Země

Dlouho, předlouho mně trvalo než jsem si přidal poslední střípek do pestrobarevné mozaiky jménem Julio Medem. Není to tak dlouho co jsem viděl poslední mistrův film, kde mě především okouzlil výkon Penélope Cruz. Po shlédnutí Tierry ale musím přiznat, že tu jeho poetičnost, erotičnost a mystičnost už jeho poslední díla obsahují méně a méně....což je velká škoda. To však neplatí o tomto kouzelném příběhu Ángela....napůl živý a napůl mrtvý - napůl člověk a napůl anděl.... plném symbolů, klasické "medemovské" poetiky, prodchnutý neskutečně silným erotickým nábojem, tajemnem, napětím a nádhernou hudbou. První půlka by se mohla zdát trošku nudnější, ovšem člověk znalý Medema si i tady nacházel maličkosti, které hrály důležitou roli v druhé, nadupanější půlce. Rozjelo se to tak zajímavě, že jsem se dostal opět do stavu, jaký ve mě dokáže vyvolat právě a jen Julio Medem a já konec filmu doslova prožíval s hlavním hrdinou. Když ono vybrat si je někdy tak těžké.....a nemusí na to mít člověk ani rozdvojenou osobnost. (29.04.2016)

Ak by tento film bola moja prvá "medemovka" zaujme ma, no rozhodne nie tak silne ako iné jeho (neskoršie) filmy. Zvádza ma to k porovnávaniu. Tierra má vizuálnu a umeleckú hodnotu, má myšlienku a množstvo symbolov, rovnako však má málo presvedčivého Carmela Gómeza a niektoré samoúčelné dialógy. Silné pasáže striedajú dialógy o ničom a všetkom zároveň. Úvod je málo dôrazný, dosť nudný a skôr si ulietava kade tade, v polke filmu sa konečne napojím na Medemovskú lyriku a emócie, čo sa pri ostatných filmoch stáva úderom prvých scén. Tentokrát mám dosť nevyvážený dojem. (11.04.2011)

Dvě strany jedné mince. Dvě tváře člověka s nadměrnou obrazotvorností, jedna prý andělská, druhá pozemská. Ángel nás svými existenciálními úvahami o životě a smrti bezprostředně vtahuje do děje. Ovce zasažené bleskem, dialog s již mrtvým pastevcem a téma stínek a zemité chutě vína pozvolna stimuluje zvědavost a zájem. Až do doby, kdy se děj začíná komplikovat a materiálu je na jeden film příliš. Pro Medema je příznačná symbolika, jméno hlavního hrdiny je Ángel a první dívky, se kterou se u vinic setkává Angela. S ní by jeho jedna část, ta andělská, ráda zůstala a milovala ji, co na to ovšem pozemská část? Ta si vybírá Marii, ženu posedlou sexem, jakožto symbolem živočišnosti, ženu svůdnou, vonící rozkoší. Typický konflikt. Je snad tématika filmu inspirovaná Biblí a přenesená do pozemského života? Andělé, Marie, beránek, víno a vinice… Nevím, ale film ve mně evokuje velmi zvláštní a jedinečné pocity. (26.08.2010)

Na Julia musí mít divák náladu a chuť, protože patří mezi ty režiséry, kteří vám svůj pohled na nějaký příběh předloží snad pokaždé jinak a velmi originálním způsobem i když u Julia připouštím nějaké výjimky. A já měla tenhle film chuť zhlédnout už hodně dlouho a včera byla asi ta pravá chvíle a moc dobře jsem udělala, vysloveně padnul do mé nálady. Jediné, co trochu rušilo můj zážitek byly scénky se zvířaty (kdo viděl, tak ví).Já jsem se však soustředila hlavně na Ángela, na jeho způsob života, jeho způsob myšlení a vyjadřování, na jeho rozdvojenou duši, krásnou tvář a v neposlední řadě na ty dokonalé erotické scény, kde jsem pomalu ani nedýchala, opravdu úžasně nasnímané a zahrané. Je to pocitová záležitost a já se snažila vnímat každý detail, který kameraman po celou dobu velmi rafinovaně předkládal divákovi na plátno, včetně stop po pneumatikách traktoru. Ángel, či Anděl? Ángela či Mary, jak to dopadne........podívejte se sami? Po herecké stránce nemám jedinou výtku, všichni hráli naprosto skvěle. Emotivně mě Tierra včera dostala plně do svých tenat a podle toho hodnotím. (12.07.2016)

Angel je na půl člověk, na půl anděl, na půl živý, na půl mrtvý, je to blázen s nekonečnou představivostí, co hubí brouky. Chce zůstat, chce odejít někam daleko pryč, chce Angelu, chce Mari, chce čistou lásku, chce vášnivý sex. Tierra je ukázkovou výpovědí o absolutní lidské rozpolcenosti. P.S. Postelovou scénu, milování bez jediného doteku, může natočit jen mistr jinotajů, Medem. 4,5* (28.03.2008)