Angelika

K původní Angelice mám silnou dětskou nostalgii. Však taky původní Angelika jako film je nádherná kostýmní podívaná, romantické dobrodružství a Angelika jako žena luxusní exemplář, přímo výstavní, samičky lidského druhu. O nové Angelice se dá říct, že je to opravdu hodně dlouhé a to je ještě nejsilnější ze slabých stránek celého filmu, přičemž stránky silné tento film nemá. Odmítám cítit se nadšená z toho, že dobrodružný romantický film, rozmáchlostí konkurující klasickým velkofilmům, tvůrci směle vyvedli do exteriérů a stromy, lesy a zámky nejsou z kašírovaného papundeklu. a z papundeklu nejsou ani představitelé jednotlivých postav a popravdě, lépe by snad bylo, kdyby byli. Angeličina romantická láska z dětství Nicolas v dospělosti je, či aspoň vypadá, jako mladší vrstevník jejích dávno sešlostí věkem uhynulých prarodičů a ne jako její rostenec, její sestra sice nemá být tak krásná jako Angelika sama, ale ona celkově vypadá, jako by vylétla z jiného hnízda, Desgrez ... tady bych se zastavila, tato postava mé kritice unikne, protože je to sympaťák, stejně jako Sorbon, no a potom už bych do jednoho pytle krom Peyraca a Cantora s Florimontem (strašně blbá jména, ale to zřejmě přináší už kniha, kterou jsem nečetla) hodila postavy všechny, jen nevím, zda Angelikou samotnou bych začala či končila. Mám obecně problém tyhle nevýrazné typy považovat za vůbec nějaké. Ideální materiál na modelky, na ksicht se jim dá namalovat jakýkoliv člověk je potřeba a figurálně je Angelika podařená, s tou mordou je to o poznání horší. Tuctová, zaměnitelná, nezajímavá a po obarvení na hnědo se to nezlepšilo. Špatný odstín, nasvícení či jiná konstelace, ale vypadá opelichaně, nezdravě a pizizubě. Peyrac je sice zralý jako archivní whiska, ale je charismatický, děti jsou většinou bez vlastního přičinění roztomilé a to se týká i představitelů potomků hraběcího páru z Toulouse. Na rozdíl od jiných se mi filmová zkratka, kdy narození dětí bylo divákovi sděleno během pár zhoupnutí Angeliky na houpačce, velmi líbila. Jiná cesta by byla zřejmě ukázat Angeličiny ranní nevolnosti a radosti porodu v 17. století, což by, vzhledem k tomu, jak dlouhá byla milostná scéna, byla zřejmě téměř jedna ku jedné a film by tak byl ještě o poznání delší. Končilo to výhrůžkou konec prvního dílu. Opravdu má časem diváky zhlédnutím a následnou explozí očí ohrožovat díl další? No potěš koště, nikoho jiného to totiž nepotěší. (26.01.2017)

Poměrně hezký film, na který jsem se opravdu těšila. Jenže, když jsem uviděla hraběte de Peyrac, chtělo se mi zvracet. Proč proboha museli do hlavní role obsadit tak ošklivého starého dědka? Při milostných scénách jsem musela znechuceně odvracet hlavu a držela jsem se, abych vydržela film dokoukat. Velké zklamání. A co se týče ostatních herců v hlavnějších rolích, taky katastrofa. Alespoň, že Angelika byla hezká. Dvě hvězdy dává jen proto, že mám Angeliku ráda. (21.07.2014)

S remaky se to má tak, že jsou buď dobré nebo špatné, ale nic mezi tím. Aspoň se mi to v poslední době zdá. Angeličina postelová Odyssea z let šedesátých nebyl sice žádný Homérův epos, ale hrdinka byla pěkná a Joffrey, Nicolas, Desgrez, Ràkóczi a Ferradji taky. Jen král a Philippe de Plessis-Bellières vypadali jak teplý a teplejší, ale co už. Byla to pastva pro oči, když už ne pro mozek. Nová Angelika je taky hezká, ale působila na mě, jakoby přiletěla strojem času z 20. století a nebyla si přesně jistá, jestli má být královnou zbojníků, princezničkou na bále nebo harlekýnskou femme fatale. Žofré vypadá jako starý pirát, chybí mu jen dřevěná noha a papagáj na rameni, pak tu máme duo král a Filip 2: ještě teplejší a poměrně odfláknutý vizuál. Jedinou postavou, která se mi skutečně líbila, byla (opět) Sorbonne. :) (30.01.2017)

Když narazím na csfd na něco pod šedesát, nejdu do toho. Nevím proč, ale u Angeliky jsem udělal výjimku. Asi jsem měl zrovna chuť na něco výpravného a nenáročného. A nakonec, utéci lze vždycky, jako skorem u všeho pod šedesát. No a útěk se nekonal, konalo se překvapení. Samozřejmě, o žádný zázrak nejde, ale velmi poctivé tři hvězdičky si novodobá Angelika zaslouží - výprava velmi slušná, herecké výkony aspoň průměrné a Angelika dost dobrá, hudba nadprůměrem - opravdu mám velmi silný dojem, že na hodnocení jiných má velký vliv sentiment a vzpomínky na tu první, původní Angeliku anebo, a to asi spíš, přehnaná očekávání, protože těch, kteří ji tenkrát hltali pět týdnů v sobotu pozdě večer na jediném televizním kanále, a to jen díky tomu, že rodiče pravidelně docházeli na plesovou sezónu, tady asi moc nebude. A když se na tyto dvě tak odlišné kopie Angeliky podíváme objektivně, očima dnešního filnového diváka, tak ta dávná kráska Angelika a její dobrodružství zase k takovým zázrakům nepatří. A vlastně to vyplývá i z hodnocení na csfd. (13.12.2014)

A ono to zse nebylo tak hrozné, jak jsem čekal a jak valná většina hodnotících prohlašuje. Oproti původní Angelice se ta současná může pyšnit autentičtější atmosférou, uvěřitelnějšími postavami a v mých očích i přitažlivější hrdinkou. Michelle Merciér sice byla hezká ženská, ale jazyk na vestu jsem z ní rozhodně neměl. Mínusem jsou naopak ostatní postavy resp. jejich představitelé, ale na druhou stranu si musím položit otázku, zda Francie disponuje vhodným typem herce, který by dokázal přehrát Roberta Hosseina a Jeana Rocheforta. Určitě ne. Chápu, že skalní fanoušci staré Angeliky se křižují a zažehnávají všechno zlé, ale já k nim nepatřím a tudíž jsem se docela příjemně bavil. 60% (03.07.2014)