Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Old Surehand sleduje prérií stopu hledaného vraha a pátrání ho zavádí až k Petrolejovému princi. Tak se říká proradnému muži, který se právě chystá uskutečnit velký obchod. Hodlá zámožnému bankéři prodat naleziště petroleje. Potíž je v tom, že na prodávaném území žádný petrolej ve skutečnosti není. Proto se musí padouch zbavit i skupiny osadníků, která má na dané místo namířeno. Jeho němý zabiják a pravá ruka zavraždí v táboře přistěhovalců syna náčelníka Navajů. Podaří se Old Surehandovi a jeho příteli Vinnetouovi odvrátit hněv Navajů, ochránit osadníky a potrestat mazaného padoucha? ... Ačkoli ve stejnojmenné literární předloze z pera Karla Maye vystupuje po boku apačského náčelníka hrdinný Old Shatterhand, ve filmové verzi se místo něj objevuje Old Surehand ztvárněný někdejší hollywoodskou hvězdou Stewartem Grangerem. Prozaický důvod pro tuto obměnu spočívá ve faktu, že ikonický představitel Old Shatterhanda Lex Barker byl v době plánované výroby snímku zaměstnán natáčením mayovek z prostředí Orientu v produkci konkurenční firmy Artura Braunera. Producent Horst Wendlandt, jenž stojí za nejslavnějšími adaptacemi Mayových knih a jako první přišel s konceptem mayovské série, dané situace využil k tomu, aby znovu obsadil Grangera, kterého získal již pro předchozí snímek Mezi supy a hodlal s ním vytvořit samostatnou sérii. Podobné důvody vedly také k angažování nového režiséra Haralda Philippa, jenž předtím točil nejrůznější žánrové snímky. Oba Wendlandtovi kmenoví režiséři mayovek Harald Reinl a Alfred Vohrer se totiž chystali na natáčení dalších filmů. Rok 1965 ostatně představoval co do kvantity vrchol mayománie – do kin bylo uvedeno celkem osm filmů podle Mayových knih, čtyři z produkce Braunera, tři od Wendlandta a Poklad Inků vzniklý mimo „klasickou“ sérii bez účasti Pierra Brice nebo Lexe Barkera. Nicméně výsledkem bylo spíše přesycení zájmu diváků, které spolu s dalšími faktory již nadcházející rok přineslo konec filmových mayovek... Hereckému obsazení vévodí Stewart Granger, který postavu Old Surehanda pojal jako světáckého šviháka, jenž vše bere s notnou dávkou nadsázky. Pierre Brice a jeho Vinnetou hraje ve filmu spíše druhé housle a hlavnímu hrdinovi spíše sekunduje prosťáčkovský zmatkař Old Wabble v podání Milana Srdoče, (vystupujícího pod pseudonymem Paddy Fox). Titulního záporáka ztvárnil Harald Leipnitz a polepšeného karbaníka, jenž začne pomáhat osadníkům, zase Terence Hill, v titulcích uvedený ještě pod svým rodným jménem Mario Girotti. Part krásky v nesnázích získala francouzská herečka Macha Mérilová, která předtím hrála hlavní roli ve filmu Jeana-Luca Godarda Vdaná žena. (Česká televize)

(více)

Recenze (127)

Ceberus 

všechny recenze uživatele

Hmm, zrecyklovat na začátku záběry z jiného dílu Vinnetoua, to je hodně cheap. :-) Jinak je tohle film dabérských zvláštností... Jan Přeučil má jako dabér velmi charakterní hlas, takže možná dělá ze "svého" herce ještě charismatičtějšího padoucha, než jakým v originále je. Je také bohužel smutné, že Terrence Hilla nedabuje ani Vinklář z Rudého gentlemana, ani jeho pozdější dvorní dabér Trávníček, ale Marcel Vašinka, který v tomhle filmu prodaboval snad půlku postav (a druhou půlku Dalimil Klapka). :-D Naopak dabér zhruba dvacetiletého mladíka Jima, který zní na začátku tak na deset, je taky vážně vtipný, než ho zničehonic uprostřed filmu převezme právě Vašinka. :-D Vizuální efekty s vorem jsou samozřejmě dnes úsměvné, je to holt šedesát let starý film. Podobně úsměvné jsou prapodivné zvukové efekty letících zapálených šípů - to mělo být jakože víc dramatické? :-) Nakonec tady udělám po druhém zhlédnutí úpravu hodnocení ze tří hvězd na dvě, abych - stejně jako u druhého filmu s Old Surehandem (Mezi supy) - nenabyl dojmu, že bych se na to mohl kouknout potřetí. ()

kritiklon 

všechny recenze uživatele

Už to není to co bývalo, jako když to točíval Harald Reinl. Nemá to ten správný šmrnc a náboj. Poslepovaný scénář je špatný a zápletka z velké části opakuje děj ze zmíněných Reinlových "Mayovek". K tomu nesympatický Stewart Gragner jako Old Surehand který mi nesedí ani v dalších rolích Vinnetouova druha v ostatních filmech které z velké části táhne především Pierre Brice. Alespoň záporák působí v Petrolejovém princi dojmem správného padoucha a ničemy. Za mě 2,5* za 51% ()

Reklama

eFOXsize 

všechny recenze uživatele

Trochu sympatičtější S.granger, přesto jeho výkon slabší. P. Brice naopak méně sympatický, výkon slabší. T.Hill stejně sympatický, ale on se sem prostě tak nějak nehodil, snad nepříliš dobře zvládnutá role. Celkově to působí jako "Mayovky frčí, pojďme taky jednu zkusit". Nepříliš promyšlené. Za mě 1,5*, zaokouhlím na horu za, ačkoliv nepovedeného, ale oblíbeného Terence Hilla a nepřehnanou délku :-) ()

rublik05 

všechny recenze uživatele

Druhé dobrodružství s Old Surehandem, které ještě není až tak moc one man show Stewarta Grangera, i když už tady si lze jeho začínajících „manýrů“ všimnout, nabízí vcelku jednoduchou podívanou, žádné zásadní zvraty či zajímavé události se nekonají, až samotný závěr nabídne něco trochu živějšího. Příběh vyplňuje především spousta nezáživných scén, scénář je děravý jak ementál, vše zachraňuje náčelník Apačů a snesitelný Old Surehand, kteří tentokrát působí téměř jako sobě rovní, moc se mi líbil i hlavní záporák v podání Haralda Leipnitze a jeho vraždící mašina Slobodan Dimitrijevič. Z mého pohledu se jedná o čistě průměrnou podívanou, kterou drží nad vodou opravdu jen ti herci. 4/10. ()

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

"Je Vinetú tenor?" - "Ne, indián." Další povedená vinetúovka, opravdu nesouhlasím se všeobecným názorem zdejších uživatelů, že kromě čtyř u nás nejznámějších dílů ostatní za moc nestojí. Pořád se jedná o povedené westerny a opravdu nechápu, proč tu z toho lidé dělají úplnou sračku. Tentokrát tu máme například vrhače nožů, napínavou scénu na voru na rozbouřené řece, zdařilého padoucha, zajímavě se vyvíjející postavu Terence Hilla, zručného klavíristu atd. Vezmeme-li v potaz, že v roce 1964 i 1965 vznikly vždy hned tři díly, tak je skoro neuvěřitelné, že si vždy zachovaly slušnou úroveň. ()

Galerie (32)

Zajímavosti (21)

  • První klapka zazněla 28. března 1965 v Zupci u Trebinje, poslední o 65 dní později, tedy v posední květnový den téhož roku. (hippyman)

Reklama

Reklama