A Band Called Death

Další z neuvěřitelných příběhů, které napsal sám život. Po Anvil a Rodriguezovi se svět dozvídá i o takříkajíc rodinné punkové kapele složené ze tří bratrů Hackneyových. A co je na ní tak zvláštního? Například to, že tu byla mnohem dřív než Bad Brains, The Clash, The Adicts, dokonce i Ramones. Snaha prorazit v raných 70. letech s punkovou kapelou jménem Death se však nesetkala s úspěchem a to i přesto, že pánové pocházejí z Motor City, města rock 'n' rollu zaslíbeného. Bobby a Dannis se postupem času dali na reggae (však i k punkrocku původně konvertovali, jak sami uvádějí, až poté co uslyšeli The Who nebo Alice Coopera) a David skládal pod pseudonymem Rough Francis vlastní věci až do své smrti v roce 2000. Jak už to tak bývá, slovo se šíří a v době internetu ještě rychleji než kdy dřív, což nakonec vedlo k tomu, že se svět po nějakých třech dekádách o Death dozvěděl. K tomu kromě samotné hudby, jež je energická a i v dnešní době má co nabídnout (obě alba už čekají na to, až naplno udeří do mých ušních bubínků), Bobbyho tří synů, kteří společně se svými kamarády založili kapelu Rough Francis, s níž pomáhali (a stále pomáhají) šířit povědomí o Death tím, že hráli (hrají) cover verze jejich písní, nyní velkou měrou přispívá i tento dokument. Zachycuje totiž silný emocionální příběh jedné neobyčejné a neobyčejně soudržné rodiny, který, jak už bylo řečeno na začátku, dokáže napsat pouze sám život. 85% (21.07.2013)

S trochou nadsázky punk-rockové Pátrání po Sugar Manovi. S nadsázkou proto, že A Band Called Death má přece jen podstatně menší měřítko, zároveň se v první polovině trochu táhne a trochu moc tlačí na emoce. Pořád je to ale pozoruhodný příběh. (01.02.2017)

Prostě A Band Called Death nebyl prvním dokumentem na toto téma a to ho v mých (subjektivních) očích sráží. Srovnání s Anvil nebo nalezeným Sugar Manem se tady přímo nabízí. Skupina sympaťáků (věřili byste, že černoši z Detroitu mohou hrát punk?) si stále ale zaslouží pozornost, přestože film nenabízí nic navíc, krom ošunťělé pohádky o zapomenutých nadaných klucích. Pokud je tohle vaše "poprvé", můžu jenom vřele doporučit. 65 % (18.01.2014)

Příběh černých protopunkerů DEATH je samozřejmě fascinující a super, zpracování dokumentu už je o něco horší. Hodně často se tu jede tzv. na emoce, nicméně dejte si to. (22.02.2016)