Star Trek: Do neznáma

Třetí díl novodobých Star Trek filmů je rozdílný od předešlých dvou dílů v tom, že daleko více klade důraz na posádku a humor na úkor samotného příběhu, který zjednodušuje na absolutní minimum. V průběhu filmu se tak jednoduše může stát, že Vás příběh ničím neuhrane na rozdíl od druhého dílu, ale zase se budete smát od začátku do konce. Třeba Simon Pegg si svojí postavu v tomto díle vysloveně užil. Ještě aby ne, když se podílel i na scénáři. A je to sakra vidět. Zasmějete se nejen u něj, ale i u celé řady jiných situací, které z posádky Enterprise dělají jednu z nejlepších part současných blockbusterů. Což je určitě dobře. Celá ta série se totiž díky tomu přiblížila samotnému seriálu a myslím si, že kdejaký Trekkie by tohle jistě mohl ocenit. Nejde totiž už jenom o navoněný digitál, ale i o pohodu v průběhu celého filmu. No a té jsem tady dostal opravdu požehnaně. (07.06.2017)

Nejvtipnější a nejakčnější z (nejen?) nových Star Treků může na první pohled trochu kazit velmi jednoduchá zápletka. Ovšem když si divák uvědomí, jak moc připomíná půvabné zápletky původního seriálu, a když si to spojí s Kirkovým pocitem "cítím se jako v seriálu", o němž se v úvodu svěřuje svému deníku, je téměř jisté, že to všechno byl úmysl dobře se bavících tvůrců. O co totiž jde novému Star Treku především, jsou postavy, a tady vyhrává na celé čáře. Kirk je ještě "Kirkovatější", k čemuž mu dopomáhá i retro účes, ze Spocka a Kostry se konečně stala výborná dvojice, Scotty, Čechov (Antona Yelchina je taková škoda), Uhura i Jaylah, každý má své místo a zejména v té části, kdy jsou rozděleni, není ani jeden z nich nezajímavý. Z toho, jak nesmírně dostane Enterprise na frak, až zamrazí, naopak snad každý vtip je opravdu vtipný a nikdy nepůsobí ani trochu nuceně (díky, Simone Peggu, vím, že je to hlavně tvoje zásluha). Triky asi nemá smysl chválit, ale opět musím vyzdvihnout hudbu Michaela Giacchina, mého nejoblíbenějšího skladatele současné generace. Povedlo se. (19.08.2016)

Třesoucí se kamera, sklouzávání k infantilitě, nezajímavé postavy (čest výjimkám jako doktor Bones), hromada samoúčelné akce (motorka, Beastie Boys zastavující mimozemský útok) a co je nejhorší, už ani pubertální fixace Jimba Tiberia Kirka na velitelské křeslo není to, co bývala.. Z roztomile naivní série plné humanistických ideálů udělali spotřební zboží, ke kterému není nejmenší důvod se vracet. Live long and prosper. Už platí jen to druhé a ještě k tomu v ekonomickém významu slova.. A mimochodem, hrozně mě fascinuje, jak se nyní úzkostlivě dbá na politickou korektnost a přitom je za tím tolik farizejství. Třeba v posádce Enterprise můžete být jakékoliv národnosti, náboženství a barvy pleti, můžete být registrovaný partner či suchopárný stalker s kastrolem na hlavě, ale pokud máte nad padesát, jste odepsaný.. (04.12.2017)

Předchozí dva Star Treky luxusně nakoply značku, ale jak naznačovaly nevýrazné trajlery, trojka je zklamání. Sledovat letos vyhořelého Batmana bylo o dost zábavnější než sledovat vyhořelého Kirka. Nebavilo mě tu prakticky nic - nahozené vztahové problémy, nová mise, akce, blockbusterově nenáročný humor... i proto, že mi to celé přišlo hodně okoukané. (07.09.2016)

Na jednu stranu to má dnešní Strar Trek s pohonem pro svůj warp těžké. Postkolonialistický humanizmus je ten tam a kocovina z touhy dobývat vesmír dlouhotrvající. Padesát let po měsíční procházce jsou raketoplány ve šrotu, Mars v rovině snů a zkoumání vesmírných šutrů hranice možností. Zažehnout s tímhle podhoubím nějakou sci-fi jiskřičku je skoro nemožné, tak je jeden rád alespoň za epizodické udržování tradic. Na které vleze třeba už jen proto, aby se skromnou nerdovskou nadějí dočkal alespoň dalšího dílu. (03.09.2016)