Mapa
Map
Režie:
Elías León SiminianiScénář:
Elías León SiminianiKamera:
Elías León SiminianiObsahy(1)
Mladý, úspěšný režisér je propuštěn z televize, kde dosud pracoval. Zaskočen touto životní změnou se rozhodne splnit si sen – točit skutečné filmy, vzdálené televizním prefabrikátům. Vydá se tedy do Indie, kde chce realizovat svůj první film. Postupně zjišťuje, že to, co hledá, se spíš než na druhé straně světa nachází doma v Madridu. Uvědomí si, že veškeré jeho jednání je pouze útěkem před problémy. Vrátí se tedy do reality a zjišťuje, že věci nejsou vždy tím, čím se zdají být. Mapa je celovečerní dokumentární debut nominovaný na cenu Goya v kategorii Nejlepší dokumentární film roku 2013. Reprezentuje typ filmů, které ve Španělsku začínají tvořit nezanedbatelnou část tamní produkce – finančně nenáročné autorské výpovědi postavené na osobních životních zkušenostech. (La Película)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Fajn denníkový film, o vysporiadavaní sa so životom. Klasická terapia filmom, zamaskovaná tým, že o film ide v prvom rade. Pritom je jasné, že v prvom rade ide o terapiu. Druhá polovica začne trochu strácať dych, ale aj tak je to film zaujímavý, a na tento druh filmu aj nezvykle vtipný. ()
Zprvu zajímavě se tvářící dokument, který se v první třetině změní jenom v kňourání sebecentrického a ekoistického máníka, který vlastně neví co ani proč dělá to co dělá... ()
Filmová léčba. Režisér se vydává z Madridu do Indie a zpět, aby zaplnil vlastní prázdnotu. Záběry z Indie, Madridu, bytu, nemocnice, starých filmů, doprovází všudypřítomný autorův hlas. Mapa je dokument o hledání, nicotnosti, neschopnosti přijít na to, co člověk chce a když na to přijde, jít za tím nebo to opustit. Film mě svým stylem zpytování vlastní duše i záběry z Indie nalákal, ale v polovině začal pokulhávat a já jsem měla pocit, že se už nic nehýbe, a to více než autor sám přiznává. Poslední třetina mi už přišla jako zbytečné plácání do kamery. Film nemá ani hodinu a půl, ale pocitově je tak o hodinu delší. Být na mně zkrátila bych ho na hodinu. ()
Ztracená generace, co nezažila válku, ale pocit prázdnoty má taky výstavní. Slyšel jsem chválu, pak jsem se nudil. Možná je to tím, že se s autorem dokumentu (je to vůbec dokument, není to spíš taková črta dnešní mladé generace ve Španělsku?) absolutně neztotožňuji a že hledat sám sebe bych nemusel na druhým konci planety, protože už v ten moment, kdy bych balil kufry, by mi došlo, že všude dobře, doma nejlíp. ()
Reklama