Mifunes sidste sang
Mifune
Režie:
Søren Kragh-JacobsenScénář:
Anders Thomas JensenKamera:
Anthony Dod MantleHrají:
Iben Hjejle, Anders W. Berthelsen, Jesper Asholt, Sofie Gråbøl, Paprika Steen, Sidse Babett Knudsen, Line Kruse, Søren Malling, Søren Fauli, Ellen Hillingsø (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Kresten se čerstvě oženil s dcerou svého šéfa. Hned ráno po svatební noci však musí odjet na venkov, kde žije jeho otec s mentálně postiženým bratrem. Kresten s nimi deset let nemluvil. Otec však umřel a před Krestenem stojí problém, jak se postarat o bratra. Jako hospydně k nim přichází Liva, která pracuje jako prostitutka v lepší společnosti a teď jí telefonicky obtěžuje nějaký úchyl. Na velkém statku se setkávají tři úplně jiné povahové charaktery, takže konflikt je téměř nevyhnutelný. Zvláště pokud si celou situaci špatně vyloží Krestenova žena a přijede taky mladší bratr Livy, Bjarke. (Isherwood)
(více)Recenze (33)
Další "idiotští" dogmatičtí Dánové. Zábavný snímek, s dobře napsaným scénářem a dobře zvolenými herci. Kvalit předchozí Rodinné oslavy či Idiotů však spíše nedosahuje (samozřejmě, jedná se o jiný úhel pohledu). Přišel mi nedotažený motiv Mifuneho, což mi vzhledem k názvu nedává smysl, jinak příjemnej zážitek a Iben je zkrátka skvělá :-) ()
Třetí dogma film, který se přece jen malinko od pravidel odchýlil - hudba, kamera. Sám Søren Kragh-Jacobsen zamýšlel natočit optimistický, lehký snímek, a to se mu koneckonců podařilo. Mifune je opravdu milý, úsměvný, nepříliš sentimentální film, který vyniká zajímavým příběhem, jenž nám nenechá příliš času na to, abychom se zamýšleli nad jeho občasnými přehmaty. Pochválit je nutno i ústřední herecký pár, přičemž zvláště Iben Hjejle odvedla hodně dobrý výkon. ()
Jeden z typicky severských filmů, nejen díky formálnímu zpracováním podle manifestu Dogma. Tenhle se řadí spíše k těm lehčím, i když se zde o komedii v pravém slova smyslu nejedná. Postavy, kterým se znenadání změní život a musí si zvykat na nové životní situace, prochází mnoha nesnázemi. Přesto, že jejich zážitky nejsou zrovna záviděníhodné, film působí optimisticky a zvedne náladu. ()
Nemám rád tieto filmy a je mi jedno, či sú spájané s nejakou dogmou, Larsom vo Trierom alebo s kýmkoľvek iným. Nemám rád filmy, ktoré ma ničím nezaujmú nielen tým, že sú vzdialené od života, ktorý žijem, ale aj od životov, ktoré by som chcel žiť. Iba tak nezaujato pozerám dúfajúc, že sa nájde niečo, čo by zmiernilo môj negatívny odsudok, ktorý rastie od samého začiatku. A nič. ()
„Mám jet s tebou?“ - „Ne, musel bych toho moc vysvětlovat. Budu se snažit to urychlit. Dva dny?“ Jenže to se Kresten malinko přepočítal…Sympatizování s hlavním hrdinou není v tomhle případě těžké a člověk se mu nediví, že svůj původ tají. Při představě, že musím přijet do ro rozpadlé, smradlavé rodné hroudy, kde najdu akorát mrtvolu otce a nesamostatného, mentálně zaostalého bratra, také zrovna neskáču radostí. Jenže Kresten měl štěstí, že se mu na inzerát ozvala právě Liva…Film podle mě není (tragi) komedie jako spíš malinko svérázné drama s pár úsměvnými místy. Divák nesourodé skupince v podání rozvedeného, nezaměstnaného pána domu, v jiné realitě žijícího lovce UFO, ze školy vyhozeného puberťáka a zklamané prostitutky přeje, aby spolu žili šťastně a v klidu, zároveň tuší, že to nebude jen tak. Konec se dal čekat, ale docela se mi líbil. Se stylem Dogma 95 obecně nemívám problém, takže za mě to budou slušné 4*. „Život je jako žebřík ke kurníku. Krátkej a posranej. Zvykni si na to. Ale netrap ostatní lidi kvůli vlastní sebelítosti.“ ()
Reklama