Yankee

Režisér predtým, než venoval celú svoju režisérku i scenáristickú kreativitu skúmaniu libida, zabrúsil i do žánru spaghetti westernu, a nutno poznamenať, že si neviedol vôbec zle. Ide síce o klasické westernové klišé - osamelý neznámy voči bande hrdlorezov, v mene vidiny bohatej odmeny, no obohatené o zopár podarených scén a obrazov. Najzaujímavejšou je prestrelka v opustenej dedine, pripomínajúcej mesto duchov, predovšetkým kvôli telesne neprítomnému hlavnému hrdinovi, vyzývajúcemu bandu pištoľníkov hlasom-ozvenou, rozliehajúcou sa medzi ruinami domov .Zaznamenania hodné je i ohnivé mučiace koleso či sebaobdivné maľby vodcu zločincov v jeho sídle.Ak by hlavný hrdina mal aspoň o byľku charizmy viac, šiel by som s hodnotením vyššie. Takto ide len o solídny priemer. (10.08.2020)

Co se týče kamery a jejích úžasných barev a záběrů, musím tvůrce pochválit. Jenže se je nějak nepodařilo aplikovat na samotný příběh, který je silně dolarový. Ta specifika, jež si tvůrci přidali, nemají sílu, aby vyšvihla film nad průměr, a to je už kvůli vizuální stránce škoda. Možná by silnější herci (třeba Garko/Wolff) vytáhli film výše. Škoda. (03.03.2014)

Vcelku slušně natočený western, při kterém neradno moc přemýšlet, jelikož děj je dost samoúčelný. Pochybuji, že by si lovci lidí pohrávali se svými oběťmi jako kočka s myší. Jak jsem už někde napsal, nemám moc rád hrdiny, kvůli kterým umírají nevinní lidé. Tady kvůli "hrdinovi" vypálí celou vesnici a zemře krásná, mladá (jak jinak) žena. "Hrdino, pro mě nejsi vůbec hrdina, ale nezodpovědný dement, který nemá na Divokém západě co dělat." V rámci žánru za 3. (28.07.2020)

Parádní kousek spaghetti westernu v tom nejlepším brakovém smyslu! Superman, alias Yankee (sice ne stoprocentně charismatický Philippe Leroy, ale dobrý) sám proti hordě banditů s nádhernou postavou Velkého Concha (Adolfo Celi). Přinejmenším stejně dobrý spaghetti jako "Un dollaro tra i denti" s Tony Anthonym, protože nebere sám sebe vážně. Primárním a jediným cílem je napínavá a jemně ironická zábava, podmíněná vypnutím intelektu - v tomto směru je máloco vytknout. Nádherná scéna přestřelky v sutinách puebla, v nichž jako ozvěna rezonuje hrdinův hlas, vyvolávající bandity jednoho po druhém. Pokud by vyšel tento - u nás zatím málo známý - "rodokaps" v kvalitní úpravě na DVD, s chutí bych si jej koupil a podíval se znovu... (22.11.2011)

Pestřejší blíženec "Djanga" tíhne přiznaně ke komiksu a tu a tam maně (?) k "Limonádovému Joeovi" - bez jeho osvobodivého čtveráctví . Tvůrci obětují lecos (v rámci žánru) nevšednímu záběru / symbolu / výroku ; pilíře jejich snůšky nesmyslů obsahových i formálních tvoří přestřelka na pokračování, jízdní přesuny v malebném terénu (za zvuků převážně protivné hudby včetně povinného Hvízdání) a bezbřehé tlachy všech v záběru. Vzorek z rozmluvy, kterou vedou zlý mexický psanec (Adolfo Celi s přelivem) a dobrý americký lovec hlav (nezodpovědně obsazený Philippe Leroy) během závěrečného střetu : "Jenomže mně zbývá ještě pár nábojů... (pauza) ... zatímco ty máš v revolveru už jen jediný, jeden ubohý poslední náboj ..." (pauza) "Jediný náboj je víc než dost pro někoho, kdo s ním umí zacházet. Ale hry, v nichž jde o život, bohužel netrvají dlouho. A živý hráč je pořád ještě hráč ; mrtvý hráč není nic víc než mrtvola. (....) Ostatně hra se hraje pro pobavení, ne proto, abys vyhrál ...." Dva výjevy stojí za pozornost filmových dějepisců : hrátky se štírem v ohnivém kruhu tři roky před "Divokou bandou" a věšení ženy stojící na ramenou manžela dvě léta před "Tenkrát na Západě". (16.06.2015)