Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Umělec Ku žije se svou matkou poblíž opuštěné pevnosti, o které se říká, že v ní straší. Jednou v noci, když se vydá za původem podivných zvuků, které se odtud ozývají, potká krásnou Yang, která zde žije. Yang je ale hledána agenty královského šlechtice, který nechal zavraždit její rodinu. Ku se rozhodne Yang pomoci v boji o přežití a čeká ho tak mnoho krvavých soubojů. (Ruuzha)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (27)

JFL 

všechny recenze uživatele

Tříhodinový epos sice bývá vyzdvihovaný jako zásadní milník kung-fu a wu-xia filmů, ale jeho vztah k nim je asi stejný jako má Tarkovského "Stalker" k postapokalyptickým akčňákům. King Hu stvořil fenomenální unikát, který se tyčí nad celým světem bijáků s bojovými uměními i potulnými šermíři. Mnohé jiné snímky těchto žánrů, byť příznačně vzniklé až po "Doteku zenu", se snaží vedle fyzických atrakcí začlenit také filosofii bojových umění, ačkoli to převážně činí vyloženě doslovně. Hu naopak využil tehdy populární žánr, aby vytvořil úchvatně lyrický film, který na základě taoistických motivů divákům spolu s postavami dá pocítit dotek budhistického prozření, a dokonce i zenového osvícení. Radikálnost Huovy vize se ukazuje při srovnání s často vzpomínanou "literární předlohou", kterou je klasická kratičká povídka s nadpřirozenými a duchařskými prvky. Ty ale Hu zcela staví na hlavu, respektive jejich taoistický základ demaskuje racionalitou i buddhistickou širší perspektivou. Jeho film zůstává mimoběžný dobovým i dnešním standardům vyprávění. Nejblíže k jeho struktuře má původní trilogie "Matrix". Stejně jako v ní Hu před diváky rozkládá vyprávění, které nás provede různými způsoby nahlížení světa (byť to oproti "Matrixům" dělá méně doslovněji a na dvoupětinovém rozsahu). Od taoistické cesty harmonie osobní existence s bezprostředním okolím, přírodou i domnělými energiemi a duchy kolem nás se vydáme přes nazření širšího světa, souvislostí a vlastní role v jeho síti vztahů, až po závěrečné osvícení, které ale příznačně není dáno hlavním hrdinům - ti jej mohou být během svého prozření pouze svědky. V souladu s tím také vyprávění "Doteku zenu" postupně mění ústřední postavu, respektive se věnuje různým vzájemně provázaným figurám (na rozdíl "Matrixů" s jejich západně individualistickým ideálem "vyvoleného"). Původní název jako ústřední figuru stanovuje chrabrou dámu, zatímco vyprávění do popředí klade obyčejného učence, který ale není hrdinou, nýbrž průvodcem diváků. Právě jeho hledisko do značné míry podmiňuje úchvatně impresivní styl filmu a v mnoha sekvencích, obzvláště těch bojových doslovně ospravedlňuje jejich stylizaci. Ta vychází ze symbolistní a taneční tradice pekingské opery a odlišuje se od dobového standardu choreografie a estetiky hongkongských bojových filmů, přejímané ze sestav konkrétních bojových škol i krvavé doslovnosti populárních samurajských bijáků. Na západní diváky může "Dotek zenu" působit enigmaticky, což do značné míry vychází z jeho esenciálního sepětí s čínskou kulturou i z Huovy práce s jejími tradicemi. Ale i přes tuto kulturní bariéru "Dotek zenu" dokáže náležitě otevřenou mysl uhranout přinejmenším svou formální bravurou, především pak v oblasti střihu, práce s barvou a kmerovými kompozicemi. ()

strelenaL 

všechny recenze uživatele

Dotek zenu je o písaři Ku, slečně Yang, která je vystavena hrozné budoucnosti … Spletitý příběh promísený duchařskými povídačkami, bojovým uměním až k rozhřešení problému, který spočívá v nelehké budoucnosti slečny Yang. Bude nakonec spravedlnost po odplatě znovu nastolena??? První část filmu odsýpá velmi pomalu, takže místy nudí i přes napínavé okamžiky. Ale jen první čtvrt hodinku, potom se vše obrátí a divák začíná víc rozumět indiciím ze kterých si postaví prozatímní dějový celek… než se vlastně vůbec divák dostane na samý konec příběhu. Mě film začal bavit právě ke konci první části na kterou navazovala část druhá – konečná. Když bych měla hodnotit tento film ze všech obdobných filmů (s tématem bojového umění, zenu apod.), které jsem měla možnost vidět musím uznat že na svojí dobu (1969) je Dotek Zenu velmi vkusně natočený. Nejvíc jsem byla unešená a zároveň velmi potěšená scénou boje v bambusovém lese. ()

