Špinavý trik

Jo zlatá sedmdesátá! Je konec sedmdesátých let minulého století a Amerika se teprve vzpamatovává z války ve Vietnamu a aféry Watergate. Do prodeje přichází mikrovlná trouba a New Jersey je v očekávání korupční aféry v níž budou mít prsty členové Kongresu. Samolibý obchodník Irving Rosenfeld s "přehazovačkou" jede v machinacích s investicemi, falešnými depozitními certifikáty a v neposlední řadě obstarává padělané umění astronomických hodnot. Jde po něm FBI a má na výběr v podstatě jen ze dvou možností: bud skončí v "chládku" anebo bude spolupracovat s federáli při vyšetřování velkého finančního zločinu, jehož hlavním aktérem bude místní zkorumpovaný starosta Carmine Polito a ambiciozní agent s podivnou zálibou v natáčkách Richie DiMaso, který současně celou akci povede, nic neponechá náhodě. Náš hrdina si pochopitelně zvolí tu druhou nabízenou možnost, do vyšetřování vtáhne svoji atraktivní a podnikavou rusovlasou milenku Sydney, která změní svoji identitu za britku jménem Edith a vše nabere neočekávaný průběh. Past může sklapnout. Jestli nakonec sklapne, kdo se do ní chytí, a jestli náhodou nesklapne naprázdno, to už neprozradím. Jisté je však jedno: všem zúčastněným hercům bych nejraději rozdal oscarové sošky, jak byli perfektní, ale samotnému filmu už tak ne. Příběh je chtě nechtě z diváckého hlediska atraktivity poněkud fádní a s převážně statickým odvyprávěním příběhu se film jeví, na svoji více jak dvouhodinovou stopáž, natahovaně. V úvodu filmu je divákovi oznámeno, že některé události se skutečně staly. Tomu se dá v ose příběhu věřit, protože ve filmu není nic až tak závratně přehnaného a většinou se ráz vyprávění drží při zdi, a někdy až moc. Zpočátku dvě hlavní postavy, Irving a Sydney, seznamují diváka svým vnitřním komentováním s událostmi kolem postav i se svými vnitřními pocity, které bezprostředně předcházejí korupční aféře. I když se od toho později upustí, tak si nejsem jistý, jestli mělo smysl první hodinu sledovat Irvingovo seznámení se Sydney, Irvingovu problémovou a afektovanou manželku, se kterou se kvůli adoptivnímu synovi nechce dát rozvést, citovou rozpolcenost Sydney se kterým mužem, konkrétně s Irvingem nebo Richiem, vlézt do postele atd. Poté se film rozběhne zase trochu jiným směrem, ne o moc záživnějším a ani o moc strhujícím, ale jak se tam ty scény s prvky absurdity i erotického pnutí střídaly, tak byla radost pohledět na herecké akvizice. Christian Bale bude zřejmě útočit na oscarový triumf. To samé platí i o Amy Adams, která pánskou pozornost strhávala režisérovým až obsedantním smyslem snímat její neskutečné výstřihy a obnažená stehna, přičemž takových záběrů bylo ve filmu nepočítaně a prakticky nebyla scéna, až na pár řídčích výjimek, kde by se Amy s něčím takovým nevytasila. Všechna čest, že takovou roli nadupanou podle scénáře sexappealem, na jehož sepsání se režisér David O.Russell podílel, dokázala zahrát i po herecké stránce a vyniknout v ní i jinak, než jako absolutní sex symbol. Akorát zamrzí, že velmi dobře po erotické stránce zvládnutá scéna na záchodcích, neskončila souloží (ovšem o decentně odhaleném zadku Amy se mně bude zdát). Amy si to sice ještě v první hodině rozdá s hlavním hrdinou, ale pro diváka nemravu nemám dobrou zprávu. Je pouze vidět "vápno a cihly". Jennifer Lawrence, která se zjeví ve filmu cca po dvaceti minutách, poleze svým afektovaným chováním všem brilantně na nervy, avšak mám pro ni doporučení, že by po takové roli měla pokud možno urychleně ukončit účinkování v Hunger Games, neb je jí na to škoda. Bradley Cooper coby jeden z producentů snímku odvedl rovněž pozoruhodný kus herecké fazony. To samé platí o Jeremy Rennerovi v roli starosty. Jako nevyužitý se jevil pouze Robert De Niro (obrovská škoda) v roli obávaného mafiána, pro něhož tady byla rezervována pouze jedna scéna, ale jemu šitá na míru. Herci do jednoho super. Režisér se moc "nepochlapil". Občas napodoboval Scorseseho "Casino" bez jeho unikátní vybroušenosti a někdy De Palmův styl bez jeho "špinavé" originálnosti a dohromady filmu citelně chyběla větší osobitost režijního rukopisu. Film pak ve výsledku nepřinesl velký vzruch, vyjma dekoltu Amy Adams, tak nějak střídavě hezky nudil anebo na divákovi vyloudil pobavený úsměv nad určitou absurditou té či oné situace, avšak celkový dopad popisované korupční kauzy, byl z hlediska diváckého prožitku, poněkud vlažný. Mé hodnocení: 60% (18.01.2014) (méně) (více)