Dottie dostává na zadek

S tímhle filmem jsem měl problém jako s mnoha filmy před nim - nechápal jsem, proč je nám určitá věc říkána zrovna takovým způsobem. Zde si navíc pod pojmem "určitá věc" nedokážu představit nic konkrétního a pouze se domnívám - možná mylně -, že jde o něco normálního. Ale možná je to věc úchylná stejně jako celý film a Todd Haynes prostě jenom rád bije malé holčičky přes zadek. Už od dětství. 35% (17.07.2007)

Myšlenkově vcelku zajímavé, ale provedení mě naprosto neoslovilo. Počin, v kterém lze najít tématiku dětského dospívání včetně všech jeho negativ a dopadů televize/rodičů apod (viz Eodeonův komentář), ale také se zde objevuje nudná spletitost obrazů. Při rychlém pochopení myšlenky a tématu nedává Dottie prakticky nic navíc. O to je ztíženo hodnocení, protože Haynes natočil přesně, co chtěl a jak chtěl a tak pouze na mě subjektivně jeho "chytrost a promyšlenost" nedopadá v plné síle. Na jiné určitě ano (což dokazuje rozporuplnost hodnocení). Přesto Haynes mě moc nepotěšil ani nezaujal. (24.07.2009)

Zajímavá sonda do let blbosti a nevinnosti. Svět očima šestiletého dítěte je zobrazen tak věrně, že jsem si sám připadal jako šestileté dítě. Během snímku se mi vracely vzpomínky na zážitky a představy v dětství. Snímek stál rozhodně za víc, než režisérův pozdější počin "Daleko do nebe". Dottie dávám na zadek 70% (16.07.2007)

Vcelku prostinký film s několika zajímavými pohledy na témata vlivy na vývoj dítěte a následky určitých přístupů k rodičovské výchově, který je spodobněním dnes vcelku obvyklé nerovnice "poskvrněného" dětství: televizí odkojená generace + dětská krutost, netolerující odlišnost od společností předepsaného vzoru + silné, ale křehce pomíjivé dětské idoly, působící na mladou a nezkušenou, tudíž velice citlivou dušičku malého chlapce jako hniloba => první ochutnávka hořkého vzdoru společnosti (a nakonec nepřekvapivě i o vlastní společenskou prestiž se strachujících rodičů) vůči chlapecké jinakosti (zženštilosti dá se říct) => ztráta nevinnosti + dost možná i zaseté sémě pro vývoj náchylnosti k dominantnímu sadomasochismu v pozdějších letech. (20.07.2007)

Jéj, dětský film, který není určen dětem, ale dospělým. Kombinace ČB a barevného filmu u mne zabodovala. Pan režisér bral inspiraci ze svého dětství. Uzavřený 6 a 3/4 roku starý chlapec, který nikdy moc dobře nevycházel se spolužáky. Má totiž zajímavou zálibu. Kreslit svou oblíbenou fimovou hvězdu Dottie Frankovou. Štěstím je vylosován, aby se zúčastnil natáčení jednoho seriálu s již zmíněnou hvězdou. Své zálibě dává, ale více času než by bylo zdrávo. Žije ve svém imaginárním svétě. Každé dětství, ale jednou končí. (17.07.2007)