Star Trek: Do neznáma

Možná nejpromyšlenější scénář série zabitý žokejem akčních dostihů, kdy ten rutinní vodopád atrakcí trávíte povětšinou tím, že smutně vzpomínáte na časy, v nichž bohatě stačily dvě velké destrukční akce a zbytek si vystačil s vymakanými postavami a nenuceným humorem. Jedna vtipná replika o stalkingu a tucet rychlých a zběsilých ‚copy & paste‘ záběrů na sto dvacet minut času. Jasný aspirant na TOP 5 blockbusterových shitů roku. (21.09.2016)

Jsem asi TAKHLE blízko dát pět hvězdiček, protože horší než Do temnoty to není. Má to sice výrazně rutinnější a nepřehlednější akci, ale zároveň to působí mnohem uvolněnějším dojmem. Jednoduchá zápletka, která už komorním a vtipným úvodem odkazuje spíše k poetice seriálu, dobře využitý padouch, který posiluje Kirkovo dilema a motiv prázdnoty, související s objevováním nekonečného vesmíru, křupavé dialogy (nejdojemnější místa přicházejí v konverzacích), solidní tempo, které tentokrát vychází spíš ze scénáře než z Linovy režie, která trochu nadužívá vyosenou kameru a hyper-kinetické záběry (ve 3D fakt není jednoduché v tom navigovat). Obával jsem no brainer, dostal jsem vintage Star Trek. Bez váhání se zapisuju na další misi s touhle posádkou! (08.08.2016)

Dobré i špatné. Poslední extrémně natahovaná půlhodina tak strašně chce a vrší další a další atrakce, že se musíte začít ošívat trapnem. Zřejmě nějaká blockbusterová norma posledních let. Když už to má tak dobře napsané dialogy (Kostra je NEJLEPŠÍ), svůj unikátní queer moment (zřejmě jediná “demokratická” proklamace, kterou tu lze vzít s vážnou tváří) a člověk se sem tam i dost uchechtne, tak proč proboha musejí být všichni hrdinové nezranitelní, nesmrtelní a vůbec jak z tekutého železa. Chvílemi sem si připadal jak u vesmírné Bondovky na stereoidech. Na pravověrné trekkies slušná sabotáž. (18.08.2016)

Jako space opera je to spíše v ranku Marka Stonea než "zamyšleného" Star Treku (tam se to drží jen úvodní desetiminutovku), tempo je sice blockbusterově zběsilé a akce častá, jenže trestuhodně nepřehledná a tak to paradoxně nejlépe funguje jako nahláškovaná komedie, co se nebere vůbec vážně. A jde jí to k duhu. (17.08.2016)

Empétrojky na ně! První letošní plnokrevný blockbuster co dostál slibům a zůstal věrný příběhu. Simon Pegg pro výroční díl vykouzlil děj, ctící staré seriálové zápletky a opepřil ho několika pěknými (byť trochu předvídatelnými zvraty) a výbornými nápady. Abramsova absence je vidět. Osudovost zmizela, ale Justin Lin zase zvládá lépe akci (i když entré motorky je hodně divné) a má trochu jiné vizuální cítění. Herecky je to klasika, ale neobvyklé párování (Spock a McCoy) je hodně osvěžující, hlášek je požehnaně. Idris jako padouch je hodně fajn, ale přiroste k srdci až v závěru. Sofia Boutella nebyla tak zásadní jak jsem si myslel, ale Pegg si to s ní vysloveně užívá. Sedlo mi, že se nezachraňovala Země, sedlo mi, že se sahalo do minulosti, sedla mi ta zbochybňovací podlinka. Užil jsem si to. (16.08.2016)