Poklad na Stříbrném jezeře

Kult a zároveň jeden z filmů mého dětství, který neztrácácí kouzlo ani po dvaceti (od svého vzniku dokonce padesáti) letech a desítkách zhlédnutí. Westernový klenot.:-) Velká pětka podle oblíbenosti: "Vinnetou", "Poklad na Stříbrném jezeře", "Vinnetou: Poslední výstřel", "Vinnetou: Rudý gentleman" a "Old Shatterhand". (10.07.2011)

Nejpovedenější a moje nejoblíbenější Mayovka. Vzpomínám kdy jako malý jsem hltal všechny ty chvíle, kdy se na obrazovce objevil ušlechtilý Vinnetou - náčelník Apačů, jeho chrabrý a udatný pokrevní bratr Old Shatterhand, neodolatelně ztřeštěný Sam Hawkins s parukou na hlavě, podlý zrzavý bandita Cornell, mladý Fred Engel, půvabná Ellen Petersonová a další postavy krásného příběhu. A líbí se mi pořád. A to není zdaleka pouze důvodem nostalgie. Myslím, že to může oslovit mladší diváky stále. Je pravda, někdo může vytknout že jsou tam drobné chyby, nebo že je to moc naivní, ale koho to proboha v tomhle případě zajímá!!! (07.02.2005)

Známe je všichni.. Pamatuju si, jak jsem jejich fotografie vystřihoval z novin a časopisů. A určitě jsem nebyl sám. V nákladné mezinárodní produkci, která konečně přinesla ozdravnou kůru pro německou kinematografii, vznikl snímek o idealistickém dobrodruhovi a náčelníkovi Apačů. Společně se vyrovnávají s nástrahami lží a násilí, bojují za spravedlnost a hrdinské činy jim vynesly nesmrtelný obdiv a slávu. Ostatní díly se stále vzdalovaly literární předloze, naivně ilustrovaly pohled na Divoký Západ. Poklad (s dalšími třemi filmy „klasické čtyřky“) ale přišel jako první (1962) a sice se dvojice hlavních aktérů už znala, ale i dnes po více než čtyřiceti lety je obrovským klenotem. Zářivé barvy, neustálé přestřelky, památné melodie, hrdinství – vše v širokoúhlém formátu, na to nelze zapomenout. (02.05.2006)

Tak jsem Poklad po 8 letech zkouknul znovu a musím bohužel konstatovat, že jsem z toho vyrostl. Jakási nostalgie zde je, ale spousta směšných replik také. Děj je prostinký, postavy místy přechází ze svých rolí do jakéhosi postu vypravěčů děje a po čtyřech návštěvách Chorvatska už nevidím dávné časy na divokých prériích, ale Plitvice a jiné krásy Chorvatska. Mayovky už holt nesjou pro mě. Teď se raději podívám na dospělácké westerny jako Tenkrát na západě. Ale ještě nebudu házet flintu do žita. Tuším, že první Vinetou by ode mne mohl získat vyšší hodnocení. Uvidíme zítra, hi hi hi. (27.12.2004)

V dnešní době obstojí Poklad na stříbrném jezeře asi hlavně díky nostalgii. Pochybuji, že jt fo film, ke kterému by se mohly obracet i nové generace. Zvlášt když zvážím, že přibližně ve stejné době vznikly i Pro pár dolarů, Sedm statečných nebo Butch Cassidy a Sundance Kid. Ve srování s těmito psůobí Poklad na stříbrném jezeře jako záležitost ryze pro děti. Přeci jen vize západu jak nám je předkládána zde se má k historii asi jako Pán prstenů. Navíc i postavy i jejich dialogy působí komicky. Old Shatterhand je takový Mirek Dušín a Vinnetou, lepší že moc nemluví. A pak takové postavy jako např. potulný básník jsou vysloveně na dělo. A navíc film zkrátka působí tak nějak křečovitě německy. Pijani v baru se snaží vypadat nenuceně, ale neumí to. Vysloveně legračně tam vypadá ten černoch, ten se tam strašně nehodí a je to na něm vidět. Ale nostalgie je nostalgie. (02.12.2011)