Běž, chlapče, běž

Skutečný příběh desetiletého židovského chlapce ( ten se ukáže na konci), který dokázal přežít v nacisty okupovaném Polsku. Hardcore verze Chlapce v pruhovaném pyžamu, která mi dokazuje zase (!!!) , že ti Poláci umějí tu historii pořádně využít ve filmu a zainvestovat tak, aby to byl film hodný Hollywoodu. Při srovnání s českou kinematografií musím furt brečet a zamýšlet se, jak to že Poláci, kterým jsme se nedávno smáli mají oscarové filmy ( Ida, V temnotě ) velkofilmy ( famózní drsná Wołyń) nebo technicky americké filmy ( Město 44) a my za posledních deset let uděláme jedny Lidice. (04.03.2017)

Na tenhle film jsem se chystal už několik let. Naposledy jsem si ho chtěl pustit předtím než jsem šel do kina na film Nabarvené ptáče. Jenže na to o5 nebyl čas. Včera běžel v TV a já si řekl teď nebo nikdy. Pokud bych měl srovnávat tenhle film a Nabarvené ptáče (oba filmy mají podobnej příběh) tak na mě jednoznačně víc zapůsobilo Marhoulovo Nabarvené ptáče. Podle zdejšího hodnocení je vidět, že divácky přijatelnější je ale tenhle film. (28.11.2021)

Poliaci opäť dokazujú, že sú v kinematografii ďaleko pred Čechmi a ešte ďalej pred Slovákmi. Sledujeme osudy chlapca , ktorý pod tlakom krutej doby musí zatajiť svoj židovský pôvod a pod falošným poľským menom Jurek Staniak sa prebíja poľským vidiekom ako sa dá. Film nemá žiadne zbytočné odbočky a vedľajšie linky, ktoré by dej mohli obohatiť, sledujeme skutočne "iba" príbeh chlapca a ľudí, ktorí mu skrížia cestu. Smutný tón filmu občas spestrí veselšia hudba v šťastnejších momentoch, keď Jurek na chvíľu zabúda na svoje problémy. Hudba je celkovo silnou stránkou filmu a znie tu často. Najsilnejšia a zároveň najdojímavejšia je podľa mňa scéna, kde si Jurek v nemocnici prvý krát odviaže obväz z amputovanej ruky. Film je z kategórie smutnejších, ale nie zase z tých, po ktorých vás chytí depka alebo myšlienka na samovraždu. Poľaci, barzo dobre! 80%. (23.11.2014)

Asi největší zklamání za posledních několik měsíců. Dvojčata zahrála hlavního hrdinu moc pěkně. Nicméně dialogy, některé části scénáře i zbytečně rychlé epizodní příběhy ve filmu srážely jakoukoli snahu o sblížení se s charaktery. Pokud by mi stejný příběh vyprávěl někdo v hospodě, případně bych to četl ve formě knihy, možná by to bylo zajímavější. (12.10.2014)

Jeden z dalších mnoha příběhů přeživších židovských dětí. Film se odehrává povětšinou v lesích a na selských usedlostech, kde se chlapec po útějku z getha skývá. Z krátkých retrospektivních scén se dovídáme postupně celý příběh. Kamera umocňuje osamocení chlapce často záběrem velkých celků překrásné německé přírody. Podobně jako u Posledního cyklisty a Schindlerova seznamu přechází poslední scéna do současnosti. V samotném závěru filmu vidíme skutečného aktéra celého příběhu se svou současnou rodinou. . . . . . Hlavní roli Srulika ztvárnila jednovaječná dvojčata Kamil a Andrzej Tkaczovi. Filmovat začal Andrzej, ale režisér si pro náročnost přibrat i Kamila. Chlapci měli rozdělený natáčecí čas na dopoledne a odpoledne. Kamil měl jíst původně marcipánové šneky, ale nakonec režisér rozhodnul, že půjde o pravé. Při natáčení si tedy vkládá do úst opravdového šneka. (01.06.2014)