Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Rumunský barevný širokoúhlý film vypráví příběh z bojů mezi Dáky a Římany na konci prvního století n.l. Římský císař Domicián (Gyorgy Kovács) se vydává dobýt území Dáků. Dácký král Decebal (Amza Pellea) se snaží válce vyhnout a vykoupit mír zlatem, poté však obětuje svého syna Cotysa (Alexandru Herescu) bohům a pouští se do boje s přesilou. Římany vede generál Fuscus (Georges Marchal) a mladý generál Severus (Pierre Brice). Severus se dovídá, že jeho zavražděný otec byl původem Dák a snažil se válce zabránit. Poté, co Severus poznává Decebalovu dceru Medu (Marie-José Nat) a život Dáků, raději se obětuje, než aby bojoval proti své zemi. (jurak)

(více)

Recenze (48)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Příjemný historický dobrodružný film, který zaujme. 1) Vzpomínám si na silný dojem, který na mě jako malého kluka film udělal. Zaujala mě tehdy velkorysá výprava se stovkami komparsistů, decimace (potrestání každého desátého člena legií smrtí za zbabělost v boji), působivá závěrečná scéna a především Vinnetou v převleku za Římana. 2) Po opětovném zhlédnutí po málem 50 letech (utíká to, utíká) registruji i další skutečnosti: studiový zvuk (to je špatně) a nervy drásající melodramatickou hudbu. 3) Tendenční až národovecký charakter snímku lze pochopit a vyskytuje se nejenom v rumunské kinematografii. Zdůrazňování nezávislosti a spoléhání se na vlastní síly bylo příznačné pro tehdy ještě čerstvý Caucescův režim. ()

Mariin 

všechny recenze uživatele

Koncem 60. let to běželo v socialistické televizi, ale už tehdy, jako dítě, mne ten film nijak neoslnil. Je třeba uznat (na svou dobu) nákladnou výpravu, zejména při masových válečných scénách, ale v detailu to pokulhávalo a zejména chyběl spád a "rytmus" (když srovnávám např. s tvorba Haralda Reinla a třeba s jeho Niebelungy z téhož roku) . Hudba dle mého názoru úplně nemožná. Dnes, takřka po 40 letech, jsem se na Dáky ani nedokázal dodívat do konce, ale v 60. a 70. letech jsme byli vděčni i za toto. Rumunům se tehdy zvláště povedly adaptace románů J. F. Coopera a Marka Twaina. ()

Reklama

Divočák 

všechny recenze uživatele

První film Serigia Nicolaescua a jeden z prvních filmů reprezentujících specifický rumunsko-bulharský historický žánr zvaný „Národní epopej“. Děj se odehrává na konci prvního století před n. l.Římský císař Domiciánus vede výbojnou válku na území dáckého krále Decebala. Hlavním hrdinou filmu je mladý římský generál Severus, jehož Domiciánus vyšle k Dákům jako posla. Na jeho návštěvě mu ale Decebalos prozradí, že jeho otec byl tajným dáckým zvědem vyslaným do Říma a on sám tak nyní vlastně bojuje proti vlastnímu národu. Severa trápí mravní dilema a když v závěru filmu vede římská vojska do rozhodující bitvy proti Dákům, schválně podlehne v osobním souboji Decebalovi, aby zanechal své vojsko bez velitele a poskytnul tak svému národu strategickou výhodu. Spíše než složitým dramatem s hlubší myšlenkou jsou Dákové jednodušším filmovým spektáklem, který posloužil jako předehra pro Nicolaescuovo mistrovské dílo „Poslední křížová výprava.“ ()

Traffic 

všechny recenze uživatele

Význam režiséra Sergia Nicolaesca jako kdyby předznamenávalo už to, že jako celovečerní debut mu byl svěřen výpravný historický epos o bojích mezi Dáky (starověkými obyvateli území dnešního Rumunska) a imperialistickými Římany. Zajímavé je, že tato rumunsko-francouzská koprodukce se nijak výrazně neobtěžuje s vysvětlováním historických souvislostí – v krátké předtitulkové expozici stačí, že proti sobě stane obrovská římská armáda a obléhaná pevnost Dáků a že je poté v krátkém dialogu ustanoven hlavní konflikt (rozpínavá mocnost vs. malý, utlačovaný, ale bojovný národ). Bitevní pole není jediným místem, kde se oba národy střetávají; důležitou roli v příběhu hrají také kulturní zvyklosti, záležitosti jejich (nepřesného) výkladu a následná nedorozumění. Při sledování rumunské verze, kde jsou francouzští herci předabováni, proto zamrzí, že tato otázka komunikace ve filmu nebyla rozvedena důsledněji. Jako rozpačitý lze hodnotit i závěr, ve kterém snímek odkáže na zmýtizovanou odvahu bojovných Dáků (do kamene vytesaný výjev bitvy), ale je to také poprvé a naposled, co se tohoto tématu dotýká. V jednotlivostech Dákové problémy nemají a víceméně se jim daří napodobovat své západní vzory, celkově však jde o průměrný, z konvencí žánru nevybočující historický film. ()

gumli 

všechny recenze uživatele

Prvý dlhometrážny film od Nicolaesca,a hneď na veľmi vysokej úrovni.Tento film je presne taký,ktorému sa hovorí dobrý alebo výborný film.Na rozdiel od americkej alebo talianskej produkcie tej doby,Nicoalescove filmy sú oveľa hodnovernejšie a historický oveľa presnejšie.Žiadne moderné efekty,bojové scény nádherné,obrovské vojsko,všetko pôsobí nejak zvláštne a dôveryhodne.Hraje tu aj starý známy,filmový Winnetou-Pierre Brice,a hraje dobré.Dákovia si žijú po svojom vo svojom vlastnom svete,ktorý je plný tajomstiev a v svojej prastarej viere,keď ich nápadnú Rimania.Je pravda že Dákovia svoj boj prehrali,ale Rimania nikdy tejto časti nevládli.Pre milovníkov historických filmov nezabudnuteľný film. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (8)

  • Představitel hlavní role Amza Pellea trpěl během - ale i po - natočení snímku vleklým onemocněním hlasivek, proto byl režisér Sergiu Nicolaescu nucen nechat jeho part nadabovat. Z tohoto důvodu promlouvá ve filmu hrdinný dácký král Decebal hlasem Emanoila Petruta. Avšak Amza Pellea nebyl jediný rumunský herec, jehož hlas bylo nutno nahradit. Stejný osud potkal i Alexandera Heresca, představitele Cotysa, syna Decebalůva, a Györgyho Kovácse, který si zahrál císaře Domiciána, byť u každého z jiného důvodu. Prvně jmenovaný Herescu nebyl profesionální herec a druhý György Kovács měl silný maďarský přízvuk. (AGAMENON)
  • V rámci koprodukce měla francouzská strana právo obsadit některé klíčové role, mezi něž patří postavy římských generálů Severuse (Pierre Brice), Fusca (Georges Marchal) a Medy (Bernard Blier), dcery krále Decebala (Amza Pellea). Pro tyto role byli vybráni Pierre Brice, Bernard Blier a Alida Valli. Ještě před první klapkou došlo k přeobsazení posledních dvou jmenovaných, jejich party převzali Georges Marchal a Marie-José Nat. (AGAMENON)

Reklama

Reklama