Obsahy(1)
V postapokalyptické budoucnosti, kdy lidé přežívají, jak se dá, a už neznají dřívější technologie, třeba letadla nebo dokonce rogala, žije v poušti na bývalé farmě bratr se sestrou – on na vozíčku, ona bláznivá křesťanská fanatička. On symbolizuje touhu po vědě a pokroku, ona tmářství. Jednoho dne přijde z pouště na farmu tajemný cizinec... (honajz)
(více)Videa (1)
Recenze (7)
Jedna z prvotín režiséra menom Alex Proyas (VRANA 1994) kde už cítiť tú ponurú bezvýchodiskovú atmosféru a rukopis. Nesmierne ma prekvapilo to, že hoci badať nízky rozpočet, vôbec to tomu neuškodilo. V celej snímke hrajú tri postavy obklopené nekonečnou púšťou, zahalenou tajomstvami. Post-pokalyptický svet, ktorí nášmu obdobiu hovorí staré časy, privandruje muža na symbolický koniec sveta k bizarnej dvojici súrodencov. Muž je prenasledovaní a počas celej snímky sa nedozvieme prečo. My sa tu nedozvieme vlastne vôbec nič. Nevieme čo sa stalo, prečo je krajina tak zdevastovaná a tak ďalej. Je to celé zahalené do mystéria, a to považujem za veľké plus. Avšak mi nesadol príbeh, dej ani zápletka, všetko ostatné je pre mňa dokonalé. To, že som to pozeral v nie práve najadekvátnejšej vhs kvalite iba umocňovalo takú tú vnútornú triašku niečoho hrozného, niečo čo raz určite nastane. Muž sa potrebuje dostať za obrovské hory, no cesta z ne nevedie, sú príliš strmé, tak mu jeden zo súrodencov navrhne, že mu postaví lietadlo ( v tomto post apo svete už lietadlá nelietajú). Strojári, letci a aj bežní ľudia si však pri pohľade na tie rogalá, čo týpek zostrojí, tak akurát zasmejú. Pretože, tie by určite nevzlietli v živote. Najviac peňazí podľa mňa musel režisér vraziť do efektov lietania toho stroja. Toto sa mi vôbec nepáčilo ale ináč, parádny kúsok. ()
Je dobře, že se tu neřeší tak přízemní otázky jako to, jestli atomovka spadla na Rusko nebo na USA, nebo na jak dlouho nám vydrží jídlo. Na to tady kaká pes. Prostě tam nějaký je a prostě se asi něco stalo. Je to asi první postapo kde mi nevadí, že se to nedovím. Vlastně se tu nedovím nic. Jen sleduju, ajk se staví rogalo a hádají se dva pořádně divní sourozenci. A to je všechno, ani na konci se nic nestane. Jen to skončí. Na tomhle filmu je ale top jeho atmosféra, bezvýchodnost přežívání na konci světa - uprostřed pouště. A ponurý táhlý hudební podkres připomínající meluzínu na vyschlém divokém západě. ()
Uprostred púšte na neurčenom mieste a čase, žijú dvaja súrodenci Betty a Félix. Jedného dňa k ním príde muž odnikiaľ. Betty si myslí, že sa jedná o démona. Jedinú vec, ktorú o pocestnom vedia je, že sa potrebuje dostať na sever. Tam je ale veľká stena, za ktorú sa nikto ešte nedostal, tak mu Félix pomôže zostrojiť niečo ako lietadlo. Mám rád tieto ponuré Post-Apokalyptické filmy, kde je hlavným činiteľom depresívna atmosféra a dobrá hudba. ()
Pro mě hodně zajímavé prostředí, zvláštní poetická atmosféra (navíc Proyas asi chápe poetiku mraků, protože i ty zde vypadají úžasně), slušný soundtrack a herecké výkony ani ten děj není marný... ale rozvleklé je to až běda. Snad i mám pocit, že by to bohatě vystačilo na poloviční stopáž, ale na hodinu a půl je to fakt strašně vleklé. O tom postapokalyptickém světě se za celý film skoro nic nedozvíme, o postavách jen to základní (a u tajemného muže nic, ale tam to chápu) a pár myšlenek v tom sice je (teoreticky se v tom dá vidět i protináboženská), ale nějakou základní jsem v tom fakt neviděl. Je to zvláštní - ale bůhvíjak mě to nevzalo. A ačkoli jsem byl zvědavý, jak to skončí, tak mě zklamalo, že vlastně skoro ani k ničemu nedošlo. Co já vím, třeba to docením časem, ale teďka mě to celkem minulo. A to i navzdory mě velmi sympatickému prostředí pouště, ve které široko daleko nic není. Slabé 3* ()
Jsou to sice slabé čtyři, protože ta historka by vydala tak na hodinu. Ale má to nesmírně podmanivou atmosféru, velmi dobré herecké výkony, slušný soundtrack a nakonec i několik rovin a vícero myšlenek, než jen tu základní. Navíc, odehrát to celé ve třech lidech, klobouk dolů. Děj: v postapokalyptické budoucnosti, kdy lidé přežívají, jak se dá, a už neznají dřívější technologie, třeba letadla nebo dokonce rogalla, žije v poušti na bývalé farmě bratr se sestrou - on na vozíčku, ona bláznivá křesťanská fanatička. On symbolizuje touhu po vědě a pokroku, ona tmářství. Sice je to klišé, ale tady mi nevadí. A jednoho dne přijde z pouště na farmu tajemný cizinec... Ta základní kostra je jasná, ale jsem rád, že se tady hrají i věci pod tím, že Proyas měl svůj svět vymyšlený, a z dialogů a náznaků (někdy jen v obraze) si můžeme zrekonstruovat život obou sourozenců a částečně i tohoto nového světa. Tajemný muž dostojí své pověsti - jeho tajemství nebude odhaleno, a ani to není důležité. Konec je svým způsobem dojemný a nejednoznačný - někdy se vám může splnit, ale provede jej za vás někdo jiný, a vy nevíte, co vás čeká - zasel jste, ale sklizeň nemusí už být vaší starostí (to mám z toho nového filmu o Van Goghovi, to není moje myšlenka). Moc se mi tu líbí práce s mraky - mají svou důležitost a v závěru i přesah, kdy bratr říká, že jako dítě si myslel, že když lidé zemřou, stanou se mraky. to je přece také krásná, poetická myšlenka s jistým vyzněním. Taky je film o oběti - zde o oběti bratra vůči sestře, a vlastně i ke splnění závazku již mrtvému otci. A o budoucnosti, protože stejně jako oni nakonec nevíme, co nás čeká. ()
Reklama