Králové léta

Fajn film s docela nepravděpodobným příběhem, ale to hravě zastínilo plno krásných momentů v lese se sympatickými hrdiny. Takže kamera, barvy, hudba a prostředí opravdu super, to jsem ani nečekala. Postava Biaggia jednoznačně nejlepší, fakt mě pobavil! Bohužel trošku nedotažené a pár scén bylo pro mě trochu zbytečných. (04.05.2014)

Publikum v narvaném kině kolem mě mi při projekci přišlo o poznání vstřícnější než já. Ne že bych tento film sledoval s nezájmem nebo že bych se nezasmál pár slušným fórkům, ale popravdě mě to celé spíš jen... nudilo. Snad je to mým věkovým odstupem od hlavních postav, že mi jejich problémy přišly nicotné a vzdálené, a příliš sympatií jsem si k nim nenašel. Což je zrovna u tohoto filmu dost problém, protože nějaký příběh zde hraje až druhé housle, a akcent je zde položen právě na postavy. Herecké výkony jejich představitelů mi přišly spíše slabší (zvláště Erin Moriarty je vážně strašná), a extrémně mě iritovaly ty jejich umělé fousky (protože nevěřím, že byly pravé). Pokud jde o celkové technické zpracování, hodnotím ho jako slušný řemeslný standard, který neurazí, ale ani nenadchne - osobně mám třeba pocit, že stejným stylem kamery se dneska točí většina podobné (rádoby)nezávislé produkce, a podobné filmy mi už začínají v hlavě splývat. Když si k tomu přidáte variování notoricky známých motivů (milostný trojúhelník, generační propast, hledání identity...), kterého jste zde svědkem, nemůžete se ubránit dojmu, že se vám tento film skoro jistě za chvíli spolehlivě vykouří z hlavy, protože splyne s hromadou podobných filmů, kterých jste už museli vidět mraky. (29.04.2014)

"I don't really see myself as having a gender ... is that a problem?" --- Biaggio vážně neměl chybu. Bohužel vesměs všechno ostatní už tu chyb(k)u mělo. Předevšim takovej vizuální exhibicionismus je zvlášť u indie filmu docela napřesdržku; ten mi fakt hrubě nesedl. A "objektivně" spravedlivou třetí hvězdu "subjektivně" ubírám za zřejmě nejslizčího teen herce ever (Nick Robinson). (23.09.2013)

Kdo záviděl dobrodružství Tomu Sawyerovi a Huckleberrymu Finnovi, bude mít k závisti nový důvod, neboť Joe i Patrick (Biaggio se, jakožto neinstitucionalizovatelné individium, nepočítá) si svoji krátkou svobodu užívají tak plně, jak to dovedou pouze děti... Kouzelný výlet do vakua mezi ztraceným dětstvím a dospělostí v nedohlednu, provázeného nejvyšším stupněm opovržení k osobám, které nazýváme rodiči i nejistotou ze sebe sama, kdy jeho první polovina je slastnou směsicí vzrušení, těšení se z přírody a radosti z volnosti, s kamerou oprašující vlastní, hluboko zapadlé zážitky z prázdnin, letních lásek a osobních rebelií, ač sarkasmus otce Toye byl už tak trochu přes čáru a humor Keenanových poněkud tlačený, zbytek filmového času jakoby přebíral nevyhnutelnost konce nového bytí a spolu s ním odkráčel do stavu nezáživného vystřízlivění... Sladký Nick Robinson, skvělý soundtrack, milé pokoukání. (30.12.2013)

Boha! Chce se to tvářit jako oduševnělý snímek o útěku teenagerů do divočiny, ale příběh je tak plytkej a děj nahodilej, bez emocí nebo hloubky, že to musí urážet každého trochu náročnějšího diváka. Chce se to tvářit jako drama i jako komedie, ale není to ani jedno. Chce to ukázat křehkost dospívání, ale ukáže to bandu kluků, kteří postaví chtrč v lese a u toho zabijí pár nevinných zvířat... (01.11.2019)