Něžné vlny

Velmi trapný mix kvalitního (ne moc zajímavého, ale zvládnutého) řemesla, nejlacinějšího humoru a drzosti bez špetky vkusu znásilňovat českou historii. Vieweghovina na druhou, kde nemá co vzbuzovat zájem. A mně nebaví se k tomu vyjadřovat. Ten můj zvyk psát komentář ke každému zhlédnutému filmu má své trhliny. (18.12.2013)

Hynek Čermák s vlasama. To je jednoznačně nejvýraznější prvek filmu, nepamatuji si, kdy naposledy jsem viděla Hynka Čermáka s vlasama. Škoda, že film samotný už tak výrazný není a je z něj cítit snaha napodobit Pelíšky nebo třeba Pupendo. Není tu jediná věc, kvůli které film sledovat znovu. Ani kvůli docela dobrému obsazení. Na druhou stranu jak jsem českou tvorbou posledních let většinou spíše zhnusena, zde jsem byla mile překvapena, že jsem neměla potřebu vypínat zvuk či přepínat na jiný kanál. Za to hvězdička navíc. P.S.: Všimli jste si, že Vojtovi rodiče vlastně nezestárli během těch časových skoků ani o den? 6/10 (19.11.2018)

Vejdělkovi komerční počiny mam poměrně rád, ale Něžné vlny mi přijdou jako totální přešlap. Sice opět nezklame technická stránka nebo vizuálně krásné interiéry, či exteriéry, jenže sebeironický příběh s hromadou náhod nefunguje. V pozadí blížícího Sametové revoluce vás postavy příliš nezajímavý, přispívá k tomu i fakt, že hlavní herec Robert Cejnar vypadá jak Justin Bieber. 50% (18.12.2014)

Odcházel jsem z kina a v uších mi zvonilo... Na tváři blažený připitomělý úsměv a na kalhotech pár kapek první krve. Nebojte, ne ze studenta Šmída, ale z jedné zrzavé propasti hříchu. Moje ruka v kapse kalhot zádumčivě potřásala (ne, verbale, tím opravdu ne!) svazkem klíčů, po čtvrtstoletí laskání neviditelnou rukou trhu vyleštěnými do sametova. Reklamní billboardy podél cesty na mě majetnicky pomrkávaly, jak blahé paměti pěticypatá hvězda na fasádě sídla ÚV. Samozřejmě všechno dobře dopadlo. Pár studentů přišlo na Národní o zuby, Strana přišla o vedoucí úlohu a zrzavá mořská panna o panenství. Jo, a jeden mlátička z Pohotovostního pluku o koule (a když ne o ně, tak o hrdost určitě). Byl jsem happy, byl jsem dojatý. Я был счастлив. Přitom po traileru jsem se dost znechuceně ušklíbnul, že tuhle hrůzu tedy ani náhodou! Třeskutý humor a hřiby jak z Mrazíka? (Pamatujete, jak tam medvíďata běhala po zadních a v náručí nosila stejné monstr hřiby?) Jenže mraku z Černobylu člověk neunikne. Nakonec jsem se k Něžným a nostalgickým vlnám dostal i já, jak slepý k houslím. Podobně jako velký Vojta na Národní, případně jako malý Vojta spolužačce pod sukni. Týdeník, úvodník, „Nezapomeňte tento film ohodnotit na ČSFD" a už to jelo. Na plátno vyběhly spermie a byl konec. Ne filmu, mé mrzutosti. Hravý pan Vejdělek mé obavy hravě převálcoval a nakonec za skotačivého bušení do kláves klavíru úplně pohřbil. Přímo tam pod těmi okny. Nadsázka až na půdu (na které se zabednil jeden domnělý paroháč), romantika jak z praku a jedna bílá laboratorní myška, která zacupitala pod sukýnku na patách sedící školačky. Chlapec holčičce odvážně zalovil pod sukní, chvíli tam šmátral po myšce (a po myšce?), pak ji polapil a ... a myšička byla najednou zrzavá! Vejdělku, Vejdělku, ty čímane jeden! Ty máš z prdele kliku, že netočíš v Americe. Dopadl bys jak Polanski! ;-) (27.01.2014)

Tak tohle byla hodně velká slabota. Vejdělek nemile překvapil, jako by námětově vyhořel... To téma lásky dospívajícího kluka ke spolužačce bylo fajn, ale ten humor, ten humor !!! Něco tak naivního, neinteligentního - tím pádem smutně trapného a řekl bych až Troškovského jsem už dlouho neviděl... Sádrové hřiby na mně byly moc, ale scénku z Národní jsem už těžko rozdýchával... Z čeho ale opravdu teču, když mi do většinou nějaké ,,humorné'' ve skutečnosti trapné situace ještě jede humorná hudba, která vlastně podkresluje celou trapnost dění na plátně (např. Čermák s transparentem Nebijte nám naše děti, mlátící syna...). Podivný byl i pohled na oholeného vlasatého Čermáka, Hartla a Budaře. Já nevím, ale nějak už mi připadá, že těch ,,komedií'' ze socíku už tu bylo dost a tak pořád zdůrazňovat absurditu, tupost a nablblost té doby v dalších a dalších komediích bez nápadu je skoro zbytečné. To civilní cvičení a děti v maskách mi tu prostě přišly navíc i když na to navazovala další humorná scénka... Oproti tomu kladně hodnotím hezké lokace s vodou a i příjemný hudební doprovod filmu... No a když jsme se nakonec nedočkali ani toho očekávaného pohledu na ňadra zrzavice Lucky Šteflové, zůstal z toho celého tak nějak pocit zklamání. I ty dvě hvězdy jsou velmi velkorysé. Tohle vám z hlavy zmizí po vidění prakticky ihned jak vlny za lodí.... * * (01.06.2014)