Ve spárech yakuzy

Pomerne drsná ázijská gangsterka o bývalom členovi Yakuzy, ktorý sa skrýva u svojho brata v Amerike. A keďže sa asi dosť nudí, rozhodne sa prevziať biznis bratovho šéfa a neskôr aj jeho šéfov tým najpriamočiarejším spôsobom - všetkých jednoducho odstrániť.... Takeši Kitano je výborný režisér a scenárista, a v roli Anika Yamamota toho borca, ktorý sa s ničím nekašle, som mu absolútne veril (akoby aj nie, keď sa na mňa díva tými chladnými očami z obrazovky). Vadil mi však miestami veľmi divný strih, ktorý zanechával mnoho nedokončených scén, ktoré tak zostali alebo sme sa k nim vrátili neskôr a občasná prílišná komplikovanosť aktuálneho deja. (21.06.2013)

S upřímným politováním jsem nucena konstatovat, že mě japonská yakuza do spárů nedostala... Krvavý příběh, ve kterém hlavní postava změní své působiště, ovšem zabijácké návyky ne, mě příliš neoslovil, tohle holt není můj filmový šálek... Ona je to taková drsná chlapácká záležitost se spoustou mrtvých, krve, střev, uřezaných hlav i prstů a ač to své nepřehlédnutelné kvality má, vím o tom, místy zazní i nádherná hudba, hodnotím za tři, žádné emoce ze mne tvůrci nevydolovali... (21.07.2022)

Neposlechnu se a neposlechnu! Slibovala jsem si, že Kitano a Yakuza prostě ne! A stejně si to pustím... Jenže to nejde jinak, když už jenom jeho jméno je známkou kvality, originálního byť pomalu (kam taky pospíchat, že jo?) plynoucího děje a v neposlední řadě i příjemný muziky. Zase mi bylo chvilkami šoufl a stejně jsem oči z obrazovky neodtrhla. Kdo umí, umí a já díky tomu čumím a ani nedutám. (03.04.2012)

90% - Je zbytečné srovnávat doslova Bratra s Kmotrem. Coppola se snažil ve svém díle popsat pravidla, eleganci a nebezpečí italské mafie. Zde nám Kitano vypráví nepříliš složitý příběh Anikiho a lidí kolem něj. Yakuza je zamixována zajímavým způsobem do amerického prostředí, čímž celá gangsterka dostává nový, originální a vtipný rozměr. Jak je u režiséra zvykem, násilí je realistické, rychlé, kruté, a definitivní. Ve spárech jakuzy je film se skvělými hereckými výkony, dokonalou hudbou (maestro Joe Hisaishi) a důrazem na poetiku bezprizornosti, kterou mám tak rád... ;o) (04.01.2006)

Tradičné gangsterky majú jednu rozporuplnú vlastnosť. Mafiáni v nich častokrát pôsobia dojmom, že si žijú nielen luxusne, ale aj pohodlne a bezproblémovo. Až pokým nezomrú. Neznie to možno stopercentne vierohodne, ale filmová zábava je to skvelá. V Kitanovej Yakuze sa však smrť skrýva za každým rohom a každá z postáv je si toho vedomá, no nemieni stáť na mieste. Jednoducho povedané, je tam cítiť ten chlad. Z pohľadu sugescie, palec hore, z pohľadu diváckeho pôžitku, dávam radšej ruky preč. (26.07.2014)