Ať žije Bělorusko!

Pro mě nejpřínosnější film letošního FebioFestu. Skoro jako "hraný Jeden svět", žádná komerce, ale lidskoprávní tématika o represích, demostracích a vůbec různém snažení a touze po svobodě v Bělorusku, s tim že to mělo akční náboj, který v dokumentech neni a v tom Bělorusku ještě zapojený zamilovaný pár, takže i romantika byla:) Co mě překvapilo ale úplně nejvíc, že po Bělorusku byla debata s režisérem, disidentem a hercem, to jsme dřív z Febia nebyli zvyklí a posunulo to zase o stupínek výš!:) (22.03.2013)

Polský pohled na život v Bělorusku. V podstatě je to tam stejné jako u nás na konci 80.let. Punkové koncerty jako projev vzdoru proti režimu, násilně potlačované studentské demonstrace, věznění nepohodlných, fake news a očerňování protistátních živlů v novinách a televizi, manipulace voleb. Plus šikana na vojně, ale to není žádná běloruská specialita, ta byla, je a bude ve všech armádách na světě. Na druhou stranu, je to až takový rozdíl proti ČR vzor 2021? Když někdo vlastní většinu médií, pak jsou fake news a očerňování opozice na denním pořádku Když někdo získá ve volbách třetinu hlasů a přitom se k němu téměř nikdo nehlásí, asi taky nebude úplně průzračné. Ve vězení sice nesedí nepohodlní, ale nesedí tam bohužel ani ti, co by tam sedět měli. Koncerty jsou stále projevem vzdoru (aspoň jsem neslyšel, že by na jakékoliv kulturní akci někdo provolával slávu Burešovi), takže rozdíl je snad jen v tom, že chvilkaře nerozhání těžkooděnci. (21.09.2021)

Tak to byl hodně tvrdej uder. Po tomohle filmu mě došlo, že i když máme za prezidenta mstivýho, prolhanýho hulváta, za premiéra slizkýho bezpáteřního kariéristu, pořád se máme 100x líp než lidi na půlce téhle planety. Neskutečně drsný sled scén šikany státu vůči jednotlivci obhajujícího základní lidský práva člověka. Člověku se až nechce věřit co se děje pár set kilometrů od hranic jeho země. Můj obdiv a respekt a mají běloruští herci a herečky za to, že do toho šli, protože něco jinýho je plkat na netu proti prezidentovi ve svobodném státě a něco jinýho vyjádřit se proti diktátorskýmu režimu, takže onen pověstný klobouček. Sympatický režisér, sympatický pokec po filmu, sympatický festival a zcela vyjímečně i sympatický malarkey, prostě sympatický filmový podvečer . (04.11.2016)

Aj keď je pre mnohých ľudí na Slovensku (z nepochopiteľných príčin) Lukašenkov režim na obdiv, tak toto je len jeden z tisíciek prípadov, ktoré dokazujú, že niet rozhodne čo závidieť! Film pochádza z roku 2012, no teraz je to s Bieloruskom ešte horšie a beznádejnejšie. Tento film, ktorý je inšpirovaný skutočným príbehom, je hotovou reklamou na absurditu bieloruského režimu. Aj keď to miestami pôsobí naozaj úsmevne a satiricky, celkovo je to však veľmi smutné. Scenáristicky aj spracovaním je to kvalitne natočené aj podané. Poliaci nám priniesli ďalší pozoruhodný film a príbeh Franaka Viachorky určite stojí za zamyslenie. 4* (20.03.2024)

O Běloruské totalitě jsem věděl, ale dokud jsem neviděl tento film, nedokázal jsem si k této zemi udělat hlubší vztah. Nicméně klobouk dolů za to, že tvůrci dokázali takový příběh stvořit. V podstatě se nejedná o nic jiného, než o lidský příběh kluka, kterého sejme režim. Tedy podobný příběh jako ty, co vznikaly za totáče u nás v Československu. Jen s tím rozdílem, že u nás je to již minulost, zatímco v Bělorusku je to těžká přítomnost. Musím sklidit obrovskou poklonu režisérovi, že měl sílu takový příběh vyprávět. A o to silněji jsem tento film vnímal, když po shlédnutí filmu samotný režisér zapáleně v sále vyprávěl, že je prakticky celý pravdivý. O to hůře si to člověk byť jen představí...Nehledě na to, že i samotní běloruští herci měli co dělat, aby tento film ve své zemi ustáli. Opravdu klobouk dolů. Pátou hvězdu nedávám jen proto, že jsem se v té běloruské džungli chvílemi dost ztrácel. My tady nadáváme na Zemana, coby karikaturu prezidenta, ale musíme si uvědomit, že vždycky může být hůř. Může a já tímto děkuji festivalu 3Kino, že mi umožnil tento film vidět. (06.11.2016)