Der Schut
Au pays de Skipetars
Una carabina per Schut
Sut
Žut
Yellow Devil
The Yellow One
Režie:
Robert SiodmakKamera:
Aleksandar SekulovicHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Rik Battaglia, Marianne Hold, Maria Grazia Francia, Friedrich von Ledebur, Renato Baldini, Pierre Fromont (více)Obsahy(1)
Jméno Žut vnáší do srdcí obyčejných lidí děs a hrůzu. Bandita, který se takto nazývá, za pomoci svých pohůnků ovládá širokou oblast Balkánu a nezalekne se před žádnou odporností, která by mu upevnila jeho moc a bohatství. Jednou z jeho nejnovějších obětí je i francouzský obchodník Galingré. Zprávu o jeho únosu donese k lordovi Davidovi Lindsayovi obchodník s drahými koberci Nirwan. Lord vyhledá proslulého hrdinu zvaného Kara ben Nemsí, jenž si již získal slávu na Divokém západě pod jménem Old Shatterhand, aby ho požádal o pomoc. Kara v doprovodu věrného pomocníka hadžiho Halefa Omara okamžitě vyráží na cestu po stopách banditových pohůnků. Zanedlouho přijíždějí k usedlosti rolníka Oska, kterou napadli a vypálili Žutovi muži jako trest za to, že jim odmítl vydat část úrody. Současně unesli Oskovu dceru Čitu. Ke Karovi se přidává její snoubenec Omar, jenž přísahá pomstu za životy svých blízkých. Čitě se mezitím podaří utéct a zachrání ji Nirwan, jenž ji odveze do svého sídla. Uhlazený obchodník ale není tím, kým se zdá být.
Po ohromném diváckém úspěchu Pokladu na Stříbrném jezeře v produkci Horsta Wendlandta se začal po zlaté žíle v podobě adaptací románů Karla Maye poohlížet také konkurenční producent Artur Brauner. Po právně problematickém snímku Old Shatterhand, který mohl natočit jen díky tomu, že Wendlandtovo výsadní právo na Mayovy indiánky obešel faktem, že film vznikl podle původního scénáře a nevycházel z žádné předlohy, se Braunerova pozornost obrátila k Mayovým románům zasazeným do jiných prostředí než Divokého západu. Na základě odborného posudku, jenž si nechal vypracovat již v roce 1963, pouze několik měsíců po premiéře Pokladu na Stříbrném jezeře, se jako první rozhodl do filmové podoby převést dobrodružstvím a dramatickými zvraty nabitou knihu "Žut", závěrečnou část cyklu "Ve stínu padišáha", zasazenou do balkánské oblasti Osmanské říše. Role Kary ben Nemsího, tedy postavy totožné s Old Shatterhandem, logicky připadla Lexu Barkerovi. Také do dalších partů byli obsazeni populární představitelé a známé tváře z dříve natočených mayovek. Halefa hraje Ralf Wolter, jenž se v roli komické figurky osvědčil již coby Sam Hawkens, a podobně part za všech okolností korektního anglického sluhy připadl Chrisu Howlandovi, představiteli roztržitého Brita Tuff-Tuffa z Vinnetoua. Hlavního záporáka opět ztvárnil italský herec Rik Battaglia a part dívky v nesnázích připadl Marii Versiniové, kterou k velké popularitě katapultovala role Nšo-či. Režie byla svěřena Robertu Siodmakovi, zkušenému řemeslníkovi, který v předchozích desetiletích působil v Evropě i USA a proslul jako autor výtečných noirových snímků Zabijáci a Pláč města, ale i populární dobrodružnou komedií Pirát Vallo či působivým detektivním dramatem z války Noc, ve které přišel ďábel. Finální scénář napsal Georg Marischka, jenž v padesátých letech režíroval tehdejší adaptaci mayovky Karavana otroků. Natáčení opět probíhalo v osvědčené Jugoslávii, tentokrát především v oblasti kosovského města Peć.
