároveň má sexuální základ, tak by to mohlo bejt možná zajímavý, ale takhle? Jedinou pochvalu ode mě získává producent Bob, neboť jak ten mohl zbohatnout, když produkoval takový filmy, který jsou ve snímku naznačeny, tak to je fakt umění. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Křehká a citlivá je duše umělce, kdy největší překážku na cestě za úspěchem mu klade vlastní rozjitřená mysl a tréma. Realita je důmyslná, vtipná, surrealistická hříčka o tom, že to s lidmi od kumštu vůbec není jednoduché. Bere si na mušku kde co, sebestředným producentem počínaje, a nutno říci, že mě zasáhla do černého. Pár scén mi dokonce připomnělo starého dobrého Buňuela. Je to originální, hravé, svěží a nebojí se to střílet do vlastních řad. Většinu času jsem měl úsměv od ucha k uchu. Celkový dojem: 90 %. ()

lupuscanis

všechny recenze uživatele

"Tak jak si stojíme s Realitou? Docela blbý, je to na padesátce a rychle stoupá. Tak to abych to na chvíli vypnul, řekl jsem si a sáhl po ovladači na stole, ale ten najednou zfialověl, změnil se v hroudu huspeniny a s mlasknutím stekl na podlahu. Bacha, už je to tady, zařval jsem, strhl esáčko, odjistil a zaklekl. Odkud to asi přijde, rozhlížel jsem se kolem. Najednou se esáčko začalo hýbat a obtáčet mi ruce. Z hlavně se stala hlava a snažila se mi zakousnout do krku. ---- Po chvíli boje se mi jí podařilo urvat a hodit na zem. V letu se změnila na vejce, ze kterého se po dopadu na zem začalo něco líhnout. Ani jsem nečekal, jestli to bude krokodýl nebo kuřátko, a rovnou jsem to rozšlápl. Zdálo se mi, že tentokrát to bude spíš kuřátko, ale nedalo se nic dělat. ---- Stejně jsem neměl moc času o tom přemýšlet, protože na mě zaútočil psací stůl. Uhýbal jsem kopancům jeho kovových nohou, které mi neomylně mířily na rozkrok, vytrhával jsem mu šuplíky a přitom se snažil soustředit myšlenky, abych konstituoval ten ovladač. Hlavně aby se mi nepovedl huspeninový ... Tak, konečně se mi podařilo ho udělat. Rychle jsem zmáčknul stopku a všechno se najednou dalo dopořádku. Jenom to kuřátko, a teď už bylo jasné, že to je kuřátko, protože v té loužičce krve bylo vidět trochu žlutého chmýří." --- Roman Neruda ()

sniper18 

všechny recenze uživatele

Jeden z tých divácky prístupnejších bizardných filmov, za čo určite môže aj výber ľahších témat a odľahčenejšie prevedenie. Dlhší čas to navyše pôsobí celkom prehľadne, ale časom som sa už v tom, čo je vlastne skutočnosť, sen alebo film celkom prestával orientovať, prípadne aj keď som si chvíľu myslel, že v tom mám jasno, za okamih ma ďalšia scéna len vyviedla z omylu, ale Realité nepatrí medzi tie filmy, v ktorých sa pre plné docenenie treba úplne orientovať, užívať sa to dá aj bez toho a navyše väčšinu z toho bez problémov pochopí každý. Celé to ubieha príjemne rýchlo, takže nudiť sa tu nedá, vlastne to kľudne mohlo byť aj dlhšie, vyhovoval mi aj humor, ktorý síce nie je zase až tak zábavný, aby som sa musel neustále smiať, ale bavilo ma to a aj tá bizardnosť občas dokázala vyvolať úsmev na tvári, ale celkovo sa na to pozerá viac než dobre. A trochu bizardne, ale len v dobrom na mňa pôsobilo aj obsadenie, kvôli nim som mal občas pocit, ako by som sledoval niekoľko rôznych filmov s odlišným prístupom. A tak je tu režisér, ktorý mi prišiel ako štandardný hrdina štandardnej francúzskej komédie, sympatická postava dievčaťa, ktorá je vlastne najnormálnejšia, Jon Heder je zase typycký Američan z ich hlúpejších komédií a k tomu Eric Wareheim, ktorý je zase v každej svojej scéne tak zábavne mimo. Režijne a vizuálne mi to neprišlo až tak nápadité, ako pri bizardných filmoch očakávam, ale ani zlé to nie je, ten potrebný štandard to bez problémov spĺňa. Takže už len kvôli tej druhej polovici by som si to určite chcel pozrieť znovu, aby som sa v tom lepšie zorientoval, aj keď mám pocit, že by to o moc lepšie nebolo, ale aj tak to bola vydarená zábava, ktorá ma určite nesklamala, takýchto filmov nie je nikdy dosť. 76% ()

Galerie (17)

Zajímavosti (1)

  • V jednej scéne môžete jasne vidieť, že sa v kine premieta neexistujúci film Rubber 2. Jeho predchodcu Rubber natočil režisér snímku Quentin Dupieux v roku 2010. (powda)

Reklama

Reklama