Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem. (Česká televize)

(více)

Recenze (76)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Tak zase jsem se občas zasmál. Jak jsem zmínil v komentu předchozího filmu, dočetl jsem včera celý cyklus a musím konstatovat, že tedy je v tom hezký guláš. Ale zasmál jsem se a desítka je za ten modýlek balónu, do kterého dali figurku v bleděmodrém oděvu, aniž kdo takový v balónu byl.  30 %  ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Asi nikdy nepochopím, proč v mayovkách většina žen slepě lne k vedlejším postavám, což jsou v lepším případě jen potížisti a podržtaškové těch skutečných Mužů (v horším případě je to Götz George). Co se mě týká, pokud by se ve stejné zeměpisné šířce vyskytoval Kara ben Nemsí, o nějakého Ahmeda, Omara nebo jak se všichni ti turbani jmenují, bych si neopřela ani koně. V orientální sérii jediná Ingdša zaměřila správným směrem - alespoň v Kurdistánu to tak vypadá. ()

Reklama

anli 

všechny recenze uživatele

Další orientální Mayovka s Kara ben Nemsim v čele,která sice volně navazuje na film "Žut",jako kniha je ale časově hodně před"Žutem".Z toho vyplývá,že děj je časově zařazen dost záhadně,ale knižní předlohy se v hlavních rysech celkem drží..Napsané je to velmi slušně a poměrně zdařile to drží i ducha orientálních Mayovek.Herci jsou opět skvělí a dobrodružství zdařilé a příjemně koukatelné.Pro mě je to jednoznačně nejlepší Mayovka z dalekého Orientu a Halef je sluha,jak má být.Dávám 70% nejen za rozvážného Karu a příjemně ukecaného Halefa,ale taky za oba Angličany a jejich suchý humor.A i když opět chybí Vinnetou,je na co se dívat. ()

carl.oesch odpad!

všechny recenze uživatele

Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Tohle orientální dobrodružství Oldy šetrnýho alias Kary Ben Nemsího mě sedlo o poznání víc než Žut. Od začátku mě zaujal příběh. Machredž je takový správný Mayovský záporák. exteriéry vypadají jako skutečná poušť kde se má film i odehrávat. Škoda občasných hluchých míst, protože se prostě nedaří držet tempo po celej film. Ono to bude i tím, že pokud bych tohle spolu z Říší stříbrného lva která na to přímo navazuje bral jako celek tudíž jako jeden film i když oficiálně jsou dva, tak tohle je potom první polovina tudíž ta rozjezdová, která musí především zasvětit do příběhu. Každopádně Barker opět při zavalení balvanem potvrdí svojí nesmrtelnost (i když je to pěkná kravina) a taky pěstních soubojů při kterých může potvrdit svoje dovednosti je tu docela dost plus nehorázný hlášky Woltera a obou Anglánů. Celkově pro mě lepší průměr.60% ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Cizojazyčné názvy filmu:
    Belgie a Lucembursko: Mission dangereuse au Kurdistan / Door het woeste Kurdistan. Itálie: Il Giustiziere del Kurdistan. Rakousko: Durchs wilde Kurdistan. Švýcarsko: Durchs wilde Kurdistan. Španělsko: El Salvaje Kurdistan. USA a Kanada: Wild Men of Kurdistan. Mexiko: El Salvaje Kurdistan. Holandsko: De Woesteling van Koerdistan. Finsko: Erämaan Sankarit. Velká Británie: Wild Kurdistan. (hippyman)
  • Ve filmu zazněla melodie s názvem „Shir Habokrim“ od polského skladatele Mordechai Olari-Nozyka, kterou zkomponoval skladatel filmu Raimund Rosenberger. Původně už ale v jiné verzi zazněla ve snímku Brennender Sand (1960). (mar48)
  • Natáčení bylo často velmi vyčerpávající a Lex Barker nebyl ochotný pracovat déle než 10 hodin denně. (hippyman)

Reklama

Reklama