Svět patří nám

"Proč stavíme barikádu před dveře, který se otevíraj ven?" "Aby jsme je nasrali!" Dva ukázkoví pitomci se rozhodli vyloupit banku, ale v ten samý den má podobný nápad zkrachovalý podnikatel, který vyhrožuje odpálením sebe sama. Film sice reaguje na celosvětovou finanční krizi, která se konkrétně Španělska dotkla dost citlivě, ale na tu vážnou notu se tu prakticky nehraje a i když si o to téma částečně říká, nějaký sklon k citovému vydírání, kterého jsem se trochu bál, tady naprosto chybí. Prostě je to vyblázněná, vyhláškovaná a skvěle zahraná komedie, u které jsem občas brečel smíchy, což se mi nestalo už hodně dlouho. 90% (02.07.2015)

Zdejší zběsilý humor s kadencí 500 slov za minutu mi absolutně nesedl. Usmál jsem se snad jednou až dvakrát. Oba hlavní hrdinové se mi příliš nezamlouvali. Těžko říct, který z nich se mi zamlouval méně. Celý děj se odehrává v bance a ačkoli mu rozhodně nelze upřít až přehnaně vysoké tempo, tak mě zkrátka vůbec neoslovil. Zcela mi uniká, co tolik zdejších uživatelů dohnalo až k slzám smíchu, či alespoň co nitrožilně přijímají. No, alespoň jsem se naučil několik nových španělských slovíček a frází, které pravděpodobně v blízké době nevyužiji. Maximálně hvězdičková záležitost. (04.08.2015)

Naprosto ultimátní a nekomprimisní řechtačka, která se umě mísí se sociální kritikou současné ekonomické situace Španělska, potažmo celé EU. Bláznivé situace si tu fakt podávaj dveře a ač ten film se na první pohled může zdát blbej jak naše zákony má v sobě neuvřitelně dokonale zdůzaněnej politickej podtón, třeba zjíštěním, kdo je vlastně ten nejhorší záporák. Satirická komedie snů, kterou tenhle rok s velkou pravděpodobností už nic nepřekoná. Po skončení filmu má člověk chuť jít a s vychechtanou bránící udělat revoluci a svrhnout tu naší vládnoucí mafii. Opravdu výborná, bláznivá, zábavná, politicky nekorektní a současně velmi chytrá kritika mocipanů. (26.02.2013)

„Nevykládejte si to špatně, ale...“ - „Co? Vadí vám, že jsem žena?!“ - „Ne. Jen, že nejste odsud.“ - „No a?“ - „Nevíte, jakým způsobem tu pracujeme.“ - „Poslyšte, Velasco, jsem si naprosto jistá, že si s tím poradím. Jasné?“ Jen aby se nepřepočítala, protože nejen police tu funguje „jiným“ způsobem…Už výborný začátek (počáteční rozhovor 2 myslitelů, „cool“ úvodní titulky, vtrhnutí do banky) diváka chytne a nepustí. Jistě, je to ptákovina. Ale zábavná! Divák si u ní prožije šílenou španělskou jízdu s dynamickým tempem, kulometně rychlými dialogy, absurdními scénami a milou anarchií. A přitom všem je režisér ještě schopný nechat v tomhle chaosu probublávat sociální satiru, A pak je úplně jedno, že je to celé přestřelené, neb tahle hovadina má šťávu. Dám nadšené 4*. „Vaše teta?“ - „Jo. Díval sem se na televizi a...wow!“ - „Je klientkou?“ - „Ne, uklízí tam.“ - Uklízí v bance?“ - „Jo.“ - „Takže víte, že tam je. Mluvil jste s ní?“ - „Ne. Čekal sem na oběd, ale neuvařila mi.“ - „Bojíte se? Myslíte si, že by se mohlo něco stát?“ - „Jo, moh bych bejt bez jídla!“ (21.11.2021)

Tempo ještě vražednější než v Kobře 11. Dřív než se stihnete zorientovat, už je konec a stejně vlastně nevíte co se přesně stalo. V té kanonádě se pak veškerý vtip velmi snadno ztratí. Určitě to není špatný film, je to zajímavé, bláznivé, ulítlé, do extrému přitažené za vlasy. Pevně věřím, že se tolik debilů pohromadě prostě sejít nemůže... (11.01.2016)