Halimina cesta

Balkánci tento, poměrně náročný příběh na pochopení, natočili tak syrově a nekompromisně, až mi bylo těžko na něj koukat a ke konci ho vůbec dokoukat. Halimina cesta totiž poukazuje na skutečnost, se kterou v současné době zápolí prakticky celá Evropa - setkání Muslimky a Křesťana, které tu zachází do takových krajností, až se jim narodí dítě. Jednání a chování okolí je pak poměrně brutální, což dokazuje, že to, s čím dnešní Evropa zápolí, Balkánci měli na talíři už před pradávnem a nikdy to nedělalo dobrotu. Škoda jen, že z filmu mi vlivem deprese bylo spíš zle, než abych si z něj něco odnesl. Závěr pak byl logickým vyústěním zklamaných lidí na dně. Smutný, realistický a těžce depresivní film. (26.02.2015)

Když starý Avdo vlezl do rovu a pak se šel podívat na svoji bývalou dceru, musel jsem se kousnout do spodního rtu, abych nezačal brečet. Víc popisovat emoce asi netřeba a je fakt, že na konci filmu se v Artu nikdo ani nepohnul, tak slušně zkoprnělý publikum se často nevidí. Brilantně odkrývané pointě předchází stále nepříjemnější detaily, flashbacky jsou sice poněkud násilnou, přesto ospravedlnitelnou cestou k pravdě. Je mi srdečně jedno, na jakých skutečných událostech film stojí, protože to pozadí ukrývající se za tragédií dvou rodin je sakra reálné, nedávné a bylo zatraceně blízko. A něco podobnýho se může stát i teď kdekoliv v Evropě, protože jestli si někdo myslí, že se lidstvo poučilo, pořádně hořce se mu vysmějte a jděte si na glóbus ukázat, kde leží Krym. Původně jsem měl problém překousnout, že za to celé zase může ta skvělá a tolik potřebná víra, ale ono v Halimině cestě jde o poněkud hlubší tématiku. Jednoznačně nejlepší film letošního Cinema Mundi, 2014 (a smutná ukázka, jak daleko mají páni Akademici ke skutečnému světu). (03.03.2014)

Už dlouho mě žádný film tak nedojal. Ti lidé tam žili spolu tisíce let. Někdo je však záměrně rozeštvával, rozpoutal a živil mezi nimi občanskou válku, která přinesla tisíce tragédií, jaké popisuje tento film. Někdo, za koho se znovu hluboce stydím, jásal nad jejich humanitárním bombardováním a zvěrstvy, které se tam děly. Film je nesmírně hluboký a raní přímo do srdce. (13.12.2014)

Ako človeka bez vierovyznania ma rozčuľuje láska, porozumenie, obetavosť, spolupatričnosť a ďalšie pozitívne vlastnosti, ktoré hlásajú náboženstvá a živočíšna nenávisť k inovercom, ktorú živia ich cirkevníci. A ako sú miesta styku zemských platní oblasťou zemetrasení a aktívnej sopečnej činnosti, tak sú miesta styku rôznych náboženstiev oblasťami násilia, krviprelievania a vojen. Dobre nekončieva iba láska potomkov znepriatelených rodov Montekov a Capuletov, ale ani láska kresťana a moslimky. Je priam neuveriteľné koľko energie sa vynakladá na to, aby náboženské komunity ostali homogénne. Takže film, ktorý hľadí na miesto kontaktu a premiešania dvoch náboženstiev očami osudov prostých ľudí ma zaujal iba čiastočne. Sú to problémy s ktorými sa nestotožňujem a môj nezainteresovaný pohľad mi neumožňuje prideliť viac ako tri hviezdičky. (03.05.2015)

Nečekaně silná záležitost. I když jsou odsouzeni žít život podle pravidel někoho jiného, drží si své rodinné "štěstí". Navzdory všemu - otrocké víře, rozdělující vše kolem nich, beznadějným vyhlídkám svého národa či zoufalému vzteku. Jsou zde i naděje a s nimi možnost začít znovu, bez minulosti - jde to vůbec? Naprosto excelentní režie a způsob vyprávění posouvá film na světovou úroveň. Vše potvrzuje fantastický závěr odhalující dlouho nevyřčenou pravdu - Slavo a jeho poslední panák - neuvěřitelně silná scéna, podpořená vynikající hudbou, jenž provází celý film a umocňuje silnou atmosféru, mající v sobě jak pietní vážnost, tak křičící obžalobu všech, kteří se na této nelidské genocidě podíleli. Balkán jede! (Challenge Tour 2015) (18.04.2015)