Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Legendární ruská pohádka o pracovité Nastěnce, statečném, ale samolibém Ivanovi a lásce, která si poradí se zlou macechou stejně jako s mrazivým kouzlem berly mrazilky.  Bylo nebylo, žil kdysi stařeček, který měl hodnou a pracovitou dceru Nastěnku, jenže si vzal za ženu zlou, která je oba týrala stejně jako její rozmazlená dcera Marfuša. A protože Marfuša příliš krásy nepobrala, o to víc macecha nenáviděla půvabnou Nastěnku, a přemýšlela jak se jí zbavit, až ji nakonec jedné kruté zimy do lesa vyhnala a doufala, že tam zmrzne nebo ji vlci sežerou. V lese naštěstí pečoval o zasněžené stromy kouzelný Mrazík, strážce zimního lesa, car metelice a bouře. A ten, protože byl spravedlivý, pomohl Nastěnce a postaral se oni. A ve stejný čas, ovšem na jiném místě zas, vydal se do světa pohledný silák Ivan. Loupežníky přemohl, s ježibabou si poradil, ale dědečka hříbečka urazil, takže se stal medvědem a musel konati dobré skutky, aby znovu získal zpět své lidskou tvář. Však to všechno dobře znáte, vždyť s touhle pohádkou se na televizních obrazovkách setkáváte rok co rok už více než třicet let. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (1 048)

genetique 

všechny recenze uživatele

Až pokiaľ som si neotvoril imdb.com, myslel som si, že som iný a že zmysel tejto rozprávky a jej úžasnosť mi preteká pomedzi prsty. Teraz som spokojný a chápem prečo sa mi tak nepáčila. A oprávnene. Nechutní, slizkí herci, strašná kamera a tie úbohé kostýmy sú len zlomok toho, čo mi vadí. Naozaj nechápem ten rozdiel v hodnoteniach, ale to bude asi spoločnosťou. To, že na tom ulietávali naši rodičia, pochopím. Ale ako to môže držať aj súčasnú generáciu mi znova uniká. Nevadí, 'Morozko' je shit a stojím si za tým! 30%. ()

Segrestor 

všechny recenze uživatele

Dvě hvězdy jsou především za tu obrovskou dávku nostalgie. Nebýt ji, nevím, jak bych to hodnotil, vidět to teď poprvé. Asi žádná sláva. Je to taková těžkotonážní pohádka. Dalo by se ocenit, jak moc v sobě odráží tu ruskou náturu a vůbec styl jejich pohádek. Kdo četl Peříčko Finista Jasného sokola nebo Krásu nesmírnou, dá mi jistě za pravdu. Mrazík má v sobě něco z té ponurosti a hororu ruské pohádky. Na druhou stranu převládá jen jakési pozlátko. Ze serie ruských pohádek této doby však jednoznačně nejlepší. Velkým kladem je i absence jistého ideologického podtextu, který je tak typický pro české pohádky. Jsem rád, že jsem to dobrých deset možná patnáct let neviděl, ale je mi jasné, že dřív nebo později přijde doba, kdy to chtě nechtě budu muset zhlédnout znovu. No, v nejhorším můžu vždycky jednu hvězdičku přidat. ()

Reklama

Fiftis 

všechny recenze uživatele

Každá krajina na svete, má svoje národné rozprávky, ktoré si púšťajú vo významné dni a pre každého majú veľkú emocionálnu hodnotu, pretože to tak funguje po niekoľko generácií. Avšak sú rozprávky, ktoré prekročia aj hranice svojej stvoriteľskej krajiny a stanú sa fenoménom a to je presne Mrázik. Na otázku, akú rozprávku pozná takmer celý svet, má Mrázik jasnú odpoveď. Najslávnejšia rozprávka všetkých čias, ktorá neoddeliteľne patrí k Vianočným sviatkom, rovnako ako kapor, stromček alebo rodinná idylka. Jeden nafúkaný Ivan čo sa vydá do sveta, stretne ženu (no ženu, vtedy skôr ešte dieťa, predstaviteľke Nastenky bolo iba 15 rokov), zamiluje sa a dôjde si pre ňu napríklad až na koniec sveta. Legenda medzi legendami, ktorú najskôr už nikdy nič neprekoná. ()

