Volný pád

Takové standardní teplé drama s decentní atmosférou a gradací. Nic, co bychom už dávno neviděli - ani konec nebyl nikterak překvapivý, možná spíš naopak. Je to celé takové uhlazené a celkem sympatické, ale v rámci žánru byly už natočeny lepší filmy, a nemám na mysli zrovna zprofanovanou Zkrocenou horu. (18.10.2014)

Tak nám chlapci nemeckí policajtskí zase raz predviedli ako má vyzerať kvalitný 4% sex! Neviem hodnotiť aké to je ak sa zamilujete do človeka rovnakého pohlavia. Nikdy v živote som to nezažila. To čo však viem je, že je veľká chyba podceniť silu skutočnej lásky. Myslím, že milovať je ľudská prirodzenosť, nezávislá na pohlaví, fyzickej kráse, veku, postaveniu, rase, alebo situácii. Ak sa človek vzoprie láske, ide proti svojej vlastnej podstate. Presne tak, ako vás dokáže láska posilniť a urobiť vás šťastným ak sa jej podvolíte, tak vás dokáže zničiť, ak jej odporujete a popierate ju. Môže byť tým čo vás pozdvihne do nebeských výšin, alebo tým, čo vás spáli na prach! (17.03.2014)

Přírodu neoblafneš, přirozenost neskryješ a tenhle film to ukazuje přímo hmatatelně. Je odzbrojujícím způsobem upřímný. Věřím, že takoví lidé můžou žít, věřím, že mohou mít takové problémy a věřím, že se s nimi vyrovnávají přesně takto rozpačitě, nešťastně a nerozhodně. Maximální realističnost, kterou podepírají i civilní herecké výkony, jsou hlavní a poměrně hodně silnou předností snímku o rozhodování mezi dvěma způsoby života, přičemž každá z voleb zároveň znamená drtivě bolestnou ztrátu. /17. 6. 16./ (17.06.2016)

Myslel jsem si, že Život Adele bude jediným letošním queer filmem o skutečném životě, ale jsem rád, že jsem se mýlil. Freier Fall je dalším milým překvapením. Jistě, námět zněl papírově obehraně, ale debutant Stephen Lacant překonal veškerá očekávání a natočil film, který se vzpírá žánrovému uchopení, jaké mívají obdobné snímky. Oba protagonisté Hanno Koffler (Sommersturm) a Max Riemelt (Napola, Die Welle) jsou nádherným párem a jejich společné scény - nejen ty milostné - jsou... nevím, jak to nazvat. Živočišnost se tu potkává s úžasnou chemií a interakcí. Jejich milostnému vztahu lze bez obav věřit. Filmu hodně pomáhá výtečná kamera, režisér se obratně vyhýbá přepjatému patosu a citovému vydírání, což hodně pomohlo k silnému diváckému zážitku. Jen je škoda, že se tento film vyhnul letošním Mezipatrům, určitě by nebyl bez divácké odezvy. 9/10___________Pořád je to výborný snímek, po letech ve mně dokonce dozrává mnohem více než v době své premiéry. Max Riemelt a Hanno Koffler tu předvádějí jedny ze svých životních hereckých výkonů a ta chemie mezi nimi, to překonala snad jen dvojice v dramatu V sedmnácti. Výborné. (15.3.2017) (08.12.2013)

Uvěřitelný, nesentimentální film o prchlivosti snů, síle touhy a krutosti nevěry, který vás nebude nudit. Východisko tohoto dobrého celovečerního autorského (!) debutu německého režiséra Stephana Lacanta na první pohled nabízí celou sestavu pastí různých filmových klišé: vysněné partnerské soužití (těhotná přítelkyně) je narušeno nevěrou nastávajícího otce, který je sveden svým kolegou z práce (homofobní prostředí policie). (Pozn: A pak že homosexualita neohrožuje tradiční rodinu!) Tato německá odpověď na slovutný Brokeback Mountain (2005), jak se Lacantově prvotině někdy přezdívá, však příjemně překvapí: je to svěží, živelný snímek, při němž netrpíte pocitem, že už jste všechno někdy viděli. Vše je podtrženo solidním filmařským (ne-televizním) umem a vynikajícím castingem celého ensamblu, v čele s elektrizující dvojicí Riemelt (viz Die Welle /2008/) - Koffler (viz Sommersturm /2004/), kterou jeden kritik označil za "nejhezčí milostný pár na Berlinale" (tomu říkám sexy milostné scény!). Nedával bych ovšem filmu nálepku "gay", která by asi byla příliš omezující, stejně jako v případě Zkrocené hory. Primárně jde o neotřelý portrét milostného trojúhelníku, který bez skrupulí zobrazuje cenu hledaní sebe sama, kterou někteří musí zaplatit. Mínus jedna hvězda za některé zbytečné stereotypy (útěk do gay klubu - proč?). Jeden z mála filmů, na který se chci podívat znova. (08.12.2013)