Charakter

Pro mě absolutní překvapení ze zemí Beneluxu. Ani nevím jestli jsem někdy nějaký film z Nizozemí nabo Belgie viděl. České filmové distribuční společnosti zřejmě do těchto vod moc nevplouvají a možná je to chyba, protože film Charakter má parádní atmosféru,akci, napětí, skvělou pointu.Věčný souboj dobra a zla v nás, nelehké poznání co nebo kdo je vlastně ten dobry a kdo ten zlý, vzestupy a pády lidských osudů, touha po moci, penězích, lásce, vzdělání to vše (a určitě jsem něco opoměl) v tomto filmu najdete. Opravdu výborný film u něhož nelze být jen stupidním pozorovatelem pohyblivých obrázků. 5 hvězdiček bez zaváhání. (13.03.2008)

Skvelý film s dobrým dejom a hlavne pointou. Na konci filmu Jacob číta list ktorý mu zanechal jeho otec. Po celý čas filmu sršala z Drevenhavena nenávisť voči svojmu synovi a vlastne nikdy pre neho žiadne dobré slovo nemal a počas celého deja mu hádzal polená pod nohy aj keď mu nepriamo možno aj chcel pomôcť ale v úplnom závere filmu ak dočítal list, starý sa v ňom podpísal ako OTEC. To bol pre mňa najsilnejší moment z celého filmu.Ešte spomeniem skvelú hudbu.Dávam 4. (17.09.2009)

Potřeboval bych roky humanitních studií, abych dokázal přesně popsat pocity z tohoto filmového zážitku. Viděl jsem kdysi i v kině, občas si doma připomínám. Je to čistá psychologická práce, psychoanalýza a tak trochu i psychopatie a je to hutný film jak svou atmosférou, tak kvalitami scénáře. Hluboce se vryl do duše jako hrubý vryp, který se nedá vybrousit, zůstává natrvalo v hlavě a v duši. Rozšiřuje obzor o umělecký rozměr, který nemá moc alternativ nebo obdob, pokud nějaké. (02.12.2021)

Na spočítání nizozemských filmů, které jsem viděl by mi stačila jedna ruka, jež zakusila praktiky Yakuzy. A ačkoliv jsem dobře obeznámen s pořekadlem „jedna vlaštovka jaro nedělá“, již nyní bych se nebál označit tamější kinematografii za pozoruhodnou. Charakter má ojedinělou atmosféru a i když se může zdát, že vypráví příliš jednoduchý příběh, není tomu tak. Více než o „životě jednoho chlapce“ je o nevypočitatelnosti lidského osudu, o nočních můrách jež nás sužují o údělu a možnostech uplatnění obyčejného člověka. Dreverhaven se zprvu urputně snaží o začlenění do společnosti, když uspěje zjistí, že má sice všechno, co chtěl, ale přitom nemá nic, představuje prototyp zbytečného člověka, dobře známého z děl romantických autorů. Dobovým zasazením i hlavním hrdinou však připomíná knihy mladšího spisovatele, což si alespoň myslím. Ačkoliv jsem od Kafky nic nečetl, přesně takto si představuji typ „kafkovského úředníka“. Režie se zdržuje nadbytečných vizuálních excesů, je úsporná a tím působivější i srozumitelnější. Jestli mi na filmu něco vadilo, byl to samotný začátek, od kterého se vše odvíjí. Proč by hlavní hrdina před soudem rekapituloval svůj dosavadní život? Vždyť by úplně stačilo říct, co bezprostředně předcházelo zatčení (ač by na tom nebylo možné vystavět celý film), ale budiž. 80% (10.05.2007)

Odteraz si už budem dávať na oscarové cudzojazyčné filmy naozaj pozor, pretože tie majú obrovské čaro! Skvelý príbeh v bujnou atmoškou o nevídanom vzťahu otec vs. syn, ktorý je postavený hlavne na výbornom scenári (retrospektívne podanie je vždy umenie natočiť dobre), hudbe a samozrejme príjemných nehollywoodskych hercoch. 80%. (14.11.2006)