Star Trek: Do neznáma

Poslední Star Trek se nápadně začíná na první dojem podobat Star Wars. Spousta světů, roztodivných tvorů a vůní, panoramat měst a vesmírných korábů. Jenomže to, co je v Hvězdných Válkách ryzí invence a tvůrčí radost, je v novém dobrodružství posádky Enteprise spíše okopírováné odněkud a dosazené tak, aby to na oko vypadalo fantasticky, ale pod slupkou to tak slavné není. Hlavní děj ani nemá cenu komentovat. V podstatě není - pokud tedy nepočítám záporáka co chce zničit svět, resp. v tomto případě vesmír. Po skvělé úvodní akci a monstrózním galapředstavení bojové základny (trikaři rulez, kamera wtf ?) přichází úmorná půlhodina pachtění se na polopusté planetě v načernalých filtrech s jedinou cool pomalovanou holkou, která nakopává zadky všem kolem a ještě stíhá poslouchat muziku. Konec se vrací do warp módu a svede solidní bitvu, ve které prohrává s předchůdci jen o trochu, ale slabší je. Méně sevřený, méně dramatický a méně temný, zato roztomile rozpustilý se skvěle rozvrstvenými postavami a zdravou esencí humoru. (23.08.2016)

Dobré i špatné. Poslední extrémně natahovaná půlhodina tak strašně chce a vrší další a další atrakce, že se musíte začít ošívat trapnem. Zřejmě nějaká blockbusterová norma posledních let. Když už to má tak dobře napsané dialogy (Kostra je NEJLEPŠÍ), svůj unikátní queer moment (zřejmě jediná “demokratická” proklamace, kterou tu lze vzít s vážnou tváří) a člověk se sem tam i dost uchechtne, tak proč proboha musejí být všichni hrdinové nezranitelní, nesmrtelní a vůbec jak z tekutého železa. Chvílemi sem si připadal jak u vesmírné Bondovky na stereoidech. Na pravověrné trekkies slušná sabotáž. (18.08.2016)

D O B R O D R U Ž S T V Í aneb ja normálně zjišťuju, že aby byl člověk opravdu šťastnej, potřebuje k existenci nákladný sci-fi blockbustery s epickou výpravou, na kterejch jsou ty prachy fakt vidět. O to větší je to pak totiž zábava, žeano. Neskutečně uvolňující trip a film, kterej prodlužuje život. Zaručeně. (04.09.2016)

Třesoucí se kamera, sklouzávání k infantilitě, nezajímavé postavy (čest výjimkám jako doktor Bones), hromada samoúčelné akce (motorka, Beastie Boys zastavující mimozemský útok) a co je nejhorší, už ani pubertální fixace Jimba Tiberia Kirka na velitelské křeslo není to, co bývala.. Z roztomile naivní série plné humanistických ideálů udělali spotřební zboží, ke kterému není nejmenší důvod se vracet. Live long and prosper. Už platí jen to druhé a ještě k tomu v ekonomickém významu slova.. A mimochodem, hrozně mě fascinuje, jak se nyní úzkostlivě dbá na politickou korektnost a přitom je za tím tolik farizejství. Třeba v posádce Enterprise můžete být jakékoliv národnosti, náboženství a barvy pleti, můžete být registrovaný partner či suchopárný stalker s kastrolem na hlavě, ale pokud máte nad padesát, jste odepsaný.. (04.12.2017)

Jako space opera je to spíše v ranku Marka Stonea než "zamyšleného" Star Treku (tam se to drží jen úvodní desetiminutovku), tempo je sice blockbusterově zběsilé a akce častá, jenže trestuhodně nepřehledná a tak to paradoxně nejlépe funguje jako nahláškovaná komedie, co se nebere vůbec vážně. A jde jí to k duhu. (17.08.2016)