(Česká televize)
Recenze (92)
Dvě hodiny jsou možná na tento typ filmu až moc, takže se občas dost vleče. Ale vcelku dobře odráží předlohu Karla Maye, která se dá donekonečna hltat tak mezi desátým až patnáctým rokem, než s vámi začne pořádně třást puberta. A do dob dětství už se nikdy nedá vrátit, ani pomocí sledování těchto filmů. i když se o to stále pokoušíme... ()
Prumernej a trochu moc rozvleklej film na kvalite mu pridavaji predevsim asi nejluxusnejsi exteriery co jsem kdy v Mayovkach videl Barker je pak standartne narachlej a Wolter se svymi prupovidkami celkem zabavnej excelentne hraje Battaglia ten si toho zuta vylozene uzil ale filmu proste neco chybi akce je malo dost se to vlece a to finale je vylozeny zklamani asi to bude tim ze jsem slysel ze to May takhle napsal a zrejmne to co se dobre cte nemusi dobre vypadat jako film ale nejakou poradnou prestrelku a pak bitku to proste chtelo POZOR SPOILER! takhle jenom Barker honi Batagliu na koni ten spatne odhadne delku skoku nepreskoci a zriti se do propasti celkem slabota ale uplnym cynikem nejsem a za Lexova konika mi slzicka ukapla... ()
TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 6/10 Efekty 7/10/// +postavy -tady si povzdechnu, škoda že těch filmů v tomto prostředí nebylo víc/// No i dnes jsem byl překvapen jak je to kvalitní Mayovka. A to jsem se obával, že mě nezaujme a zařadí se spíše k těm podrůměrným. Nestalo se tak, i když má to trošku pomalejší rozjezd. Nejvíce se mi líbili postavy. Hlavně slovní přestřelky mezi Kara ben Nemsim a Halefem byly dost zaživné a samotný Halef měl mnoho trefných a vtipných hlášek. V tomto směru asi nejvydařenější snímek. Hudba ušla, taková Pyramida boha slunce je úplně o nečem jiném. Příběh zajímavý a prostředí trošku netypické ale určitě hodně věrné. Jen škoda té smutné scény nakonec, protože Rihu si to nezasloužil :-(/// Celkem 74%/// ()
Kara ben Nemsí a Hadží Halef Omar se vydávají na pomoc příteli Galingréovi, kterého drží jako rukojmí obávaný balkánský zločinec Žut... Film má jednoduchý příběh, který trpí zkratkovitostí, ale tento neduh postihl většinu filmových adaptací knih z pera Karla Maye. V každém případě anglický lord David Lindsay a jeho sluha Archie dokáží pobavit za každé situace. ()
Jednoduchý dobrodružný film, ktorý je skôr jednoduchý ako dobrodružný. Žutove väzenie ťažko nazvať väzením, ľudia si odtiaľ odídu, kedy sa im zachce. Pokiaľ ide o strety kladných a záporných postáv, tak neviete, či sa máte smiať, alebo to rovno vypnúť a koniec Žuta je to najväčšie WTF. Scénok, kde akože preskočí Džita z cválajúceho koňa na idúci voz (jasné, že vidíte len ako ide na koni a potom je odrazu na voze), alebo že Kara po 5 km ťahaní po zemi za vozom nemá ani len zodratý obleček je tu neskutočne veľa a ťažko nad nimi privrieť oči. Aspoň trošku to osviežujú klasické mayovské vtipné postavičky a už tradične pekná príroda a hudba, no celkovú plytkosť tohto filmu to zachrániť nemôže. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (17)
- Premiéra filmu se konala dne 20. srpna 1964 v hamburském kině "Die Barke". (hippyman)
- Scéna, v níž lord Lindsay očekává na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa, se natáčela v městečku Petrovać. Původním majitelem této vypůjčené jachty nebyl nikdo jiný, než sám předseda vlády Josip Broz Tito. (hippyman)
- Snímek získal ocenění Zlaté plátno za více než 3.000.000 diváků v průběhu 12 měsíců (uděleno 28.9. 1965 v hannoverském Rivoli). (hippyman)
Reklama