filmfanouch 

všechny recenze uživatele

V Rusku, v Česku a několika dalších zemích milovaná vánoční klasika, v Americe naopak nejhorší film všech dob. Těchto reakcí se dočkala klasická ruská pohádka Mrazík, která se stala především u nás vánoční klasikou, kterou většina lidí pravidelně sleduje. Jenomže právě dle odlišných kontinentů se liší i odezva ohledně kvalit téhle ruské pohádky. Kde je tedy vlastně pravda? V podstatě někde mezi. Pohádka už tehdy vyhlášeného pohádkového režiséra Alexandra Roua se v zásadě dá použít jako ideální příklad ohledně vnímání odlišných kultur a odlišných mentalit a jaké mají následný vliv. Přijetí samotného Mrazíka se totiž odvíjí od standardních předpokladů dané země o tom, jak má ideální pohádka vypadat. Především z faktu, že Mrazík vyšel v roce 1964, tedy v době, kdy zuřila Studená válka mezi USA a Sovětským svazem se dá snadno pochopit, proč byla právě tato pohádka v Americe označena jako nejhorší film i přesto, že se bezpochyby najde mnoho horších kusů. Jenomže zároveň to neznamená, že by Mrazík byl dokonalým filmem, který by si nezasloužil žádnou kritiku. Tak všeobecného světového uznání se navíc pohádka pořádně dočkala až několik let po svém vydání a z velké části se dá říct, že je Mrazík do velké míry tak po filmařské stránce směšný, že v tom zároveň dost možná spočívá i jeho vlastní kouzlo. Scenárista filmu Nikolaj Erdman v podstatě vytvořil pohádku, kde většina postav symbolizuje špatné lidské vlastnosti a slabosti. Ivánek je třeba vyložený zástupce pýchy, Marfuša závisti, Baba Jaga poté zase hněvu. Dost možná i díky realistickému zobrazení je tahle pohádka přístupnější než by se mohlo zdát a v některých ohledech by se dalo říct, že Mrazík dost slušně bilancuje mezi vyobrazením reálně fungujícího světa a zároveň pohádkového světa, kde nechybí bohatý zástup klasických pohádkových motivů. Z důvodů, které pramení z příliš nízkého rozpočtu některé kulisy působí vyloženě úsměvné a platí to i ohledně masek (Ivánek s medvědí hlavou), speciálních efektů (kouzelné létající peříčko očividně pohání lano) nebo technických efektů (moment, kdy kamera obletí kolem několika členu štábů je dodnes ideální ukázkou toho, že by pořízený materiál měl kontrolovat někdo, kdo je svéprávný). Vyloženě to tak chvílemi může působit tak, že je Mrazík víceméně tak trochu líná filmařina, která byla točena takovým tím stylem ´´ dětem to bude jedno a stejně se budou bavit´´. Tenhle efekt ostatně platil i na mě a musím se přiznat, že i po 100+ reprízách a uvědomění si, že má Mrazík spoustu zásadních chyb má pro mě Mrazík pořád své specifické kouzlo a vlastně se ho jeho sledováním vždy bavím. Čím dál tím více to ale spíše funguje na bázi toho, že se vysmívám sám sobě v tom ohledu jak málo mi tehdy stačilo k spokojenosti a uvědomění si, že dětské oči jsou někdy opravdu vyloženě slepé. Samotné herecké obsazení rozhodně špatné není- Alexandr Chvylja je do role Mrazíka ideální volba, Eduardu Izotovovi role Ivánka jasně sedla, tehdy 14-letá Natalja Sedych byla ideální volba samotného režiséra a přemlouvání jejich rodičů rozhodně stálo za to a především Georgij Milljar jako Baba Yaga je jednoduše geniální volba. Tenhle nedoceněný ruský herec mimochodem při zničení potrubí v domě, kde se film natáčel zachránil veškeré kopie a bez něj by veškerý pořízený materiál napořád zmizel a z Mrazíka by se tak bez něj nestala ta legendární vánoční klasika. Milljar byl možná člověk, který neměl k alkoholu daleko a samotný režisér si ho tak musel hlídat, k úspěchu tohohle filmu ale z velké části přispěl právě on. Problém je možná v tom, že v případě poslechu originální verze je vidět, že Rou nebyl zrovna ideální na vedení herců a v jistých chvílích jsou vyloženě toporné. A i proto je možná nadále lepší v případě Mrazíka upřednostňovat český dabing. Veškeré zvukové efekty (včetně zvířecích zvuků) vytvořil imitátor Antonín Jedlička a i on obdaroval Mrazíka specifickým technickým zázemím. Kameraman Dmitrij Surenskij sice nenatočil nejhezčí pohádku všech dob, zároveň se mu ale někdy skutečně dařilo natočit alespoň pár pěkných záběrů. Jen ty švenky mu bohužel moc nešli a je to skutečně vidět. Skladatel Nikolai Budashkin poté vytvořil soundtrack, který se stal stejně ikonickým jako samotný film a byl to právě on, kdo vytvořil melodii k ikonické písni ´´ Prašná cestička´´ (ruský originální název neznám). Když jsme u toho, právě samotný CZ dabing Mrazíka byl výborně zvolený a to nejen hlavní pár Josef Zíma a Eva Klepáčová (Sama Klepáčová se do role tak trochu stydlivé Nastěnky totálně vžila), ale především legendární František Filipovský jako Baba Yaga. A vzhledem k faktu, že Mrazík v ruštině skutečně předvádí chvílemi toporné výkony, dabing se stal prioritou a to i především proto, že ty herecké výkony díky němu ve finále působí lépe než v originále. Mrazík je jedinečný. Těžce uchopitelná pohádka, která má spousty kladných i záporných aspektů a dost možná skutečně záleží jen na pohledu na věc a případné schopnosti nasadit si na chvíli dětské brýle. Mrazík možná není mistrovská filmařina a je z několika pádných důvodů právem k smíchu, zároveň má též ale několik kladných aspektů, jako pohádka dostatečně funguje a vyloženě neurazí i v případě, že jste ho viděli stokrát. Mrazík u nás zlidověl a z vánočních programů v brzké době pravděpodobně jen tak nezmizí. Přesto je ale vlastně vždycky fajn ho vidět a skutečně je na něm zajímavé pozorovat, jak se názor odvíjí od kontinentálního zařazení. A Američané? Ty nedokážou ocenit ani Pelíšky (i přesto, že je to vlastně pochopitelné). Žádný film není pro každého, Stevenu Spielbergovi se Mrazík líbil a tahle pohádka, která je vlastně hodně specifickým úkazem své doby měla to štěstí, že se svého významného postavení na poli oblíbenosti pohádek jen tak nezbavila a pravděpodobně ani jen tak nezbaví. A přece jen se dá říct, že je to částečně zaslouženě. () (méně) (více)

