Běž, chlapče, běž

Běž, chlapče, běž je ďalším z celého radu filmov, ktoré nás vracajú do udalostí spred 70 rokov. Nebudem mudrovať nad tým, či má zmysel nakrúcať ďalšie filmy z tohto obdobia, ale pýtal som sa samého seba, v čom je ten film iný, v čom sa líši od iných, v čom spočíva jeho prínos. A pretože argumenty pre a proti remizovali bolo to podľa mňa na tri hviezdičky. Dvojičky to zahrali výborne, presvedčivo, exteriéry si kameraman užil, hudba bola skvelá, prostredie bolo dosť nepriateľské, aj keď práve nešlo o Nemcov, len príbeh bol chvíľami málo uveriteľný. Deväťročný chlapec nie je Bear Grylls, aby prežil v lese dlhšiu dobu, osobitne v zime. Dôsledkom menšej uveriteľnosti bolo, že som sa na film pozeral ako na príbeh, ku ktorému som nenadobudol významnejší emočný vzťah. Napriek tomu si na otázku zo začiatku príspevku odpovedám kladne, pretože si naozaj myslím, že téma II. svetovej vojny a jej odraze v životoch jednotlivcov i celých národov ešte nie je vyčerpaná a každé nové dielo prináša kamienok do mozaiky ľudských osudov v ťažkej dobe. (04.03.2016)

Němci tu adaptaci vzali překvapivě poctivě, včetně toho že asi 95% dialogů je v polštině a polských herců tu je také výrazně více než německých. Pro producenty je vždycky výhra najít herecky nadaná dvojčata. Kamil a Andrzej Tkaczovi zvládli hlavní roli tak dobře, že v podstatě sami utáhnou celý film. Režisér se z tématu naštěstí nesnažil udělat doják a vypjaté scény zbytečně nešponuje. Na jedničku je i práce kameramana, takže vznikl opravdu silný a dobrý film. (20.06.2014)

Nějak už mi lezou krkem jako že skutečné příběhy dětí za druhé světové války (divné, že děti za 1. světové nikdo netočí), v poslední době se s těmito filmy roztrhl pytel, od Pyžama po Ptáče přes nespočet dalších. V 60. letech, když to točil třeba Kachyňa nebo Tarkovský, tak to snad ještě působilo originálně, ale dnes je továrna na kapesníčky. Můžete si být jisti, že děcka prožijí ve filmu všechna možná ponížení, někdy i včetně sexuálních, ale uvnitř jsou to stále čisté duše, a tak jen divák útrpně sleduje s tím kapesníčkem v ruce scénu za scénou, brečí dojetím, je mu těch dětiček líto, protože na dětičky padá sníh, chvějí se zimou, ani ten kabát jim nedovolí majitelé ukrást... Vím, že to může znít cynicky, jenže co říct k filmům, které jsou samy podobně cynické a jen tlačí a tlačí na pilu? (20.10.2022)

Naprosto emočně sterilní film o útrapách malého Žida za války schytal ránu pod pás příšerným slovenským dabingem. Ta paní, která otřesně mluví Srulika (to se skutečně na Slovensku nenajde ani jeden chlapec, který by mohl dabovat? ), je využita i při Srulikově utěku z nemocnice na namluvení starce. To už je opravdu příliš velká vychytávka i pro nás, kteří nemáme rádi stereotyp. (28.03.2020)

Příběhy z druhé světové války stále udivují a stále překvapují. A je vlastně úplně jedno, kolik jsem jich už viděl a kolik jich režiséři po celém světě natočili. Stále vytváří určitou výpověď tehdejší doby, která se z historie lidského pokolení již nikdy nevytratí. Běž, chlapče, běž je příběh kluka, který dostal životní sodu snad ze všech možných i nemožných směrů. Pokaždé se ale zvednul a šel dál. Tomu opravdu velká čest. Chvílemi mi film připomínal sovětskou brutalitu Jdi a dívej se. Jen s tím rozdílem, že tenhle film není zase tak brutální, což není zase tak překvapující, protože Jdi a dívej se překračuje svým naturalismem všelijaké možné filmové meze. Tenhle film je ale příběhem, který stojí za to vidět. A ze závěrečné scény minimálně vytvoří úsměv na tváři, což je v rámci příběhů z druhé světové války, taky občas potřeba. (16.10.2015)