Vlkodlak: zabijácký virus

Filmy o vlkolakoch sú jeden z najbiednejších hororových subžánrov a keď sa ktomu pridá meno neslávne slávnej spoločnosti Asylum, v nejednom človeku sa začnú pohybovať vnútornosti do protismeru. Ale zasa radšej vlkolaci než ďalšia várka obrích lietajúcich piraní, dvojhlavých žralokov, osemrukých hadov či chobotníc v sandáloch. Nech sa prepadnem do Somálska ak kecám, ale ono to nebolo vôbec také zlé, dokonca by som dejovú linku aj opatrne pochválil. Ide o to že po úvodnom masakri na letisku ostane celá banda nakazených čo sa pri zvýšení krvného tlaku menia na chlpaté beštie a ktorých armáda umiestni do karantény s tým že pracujú na vakcíne. Samozrejme že od militantných čurákov v zelenom nemožno čakať nič dobré a aj tentoraz ide tým hajzlom hlavne o to aby z toho vyťažili potenciálnu superzbraň. To nikdy neskončí dobre. Nie že by som to chcel vidieť ešte raz, ale za seba musím povedať že to bolo celkom slušné. Ak uvážime akou mierou epického debilizmu trpia priemerné Asylumácke "trháky", tak v tomto vratkom kontexte sa dá nesmelo povedať že "Bojoví Psi" sú vlastne takou malou bačorinkou "čistej vody" oproti obvyklému bazénu skazenej močovky. Pri sledovaní som ani nemal chuť odrezať si hlavu, čo je pozitívne. Lacné digiefekty tentoraz znesiteľné a ako bonus sa tu mihne pár známejších béčkových ksichtov ako napr. Bill Duke, bývalý krotiteľ duchov Ernie Hudson, alebo zvraštený mohykán Ves Studi. Stále je to ešte televízna srajda, ale je tam znateľný nejaký posuv smerom k pozerateľnosti. (03.06.2014)

Taková ta klasika. Pejsek se kříží s vlkem, pokouše holku, nechá v ní svůj zub, holka si ho nevyndá, no a než se armádní generál nadobro pomátne, holčina pokouše celý letiště. Jinak předvídatelná asylumská jednohubka s povedenými momenty. Bavil mě demonstrující dav, který si žádá okamžité propuštění vlčích lidí nebo neschopnost vojáků zastřelit člověka na pár metrů s automatickejma zbraněma. Btw spočítal někdo, kolikrát to u Asylumu odsere vrtulník ve vzduchu, když po něm skočí zvířátko? (24.06.2014)

"Podívejme !! Taky jste milovnice psů ??" - "Byla jsem !! Teď mám spíš takové smíšené pocity.." ;) Kdo by to byl ještě nedávno bez ostychu řekl, navíc nahlas a naplno, že se může tvorba Studia Asylum někam posunout ?? Snad jen zarytí optimisté z řad milovníků a uctivačů tvorby nejpokleslejší, asylácké !! Já se žinýrovat nebudu, a tak to řeknu: Může !! Yellen rulez !! Studio Asylum s Alexandrem Yellenem udělalo neskutečně dobrý tah, protože tento původně kameraman dokáže přes všechnu tu cílenou brakovitost naprosté většiny jejich projektů dát svým snímkům alespoň částečně jakýsi punc profesionality, když ta jeho nesmírně výživná éčka alespoň vizuálně až neuvěřitelně rostou, a o tom si Asylum mohlo doposud nechat jen zdát !! (27.05.2014)

Začátek ještě celkem ušel, ale ten pozdější příval scénáristických hoven už vážně nešlo rozdejchat.Na to, že je to televizní sračka od Asylum to mělo překvapivě dobré gore a snesitelné efekty, jenže když scénář píše retardovaný diletant, nezachrání vás ani to.Těžko pochopitelné obsazení. Studi, Haysbert, Duke....to jsou herecké konce.Hlavní hrdina byl notně otylou verzí Davida Boreanaze.Jak už sem zmínil, největší průser je scénář, ono totiž je úplně nejlepší skupinu nakažených lidí, kteří se po větším stresovém vypětí mění v krvelačně bestie přemístit všechny dohromady do neuzavřeného bývalého nádraží a nechat je chodit dokola jak idioty aby je ve finále hlídala skupina asi deseti vojáků se špuntofkama.Asylum se může snažit jak chce, může shánět velká filmová jména a vylepšovat efekty jak to jen na tv film jde, ale dokud budou scénáře vymaštěnější než Campbell s bublajícím blátem dohromady, budou to pořád jen strašné sračky.15%. (12.10.2014)

Asylumáci tu pozbierali pekný zástup hereckých vyslúžilcov ( Hudson, Duke, Studi, Sheffer atď. ) a možno povedať, že ide o ich asi najhviezdnejší projekt. Hviezda to však nieje. Je to blbovina, ktorej trikový dizajnéri nepotrebovali namáhať mozgové bunky ( a to isté nerobil ani scenárista ) a jednoducho okopíroval vzhľad vlkolakov z filmu AMERICKÝ VLKOLAK V LONDÝNE, samozrejme ale do digitálnej formy. Je to ale zábavné, vždy sa tam niečo deje a režijne je to zvládnuté dostatočne. A pozerať sa na Arianu Richards dvadsať rokov po JURSKOM PARKU, bolo príjemné. (20.05.2016)