Das merkwürdige Kätzchen
The Strange Little Cat
Režie:
Ramon ZürcherScénář:
Ramon ZürcherKamera:
Alexander HaßkerlHrají:
Leon Alan Beiersdorf, Matthias Dittmer, Lea Draeger, Mia Kasalo, Gustav Körner, Armin Marewski, Kathleen Morgeneyer, Jenny Schily, Anjorka Strechel (více)Obsahy(1)
V berlínském bytě se schází rodina v hermeticky uzavřeném absurdním světě: přicházení a odcházení, konverzace, nejrůznější činnosti, každý pohyb vede k dalšímu, za každým slovem následuje jiné. Hyperaktivní děti a zvířata, chytání cizích signálů a zkraty, rachotící domácí spotřebiče, krátké momenty porozumění. Promyšlený a naplněný každodenní život. Minimalistické pozorování a hmatatelné drama. Originální minimalistická filmařina připomíná poetiku Jacquese Tatiho. (Fresh Film Fest)
(více)Videa (1)
Recenze (7)
Hravost tohohle filmu mě fascinuje, stejně tak flashbacky z jiného světa. A v příštích dnech opráším Tatiho a Bressona. EDIT po sedmi a půl letech: Ani jednoho jsem od té doby neoprášil, zato Zürcherův debut jsem viděl ještě několikrát a pokaždé znovu žasnul, jak živý a originální film to je. One of a kind. ()
Film můžeš přijímat pod obojí vnímatelskou způsobou současně; i když jinak než ruku v ruce to tady ani nepůjde. Chvíli jako by ses ocitl v laboratoři, vědátorskýma empirickýma očima se fascinovaně paseš na uzavřené fyzikální soustavě, na tom, jak v ní různě nakonfigurované částice mění souřadnice, jak ne/koordinovaně interagují, na jakých frekvencích zvučí, hned zase sedíš uvnitř filmu jak neviditelný host a tiše nassáváš molekuly důvěrného, přívětivě (až úsměvně) proměnlivého dění domova, a přece přes všechnu tekutou pospolitost, semknutost cvrčícího organismu vycítíš, že některé jeho artérie vedou za byt, za dům, že je nevyhnutelně zabydlen i zadumáním. // Povědomý dojem. Nezaplaším si ho zvažováním, jak film hodnotit. ()
Fantazie. Je nesmírně osvěžující vidět festivalovou artovku, která se neutápí v bezútěšné sociální tematice, ale nabízí hravý realismus s nezaměnitelným absurdním humorem. Srovnání s Tatim je sice na místě (v poslední době jsem neviděl nic, co by se mu duchem blížilo víc), ale Divná kočička si přece jen jde vlastní cestou. Místo řady velkých celků, v nichž neustále probíhá několik více či méně komických situací a gagů v několika plánech najednou (jako třeba v Playtime), si film častěji hraje s detailem, mimozáběrovým zvukem a svěžím způsobem využívá flashbacků. Rozehrává se tu velké množství motivů, které jsou přerušované jinými a následně se k nim snímek navrací, ať už dialogem nebo obrazem. Především proto Divná kočička vyžaduje pozorné sledování, které ale odměňuje vysokou zábavností. Zürcher je talent, který je nutno sledovat, a jeho debut je pro mě osobně jedním z filmů tohoto roku. ()
Německý smysl pro humor srovnávat s Tatim???? Filmařsky pečlivě sestrojené absurdní či nesmyslné historky (většinou) z kuchyně vícečlenné domácnosti...Příjemně se na to kouká, ale je to o ničem, SLANT to vystihl slovy ZERO-CALORIE. Nesmyslně nadhodnoceno (Metascore 80), snad proto, že jde o něco úplně jiného než je dnes vidět. (50%) ()
Krásny film zobrazujúci mágiu okamihov keď sa stretne celá veľká rodina. Miesto dramatického oblúku sa uchyľuje k hravosti, zobrazeniu kúzelných detailov každodenného života pomocou skvelého použitia zvuku a priestoru mimo záber. Koniec je absolútne trefný a fantastický. Bravo. Jeden z najlepších filmov roku 2013. ()
Reklama