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Marna slava z cistyho ditete kterym jsem kdysi byl vyrostl totalni cynik a milovnik hororu krve a akce pohadky jako tahle ktera je podle nekterych tou nejlepsi vsech dob ve mne spis vyvolavaji zachvaty smichy clovek nevi jak hodnotit ale ja to videno dnesni optikou hodim do prumeru protoze se mi u tohoto prkenyho smesnyho a 100krat ohranyho filmu za posledni dobu kdykoliv jsem na to koukal nestalo ze bych se negebil od zacatku az do konce takze vlastne jako komedie to ujde a nezapomenutelny je kazdopadne kdyz ten trotl pronese NASTENKU CHCI ZA ZENU! ()

Galerie (52)

Zajímavosti (56)

  • Natalja Sedych (Nastěnka) musela při natáčení absolvovat i několik fyzicky náročných scén. K nejtěžším patřila ta, v níž svou nevlastní filmovou sestru Marfušu (Inna Čurikova) zachraňuje ze špinavé studené vody plné pijavic. Než se do ní odhodlala skočit, třikrát se rozeběhla a zastavila. Pomohlo, až když režisér Alexandr Rou zvýšil hlas. (Pampa)
  • Druhou vážnou kandidátkou na hlavní ženskou roli Nastěnky byla (tou dobou již slavná) Naděžda Rumjanceva. Režisér nakonec obhájil obsazení méně známé Natalje Sedych, pouze požádal maskéry, aby ji udělali alespoň trochu starší. (Tonula)

Reklama

Reklama