Blázni ze stadiónu

Dokument předávající poznatky o veškerém dění okolo letní olympiády. Dozvíme se vše přes verbování sportovců, přípravy olympijské vesnice, plánování bezpečnostních opatření až po temnější stránky olympiády, jako je například doping, uplácení a další různé podfucky, které ani dnešní HD kamery nedokáží zachytit. Samozřejmě, dnes už byste se do kabin sportovců v Soči nedostali přes těžkooděnce jen s kbelíkem a smetákem, ale i to nastiňuje bezpečnost na stadionech z té doby a to by měl každý divák při sledování dokumentu brát na zřetel. (15.03.2014)

Bažanti jdou často ad absurdum, i s tím se musí počítat. Část u řeky je jednoznačně lepší než olympijská, spojení obou polovin jen útěkem Délice a jejího atleta (Patrick Gilles) trochu vázne. Spíš smršť epizod někdy trvajících jen několik vteřin. Zasmál jsem se asi pětkrát, ale pořádně. Výborný dabing ČST. Martine Kelly tu není úplný sexsymbol, hezčí byla dívka, z níž strhnou šaty při prvním příjezdu Les Charlots do městečka. (31.12.2016)

To, že existovala voľajaká francúzska hudobná skupina "Les Charlots" bolo pre mňa donedávna novinkou. Zistil som však, že s tým, čo ponúkajú vo filmoch, v ktorých sa objavovali, nemajú dnešného diváka čím zaujať. Týchto značne trápnych "Bažantov" dokáže iste oceniť, a snáď sa pri nich i dobre pobaviť, generácia detí kvetov. No dnešnú mládež si už veru nezískajú. Ja som starý dobrý ročník 1977 a poviem vám pravdu, že ani ja som tomuto hippies quartetu nikdy nedokázal prísť na chuť. Ich humor mi je cudzí, ich image mi je protivný. Takže pri titule "Blázni zo štadióna" (Les fous du stade) som sa moc nepobavil. ** (14.06.2020)

Nelze filmu upřít, že svou originalitou předčil dobu bláznivých komedií a stal se inspirací pro mnohé další kulty a vlastně si tím drží určitý prim. Co vždycky oceňuji na starších filmech, je krásná čistá slunečná příroda, štíhlí aktéři dokonce i po třicítce a všeobecná pohoda vyzařující i ze záporných postav. Tyhle atributy vždycky dokážou dobít baterky, ale taky nakopnout nostalgii, co už je horší, když se nic nedá vrátit. Jednu malou výtku bych měla k ohozům, které dnes nenosí snad už ani gejové nebo kašpaři, děs a úděs! Jasně že zvedající sukně a bílé kalhotky nikdy neomrzí ani nezestárnou. (16.03.2014)

Moje druhé seznámení s Les Charlots a tady jsem narazil. Mám rád bláznivé situace a absurdní humor, ale tohle už je total crazy magořina, kde se nějaká dějová linie ztrácí pod tlakem stovek gagů, z nichž vtipných je skutečně málo. Jeden fór jakoby vypadl z Vrchní prchni! :D. Dohromady je to ale jakýsi slepenec skečů za hranicí trapnosti a velmi brzy nudící. Co je moc, to je moc, v tomto případě až přespříliš. (23.12.2022)