Haewon, dcera nikoho

Sang-soo Hong je lovec diváků a odpadlík humoru (humor se pokouší uchopit, ale odpadl mu s ladností letícího bobku do mísy). Jeho zbraně jsou ničivé, patří k nim rotační kuloment těch nejstupidnějších dialogů, tempo umírajícího a od noh hnijícího návštěvníka filmového festivalu a statická kamera, pravděpodobně pevně přikovaná ke kříži vašeho budoucího hrobu. Vztahy jsou vykresleny s inteligencí telenovel sobě vlastní a dynamikou splachovacího záchoda... To je, prosím, Haweon, děvka nikoho. 2/10 (05.07.2013)

Nebyť tej poslednej bodky bolo by to u mňa za 4*. Tentoraz mi Sang-soo Hongove postavy sadli. Či už svojimi peripetiami, ale aj prostredím v ktorom sa snažili tie svoje srdcové záležitosti riešiť. Eun-chae Jeong je očarujúca a jej snaha o nájdenie si vlastného miesta vo svete je vyslovene determinovaná mužmi, ktorý sa okolo nej obšmietajú. Naivné ženy a patetický muži. Typické Hongove postavy. Pre mňa to fungovalo v prvej polovici kvôli dažďu, ktorý dodával Soulu tú správnu atmosféru a v tej druhej polovici zase vďaka starej pevnosti v ktorej to rozprávanie o ničom pôsobilo melancholicky. Funkčné, úsmevné a v tradícií Hongových tématických šablón. Nič invenčné, ale tentoraz aspoň príjemné. (17.09.2022)

Ze zmatenosti a rozpaků zdejších diváků jsem také trochu zmaten a na rozpacích. Chápu to spíš jen jako potvrzení, že Sang-soo Hong vytvořil zcela nový druh humoru. Jeden velký vtip, jehož pointa příbíhá až při odchodu z kina. A pro ty, které dožene, může mít stejné následky jako vtip zabiják. To by vysvětlovalo názory zdejších přeživších. Edward de Bono, teoretik humoru, tvrdí, že smích přichází tehdy, když je zaběhnutý myšlenkový vzorec porušen novou, neočekávánou souvislostí. A k rozvracení stereotypů má Sang-soo ideální materiál. Situace, kdy vás maminka chce přihlásit od soutěže krásy, kdy ona vám či vy jí kážete dobro nebo když se vás Jane Birkin ptá na cestu do květinářství jistě každý důvěrně zná. Podobně jako ironie ale Sang-sooův humor vyžaduje spoluúčast diváka a může zůstat nepochopen. Lze užít při léčbě těchto neduhů: závislost na ženách, závislost na mužích, závislost na cigaretách, hysterie, sentimentalita, deprese. Nežádoucí účinky: motání hlavy, nutkání zaměřovat pozornost na nepodstatné věci. Jeong Eun-Chae je překrásná. (28.07.2013)

Každá scéna v tomto filmu je natočena naprosto stejným způsobem. Kamera je pevně připojena ke stativu a nepohne se z místa. Hýbou-li se hrdinové a ona je má následovat, točí se jen kolem tohoto statického bodu. Střih mezi jinými úhly pohledu neexistuje; ve vypjatém momentu pouze kamera náhle najede na obličej některé postavy. Ne tak, jak jste zvyklí z běžných filmů, kde se objektiv pomalu hýbe směrem k hrdinovi; tady nám v pohybu brání dříve zmíněný stativ, takže nezbývá než použít zoom. První půl hodinu si myslíte, že sledujete film někoho, kdo kameru v životě nedržel v ruce, pak vás ale napadne, že je tenhle donekonečna opakovaný vzorec tak stupidní, že nikoho, opakuji nikoho, nemohlo za střízliva napadnout ho použít, pokud nechtěl docílit, aby ve vás ony vážně vypadající scény vyvolávaly záchvat smíchu. (A upřímně scénář, ve kterém jedna postava uprostřed dramatického dialogu zničehonic prohlásí: "Ta vlajka je cool," aby jí na to druhá postava odpověděla: "Alespoň víme, jakým směrem vane vítr," podobné vyznění podporuje také.) Během projekce, které jsem se zúčastnila, se lidé kolem mě smáli více než u leckteré komedie. Zda-li to byl záměr autora, netuším. (29.06.2013)

Úplný původní název: Nugu-ui ttal-do anin Hae-won. recenze: https://www.slantmagazine.com/film/nobodys-daughter-haewon/ https://variety.com/2013/film/markets-festivals/nobody-s-daughter-haewon-1117949264/ (50%). (11.12.2016)