Blázniví bažanti

Les Charlots ( Šašovia ) je francúzska hudobná skupina pôsobiaca od roku 1966 a v sedemdesiatych rokoch ich popularita stúpla vďaka 16-tim celovečerným filmom. Za socializmu sa u nás premietali v kinách štyri filmy ( Blázni zo štadióna, Veľký bazár, Štyria sluhovia a štyria mušketieri a Bažanti idú do boja ) a treba priznať, že to bolo to najlepšie z ich produkcie, napriek tomu, že išlo skutočne o veľmi jednoduché filmy blížiace sa ľudovej zábave. Film Bažanti je druhým filmovým projektom, ktorí natočili, ide o rozháraný príbeh plný skečovitého jednoduchého humoru, bez nejakej silnejšej dramaturgie. (13.11.2019)

Prvni spolecnej film skupiny Les Charlots se docela poved, ale prislo mi, ze ze zacatku nikdo nejak zvlast nevedel, o cem tocit, takze nez se dostali do kasaren, jen tak blbli bez nejakyho vetsiho smyslu. Coz ale nevadilo, je to fakt ukazkova skupina smolaru, ktery na co sahnou, to zvorou a delaj jen samy problemy a je to velmi vtipny. Jinej dil bazantu mam sice jeste radsi, ale tohle je rozhodne nadprumerna komedie se sympatickejma hlavnima hrdinama. (16.02.2007)

Zdařilá taškařice s partou správných "tupounů", která patří rozhodně k tomu lepšímu z obrovské plejády francouzských komedií. Ve filmu je spousta míst, kde jsem se od srdce zasmál, ale chyběl mi nějaký ucelenější příběh, takhle je film postaven jen na bláznivých eskapádách Le Charlots, ovšem i tak je to velká zábava... (16.05.2008)

Claude Zidi, na samotném startu dráhy úspěšného komediografa, si vytýčil jasný směr, jakým se hodlal ve své tvorbě nadále věnovat. Film o partě bláznivých mladíků "Bažantů" oplývá nejen osobitou atmosférou (v níž ještě funkčně doznívá éra bigbítové muziky), ale i invenčními nápady, pokud jde o smršť gagů vytvářejících v Bažantech něco jako moderní nebo chcete-li novodobou grotesku. Vtipy se střídají v rychlém sledu, občas ty nápady kolísají i na hraně menší trapnosti, ale ta se nakonec alespoň v mých očí záhy vytratila ve víru celkově originální filmové zábavy, která z toho číší i po letech. Hudební vystoupení skvěle dokumentují tehdejší moderní kulturu, v druhé polovině z vojenského prostředí přechází film od vizuálních gagů rovněž k vtipným situacím a dialogům. Horší je to s abcencí celistvějšího příběhu i nějaké jednotné a hutné myšlenky. Snad také proto mi mnohem víc sedí Zidiho pozdější komedie, které již příběh, případně i alespoň drobnou nadčasovou myšlenku, obsahují. Například i Velký bazar z rovněž "bažantí" série. 65% (19.04.2020)

Nemůžu si pomoct, ale je to slabota. Jeden den jsem si pustil Velký bazar a druhý den Bažanty. Tak propastný rozdíl mezi oběma filmy jsem ale nečekal. Velký bazar je nápaditý, originální a přiměřeně vtipný, navíc v něm hraje Galabru. Bažanti tlačí od začátku na pilu a snaží se chrlit rádoby jednu vtipnou scénku za druhou. Výsledek? Většina scén je trapná, nejvíc ta s pošťákem a autem. Zasmál jsem se pořádně snad jednou, a to v restauraci. Prostě takto to dopadlo po letech. O ponání lepší je u mě dvojka (snad se to dnes nezmění). (04.04.2014)