Reklama

Reklama

První setkání a velké dobrodružství legendárního indiánského náčelníka a jeho hrdinného přítele Old Shatterhanda... V nekonečných pustinách americké prérie znějí hlasy stavebních dělníků a výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánů kmene Apačů má vést dráha „železného oře“. Když Vinnetou, syn náčelníka Apačů se svým přítelem a učitelem Klekí-Petrou přijíždějí do ležení bledých tváří protestovat proti bezohlednému zabírání starých indiánských lovišť, je Klekí-Petra zákeřně zavražděn a Vinnetou zajat… Filmové zpodobnění prvního společného dobrodružství ikonické dvojice Vinnetou a Old Shatterhand vzniklo v roce 1963, rok po Pokladu na Stříbrném jezeře. Právě velký kasovní úspěch prvního snímku, jenž původně vznikal jako samostatný projekt, vnuknul tvůrcům v čele s producentem Horstem Wendlandtem myšlenku vytvořit na základě dobrodružných románů Karla Maye mnohadílnou filmovou sérii. Režie se opět ujal Harald Reinl, jenž se již v předchozích letech etabloval coby zkušený řemeslník kriminálek podle předloh Edgara Wallace a sérií mysteriózních krimi s padouchem dr. Mabusem. Štáb i herecký ansámbl zůstal z větší míry stejný jako v případě Pokladu na Stříbrném jezeře. Hlavním přírůstkem po boku hlavních představitelů Pierra Brice, Lexe Barkera, a ostatně i Ralfa Woltera, jenž ztvárnil populární komickou figurku Sama Hawkense, byla mladá francouzská herečka Marie Versiniová, které role křehké Nšo-či vynesla v srdcích nejen německých diváků nehynoucí slávu. Partu ústředního záporáka Santera se zhostil populární charakterní herec Mario Adorf. Film, jenž se natáčel v letních měsících roku 1963 v exteriérech v Jugoslávii, měl premiéru v prosinci a stal se nejúspěšnějším německým filmem roku 1964. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (506)

maxi6 

všechny recenze uživatele

.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... ()

cheyene 

všechny recenze uživatele

Znáte ho všichni – Vinnetou, syn náčelníka Apačů Meskalerů. Jeho jméno žilo ve všech ústech, v každé chatě, u každého táborového ohně. ... Apačové byli bělochům přátelsky nakloněni, přesto byl jejich osud zpečetěn, protože vlastnili to, čeho si vetřelci nejvíce vážili – půdu a zlato. . . . Slovo KLASIKA v tomto případě není pouhé klišé...No schválně - kolik generací na tomto vyrostlo? A ještě vyroste? Chyby: A) Když Old Shatterhand v koloně dostavníků pronásledované indiány zapálí dynamit, skáče spolu s kočím na koně uvolněné ze spřežení. Všimněte si, že kočímu uletí klobouk, avšak v následujícím záběru jej má opět na hlavě. B) Když Kiowové střílí šípy po dostavnících, tak si můžeme všimnout, jak se mění poloha levého šípu na zádi vozu, v němž jede Sam Hawkins, Bullock a Old Shatterhand. C) Ve scéně, kdy hovoří Santer s Bancroftem (v Santerové "kanceláři"), má Mr. Bancroft krásně zavázanou kravatu. O chvíli později ji má volně vidící na vestě, přitom se jej Santer ještě ani nedotkl. Teprve později jej chytne "za límec". D) Než lokomotiva narazí do Saloonu, uprchne Santer štolou do vedlejší budovy. Když utíká odsud, má v ruce pušku. O chvíli později se střetne s indiánem a zbraň upustí na zem. Poté, co naskočí na koně, drží pušku opět v ruce. E) Je dost nepravděpodobné, že by dělníci z Great Western stihli za noc přeložit koleje až k Saloonu, stejně tak Santer se svými muži by neměli šanci vykopat tak dlouhou štolu během jedné noci, navíc jen za pomocí krumpáčů a lopat. ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Indiánská westernová evropská klasika... Ono to tak prý ve skutečnosti vůbec nebylo, Karel May si to prý všechno kompletně vymyslel a vyfabuloval, v Americe nikdy ani nebyl, ale přesto to jak v knihách, tak i v jejich filmových adaptacích funguje. Holt mýtus je prostě mýtus... ()

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Aj keď tento film z dnešného hľadiska naozaj dokonalý nie je, myslím, že svojich priaznivcov bude mať stále. Tak nejako už je to klasika a väčšina divákov sa na to asi s radosťou pozrie zase znova. S knižnou predlohou síce scenáristi nakladali veľmi voľne, ale človek sa s tým tak nejako zmieri. Krásne prostredie a typická hudba urobia tiež svoje. Americké westerny z tej doby sú často naivné a vlastnú históriu skresľujúce. Sú to ale filmy, pri ktorých si naozaj oddýchnete. ()

Falko 

všechny recenze uživatele

Na Vinnetouvky som sa rad dival hlavne v detstve, pretoze tieto filmy vzdy vysielali v telke hlavne pocas roznych sviatkov a to vzdy obohacovalo inak nudny program, avsak dnes pri tak velkej konkurencii uz to nie je to prave orechove. Ale aj tak som si pozrel prvu cast a celkom ma to bavilo, preto 80%. Som zvedavy, ako sa mi bude pacit dvojka, na ktoru si uz vobec nepamätam. ________ Lex Barker - (Old Shatterhand) +++ Pierre Brice - (Winnetou) +++ Marie Versini - (Nscho-tschi) +++ Mario Adorf - (Frederick Santer) +++ Walter Barnes - (Bill Jones) +++ Chris Howland - (Lord Tuff-Tuff) +++ Ralf Wolter - (Sam Hawkens) +++ Milivoje Popovic-Mavid - (Intschu-tschuna) +++ ()

Galerie (73)

Zajímavosti (96)

  • Pierre Brice pristupoval k svojmu obsadeniu spočiatku dosť váhavo - dielo Karla Maya vôbec nepoznal, nevedel jazdiť na koni a zdalo sa mu, že Vinnetou má v scenári málo textu. (gogo76)
  • Architekt Tihomir Piletić chtěl postavit město Roswell blízko osady Zečevo, kde železnice spojuje města Zadar a Knin. Stavbu mu však obecní úřad zakázal, a tak se obrátil na Sima Dubajiće, který měl v této oblasti velký vliv. Ani ten však obvyklou argumentací neuspěl, a tak položil na stůl pistoli a řekl: „To jsou moji přátelé ze Záhřebu a všechno se jim povolí!“ Stavět se nakonec mohlo ještě téhož dne. (mar48)
  • Karl May, který "Vinnetoua" napsal, se do Ameriky podíval až v roce 1908, kdy už ho jeho romány proslavily. Bylo mu 66 let. Románovou předlohu napsal ve vězení (byl odsouzen za krádeže) a vědomosti o Indiánech čerpal v tamní knihovně. (M.B)

Související novinky

Pierre Brice 1929 - 2015

Pierre Brice 1929 - 2015

06.06.2015

Po těžké nemoci zemřel v pařížské nemocnici herec Pierre Brice. Představitel legendárního Vinnetoua pocházel ze šlechtické rodiny. Vystudoval herectví a v počátcích se živil jako zpěvák. Hereckou… (více)

Reklama

Reklama