Reklama

Reklama

Žut

  • Západní Německo Der Schut (více)

Obsahy(1)

Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć. (Česká televize)

(více)

Recenze (92)

major.warren 

všechny recenze uživatele

Žut je největší dobrodružství Kary Ben Nemsího, tedy Old Shatterhanda v Orientu. Já miluji na výsost všechny filmové Mayovky. Ať už v nich vystupuje Vinnetou, Old Shatterhand či Kara Ben Nemsí. Žut je jedna z nejlepších filmových Mayovek. Robert Siodmak, který později natočil i další dvě mexická dobrodružství, si režijně libuje. Lex Barker je jako Kara Ben Nensí zcela výtečný. Ralf Wolter zase ztvárňuje dokonale komického, avšak nepostradatelného Hadžiho Halefa Omara. Rik Battaglia je opět záporák - tentokrát přímo Žut, a dvojice Lord David Lindsay a sluha Archie Dietera Borscheho a Chrise Howlanda patří k mým nejoblíbenějším filmovým dvojkám, protože všem Mayovkám v Orientu dodávají nepostradatelný humor. Žut je výtvarně pěkný, vizuálně také, a z hudby Martina Böttchera se při finální sekvenci s Žutovým útěkem tají dech. Žut je prostě výtečný. Jistěže, stejně jako spousta filmových Mayovek, je v některých postupech jednoduchý, ale tak jako Kara Ben Nemsí Lexe Barkera a Hadži Halef Omar Ralfa Woltera vypadají skuteční filmoví hrdinové, na které je radost koukat i po letech. Obsazení krásně doplňuje Marie Versini a pár známých mayovských tváří. Knihy Karla Maye jsem nikdy nedokázal moc číst, a vždy jsem dával přednost filmům, ale nebýt jeho, Žut a desítky dalších výtečných věcí a příběhů o bezpráví a hrdinech, by nikdy nevznikly. Tvrdá, ale krásná Mayovka, kterou mám moc rád. Při finální scéně s koněm Rihem, divák uroní slzu zcela přirozeně. U mě pět hvězdiček. Žut, Divokým Kurdistánem a V říši stříbrného lva jsou všechny tři krásné snímky, které by se měli dodnes pouštět. Žut je sice nejtriviálnější, ale přesto zřejmě nejsilnější z celé trilogie. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

May má buď velmi malou fantazii nebo ví, co zabírá na kluky. Vždy když hlavní záporák má bezvadnou příležitost zabít Kara ben Nemsího, nevyužije ji. Postavy se neustále nechávají zajímat, aby se mohly osvobozovat a zase zajímat a pak se někam harcovat a to vše jen proto, že jedinou zápletkou je "Zlý Žut zajímá lidi, trápí lidi, je třeba jej odstranit." Děj tak i přes neustálou akci totálně stagnuje, jako v nějaké klukovské hře na vojáky, v níž děti "umírají" a zase "ožívají", moc jim nejde o to, za co bojuje, spíš o pronášení "velkých" frází, pobíhání po lesi a dělání "pif paf." May ale už nebyl kluk, můžu na něj mít jiná měřítka. +++++ V Žutovi se mi zcela proti mému očekávání nejvíce líbilo, jak komická dvojice lorda a sluhy pomocí polního vybavení proměňuje své zajetí v kobkách v Anglii. ()

Reklama

Xmilden 

všechny recenze uživatele

O chloupek slabší než druhý díl Divoký Kurdistán. Jen tak mimochodem Žut je v sérii knižní Ve stínu padišáha dějově mnohem dále než Divoký Kurdistán, ale koho to nakonec zajímá. Film je film a kniha je kniha. Prostředí Albánie působí mnohem věrohodněji než později pouštní scenérie následujících dílů. Mimořádný výkon zde předvádí opět duo Angličanů, kteří zkrátka neřeší zda jsou v zajetí či na svobodě. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Cyklus mayovek Ve stínu padišáha jsem četl v deseti letech a tehdy jsem z toho byl celkem nadšený, byla to prostě doba, kdy jsem ulítal na brakové četbě a usínal s Tarzanem nebo s romány od pana Trosky v rukou. Film celkem věrně přenáší obsah a atmosféru z románu na filmové plátno. Protože mi už není deset, tak musím bohužel vnímat tu naivitu a roztomilou pokleslost Mayových děl. Pamatuju si nicméně, že v kině tehdy kluci mého věku nadšením vstávali ze židlí a drželi pěsti při pronásledování padoucha, při jeho dopadení pak celé kino spokojeně vyřvávalo. Jo jo, něco na tom věku a našich tehdejších filmových hrdinech bylo.... Celkový dojem: 45 %. ()

Marsik 

všechny recenze uživatele

ČT2 HD - Uff. Ajajaj. No ty vole. To byl porod. Hrozná nuda... Tak to jsou moje pocity, vážení, z této 3. nejúspěšnější Máyovky (alespoň co se divácké účasti v kinech týče). Dokonce si říkám, proč dávám 2 hvězdičky, protože mě se opravdu na tomto filmu nelíbilo absolutně NIC! Fakt jsem nepřišel na jediné světlé místo. Možná jediné plus film měl - účast Lexe Barkera? To je ale málo, ne? No a ten všudypřítomný humorný podtext, to mě iritovalo nejvíc. 40% ()

Galerie (14)

Zajímavosti (17)

  • I přes počáteční obavy všech zainteresovaných slavil Žut velký úspěch - na konci sezony 1964-65 se v žebříčku nejnavštěvovanějších filmů umístil dokonce na 3. místě. (hippyman)
  • Celé jméno hlavního hrdiny zní Emír Hadží Kara ben Nemsí Efendi. (Hans.)
  • Celková délka filmové pásky činí tři a čtvrt kilometru. (hippyman)

Reklama

Reklama