Reklama

KlonyIlony 

všechny recenze uživatele

Jak dost dobře vychválit film, který nelze přechválit? Pro pochopení filmu je možná nejlepší jej zasadit do kontextu, ve kterém vznikl. King Hu tímto filmem kriticky vystoupil proti zavedenému stylu ve wuxia (bojovnických) filmech, které v 60. letech produkovala hongkongská studia. Tyto filmy byly plné magie a nadpřirozena, proti čemuž Hu reagoval novým stylem historicistického wuxia; právě v tomto spočívalo Huovo mistrovství (Mě osobně magie, kterou později opět zpopularizoval např. Tsui Hark, ve wuxia filmech nevadí, příkladem takového filmu vysoké kvality může být „Bojovníci z hory Zu“.). Hu byl v tomto ohledu inovátor žánru, který inspiruje režiséry wuxia dodnes. Dotek zenu se lehce inspiruje povídkou čínského spisovatele Pu Songlinga, hlavním postavou není machistický hromotluk, ale neúspěšný umělec a literát; hrdinství zosobňuje mladá, energická žena–bojovnice (od toho i původní název Xianu), která i přes své schopnosti neztrácí nic ze své ženskosti. Druhá jmenovaná postava se stala prototypem žánru. Kromě světa bojového umění je ve filmu obsažen – jak napovídá již název – svět zenového (v Číně chanového) buddhismu. Prvek tajemna ve filmu tedy netvoří magie ale náboženství, za hranici reality film zajde jen lehkým „dotekem zenu“. Kromě buddhistických motivů je film „zenový“ i po vizuální stránce; střih akčních scén záměrně pracuje s chybami, kterými chtěl Hu přinést obraz blíže divákovi: “Diváci sami jsou kamerou. Nechci, aby diváci seděli a dívali se, chci, aby byli v pohybu.” Vidět tento film je skutečně kulturním zážitkem, který se vyrovná klasikým historickým eposům západní kinematografie (řekněme Vláčilovo Údolí včel), nebo (o dost známějším) klasickým japonským historickým filmům (Kurosawa). ()

belldandy 

všechny recenze uživatele

Klasický kung - fu film. Děj spojující několik povídek ze souboru Podivné příběhy z čínského ateliéru není zdaleka tak důležitý jako ukázky bojových uměních. Souboje probíhají především na neviditelných drátech. Lidé létající v povětří a mistři zenu mizející v západu slunce vytvářejí krásnou směs bojových a duchovních hodnot. Film má za úkol zprostředkovat divákovi prostřednictvím obrazu i děje zenový zážitek. Nakolik se to povedlo si netroufám soudit, protože ještě nejsem mistrem zenu. ()

kaylin 

všechny recenze uživatele

Je to až neskutečné, že některé filmy prostě nestárnou. Samozřejmě, ta vizuální stránka trochu stárne, ale příběh tohoto skvělého wuxia filmu je prostě pořád výborný a pořád vás dovede strhnout i po takové době. Ano, ta stopáž se na první pohled může zdát přetažení, ale ve skutečnosti tomu tak není a film vás bude bavit, samozřejmě za předpokladu, že máte ke kung fu nějaký vztah. ()

Galerie (110)

Zajímavosti (4)

  • V tajwanskom origináli má 2 časti (1970 a 1971). (Peter-1307)
  • Spomedzi 100 najlepších filmov histórie podľa Hong Kong Award zaujíma 9. miesto. (Peter-1307)

Související novinky

Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy

Letní filmovou školu odstartuje Bod obnovy

17.07.2023

Letní filmovou školu slavnostně zahájí v sobotu 29. července na české poměry nadstandardní žánrový snímek Bod obnovy. „Přesně po 60 letech (!!!) od premiéry legendární Ikarie XB1 se česká… (více)

Reklama

Reklama